První republika

Česko si připomíná 106 let od vzniku samostatného Československa. Historik Pavel Carbol míní, že vytvoření státu společného se Slováky bylo moudrým rozhodnutím, které se ukázalo jako výhodné. Připomněl však také řadu problémů, kterým musel mladý středoevropský stát čelit – například výrazné postavení menšin, sociální problémy či neukotvenost hranic. Důležitou roli v jeho vzniku hrály legionářské oddíly, připomíná vedoucí Muzea československých legií Jiří Charfreitag. „Dovedly vznik našeho státu k realitě,“ prohlásil.

Před 75 lety vznikla mládežnická organizace pionýr, která měla v novém komunistickém režimu nahradit skauting. Právě ten byl silně svázaný s tradicí prvorepublikové demokracie. Čtyři prorežimní mládežnické organizace se pak na ustavující konferenci v pražském Radiopaláci rozhodly sjednotit v Československý svaz mládeže.

Rekonstrukce Barrandovských teras v Praze se stala předmětem sporu. Radnice městské části Praha 5 nesouhlasí se záměrem developera v těsné blízkosti památkově chráněné restaurace z doby první republiky. Podle radnice investor porušil územní plán výstavbou nových bytových domů, ten se ale hájí, že jde o apartmány. Městská část uvedla, že připravuje právní kroky.

Češi jsou v posledních letech v oblasti práv a svobod nejdál od vzniku samostatného Československa před 105 lety. V Událostech, komentářích to řekl ústavní právník Marek Antoš. Jeho slova potvrdila i socioložka z Akademie věd Paulína Tabery, podle které si ale řada lidí pod pojmem svoboda slova představuje něco jiného. Ředitel odboru výzkumu a vzdělávání z Ústavu pro studium totalitních režimů Petr Hlaváček potvrdil, že ve společnosti je z dějin samostatné republiky nejpozitivněji vnímán rok 1989.

Výjimečný případ padělání známek řeší policie v Hradci Králové. Syn spolu s matkou nevytvářeli napodobeniny unikátů, ale falšovali známky v běžné korespondenci. Podle policistů šlo o stovky zásilek po Česku i do ciziny. Znalce překvapil i způsob provedení falzifikátů, už použité a orazítkované známky měnili pachatelé na zdánlivě nové.

Minulý týden uplynulo 86 let od úmrtí prezidenta Tomáše Garriqua Masaryka. V Česku a na Slovensku dodnes žijí desítky jeho příbuzných. Málokdo o nich ale ví, žijí běžné životy jako kdokoliv jiný. Někteří potomci rozvětveného rodu Masaryků teď udělali výjimku a vystoupili ze stínu. Na prvního československého prezidenta a další předky zavzpomínali pro pořad Reportéři ČT. Natáčel David Vondráček.

Soud v Semilech se začal zabývat neobvyklým případem krádeže. Abraham Klein z Nizozemska se domáhá vrácení čtyřkorunové poštovní známky z první republiky. Známku jeho otci odcizil neznámý pachatel na světové výstavě v japonském Tokiu, která se konala před 32 lety. Nyní se objevila v jedné pražské aukci, kde ji policisté zajistili.

Zástupci pardubického fotbalového klubu ve středu představili zrekonstruovaný Stadion Arnošta Košťála, nově ponese jméno CFIG Arena. Poslední tým prvoligové tabulky, který musel dosud kvůli nevyhovujícím podmínkám na domácím trávníku hrát ve vršovickém Ďolíčku, přivítá v sobotu lídra soutěže Slavii. Východočeši potvrdili, že vstupenky na zápas jsou už teď vyprodané. Pardubice jsou mezi českou fotbalovou elitou už od sezony 2020/2021.

Dramatik, spisovatel a bývalý politik Milan Uhde se s vedoucím katedry ústavního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy Markem Antošem v pátečních Událostech, komentářích shodli, že přímá volba prezidenta je v české parlamentní demokracii nesystémovým prvkem. Podle Antoše politici jejím zavedením nejspíš částečně smývali pachuť, která zbyla po tehdejší „nedůstojné“ volbě Václava Klause. Uhde se domívá, že je velmi málo pravděpodobné, že by politici Čechům odebrali možnost volit hlavu státu přímo a vrátili se k předchozímu systému, kdy prezidenta vybírali zákonodárci.

Prezident Miloš Zeman promluvil k českým občanům ve svém vánočním poselství. Tradiční projev pronesl Zeman ze zámku v Lánech, šlo o poslední vánoční poselství současné hlavy státu před koncem prezidentského mandátu. Miloš Zeman proto svůj projev rozdělil do dvou částí. V první se vyjádřil k událostem končícího roku, mimo jiné odsoudil ruskou agresi vůči Ukrajině. V druhé „složil účty“ ze svého více než třicetiletého působení na politické scéně. Uvedl, že jako prezident hájil české národní zájmy. Občanům poděkoval, že ho dvakrát zvolili hlavou státu.

Izraelští lesníci řeší problém s borovicemi. Populární dřevina trpí v subtropickém klimatu suchem a požáry. Se změnou druhové skladby tamních lesů pomáhali v prosinci studenti brněnské Mendelovy univerzity. Už potřetí dorazili do Masarykova lesa, který připomíná prvního československého prezidenta.

Významný podíl na pražském převratu a vyhlášení samostatného státu v roce 1918 měla pětice mužů – Alois Rašín, František Soukup, Jiří Stříbrný, Antonín Švehla a Vavro Šrobár. Všichni muži 28. října, jak se jim přezdívá, pak v republikové vládě zastávali ministerské posty. Jejich další osudy se od sebe však velmi lišily. Zatímco Švehla s Rašínem se nedožili konce první republiky, Soukup, Stříbrný a Šrobár se museli vypořádat s nacistickou a případně i komunistickou totalitou. Čelili jí s rozdílnými úspěchy.

Generál Jan Syrový, který byl v roce 1947 odsouzen k 20 letům vězení za údajnou spolupráci s nacisty, nemá nárok na soudní rehabilitaci pro nezákonné zbavení majetku. Rozhodl o tom pražský městský soud. Usnesení není pravomocné, lze proti němu podat stížnost. Podle rozhodnutí nebyly pro soudní rehabilitaci splněny podmínky, příbuzní Syrového, který zemřel v roce 1970, se ale mohou náhrady podle soudu domáhat jinou cestou.

Veřejnost ji považovala za femme fatale, v soukromí ale byla často nešťastná a osamělá. Adinu Mandlovou takto vidí tvůrci autorské inscenace 1000 tváří Adiny. Hru o jedné z nejslavnějších hereček první republiky uvedlo divadlo v její rodné Mladé Boleslavi.

Minulý týden uplynulo 84 let od podpisu mnichovské dohody, na jejímž základě Československo muselo postoupit část pohraničního území Hitlerovu Německu. Situace, v níž se republika nacházela, využilo také Polsko, kterému připadlo na deset měsíců Těšínsko. Po německém útoku na Polsko se celé Těšínsko stalo součástí Hitlerovy Třetí říše. Násilná germanizace měla za následek také tragédii v Životicích, kde nacisté po střetu s partyzánským odbojem vyvraždili desítky Poláků i Čechů. Okolnosti této tragédie se rozkrývají dodnes. Pro Reportéry ČT téma zpracovala Silvie Kleková.

Evropská unie musí zabránit spekulacím na komoditních burzách co nejrychleji, protože to jinak destabilizuje celý evropský prostor, řekl v Interview ČT24 zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost České republiky Václav Bartuška. Věří tomu, že se české vládě podaří najít řešení energetické krize, zdůraznil ale, že je potřeba přijmout rychlá a odvážná řešení. Pro evropské politiky je podle něj obtížně přijatelné přijímat speciální daň z nadměrných příjmů pro energetické společnosti.

Do Česka přiletěl nový apoštolský nuncius arcibiskup Jude Thaddeus Okolo. Na letišti ho přivítal kardinál Dominik Duka, který je v pátek poslední den ve své funkci. První kroky nového nuncia zamíří do pražského arcibiskupského paláce. V sobotu se pak zúčastní uvedení Jana Graubnera do funkce pražského arcibiskupa. Arcibiskupa Okola čeká v Česku například jmenování nových biskupů či vyjednávání o mezinárodní smlouvě.

Třiadvacátého března 1932 začala v Mostě téměř měsíc trvající velká stávka horníků. Postupně se rozšířila i na Kladensko nebo Ostravsko a stala se největším sociálním konfliktem v období prvorepublikové hospodářské krize. Spouštěčem bylo důlní neštěstí a následné hromadné propouštění. Při střetech s policií na demonstraci 13. dubna zahynuli tři lidé a další byli zraněni.

Slováci si letos poprvé připomínají jako státní svátek 28. říjen, tedy vznik samostatného Československého státu. Hodnoty s první republikou spojené, jako je demokracie a pravda, jsou podle slovenské prezidentky Zuzany Čaputové důležitým odkazem i pro současné Čechy a Slováky. Uvedla to v mimořádném Interview ČT24.

Československá obec legionářská oslaví 100. výročí od svého vzniku. Její slavnostní zasedání se v pátek večer konalo v Pantheonu Národního muzea v Praze a účastnili se ho mimo jiné váleční veteráni, potomci československých legionářů nebo náčelník generálního štábu Aleš Opata.

Ministerstvo obrany aktuálně prodává 52 nepotřebných nemovitostí. Zcela nových je 32 nabídek, z tohoto počtu se ve dvaadvaceti případech jedná o objekty bývalého pohraničního opevnění, takzvané řopíky. Minimální požadovaná kupní cena je dohromady více než 32 milionů korun, uvedl Jiří Caletka z tiskového oddělení ministerstva. Podrobnosti jsou uvedeny na webu armády. Další nabídku plánuje resort zveřejnit 22. záři.

Obilí, líh, řepka, jetelová semena, chmel, ale hlavně cukr. Ten způsobil, že Praha se stala obchodním střediskem pro celé Rakousko-Uhersko a čile se zde obchodovalo se zmíněnými komoditami. A to ještě dříve, než se z nadšení a touhy tehdejších podnikatelů po vlastním trhu cenných papírů a komodit zrodila samotná burza. Byla to pak právě ona, která v druhé polovině 19. století umožnila vzestup českého cukrovarnictví, když se pro své první zájemce 17. dubna 1871 otevřela. A důležitou součástí finančního systému je podle analytiků i dnes, přestože by potřebovala nabízet větší počet titulů, jak zdůrazňují.

Předseda české vlády Petr Pithart se zamýšlí nad tím, proč by premiér neměl trpět pocitem vlastní nepostradatelnosti. Dále se vyjadřuje k nacionalistickým náladám, kterým tehdy propadala část slovenské společnosti, a srovnává je s přístupem československé vlády k německé menšině za první republiky. Na závěr podává charakteristiku politických postojů nově zvoleného předsedy Občanského fóra Václava Klause.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

V osm hodin ráno 2. září 1919 se v dolní části Václavského náměstí v Praze postavil strážník. Statný muž na sobě měl novou modročernou uniformu s přilbicí, revolver a gumový obušek. A začal mávat rukama. Proč?