Největší prvorepubliková stávka horníků posílila komunisty

Třiadvacátého března 1932 začala v Mostě téměř měsíc trvající velká stávka horníků. Postupně se rozšířila i na Kladensko nebo Ostravsko a stala se největším sociálním konfliktem v období prvorepublikové hospodářské krize. Spouštěčem bylo důlní neštěstí a následné hromadné propouštění. Při střetech s policií na demonstraci 13. dubna zahynuli tři lidé a další byli zraněni.

Mostecké stávce předcházelo důlní neštěstí v hnědouhelném Dole Kohinoor, kde došlo při noční směně ke katastrofě, při které zahynulo osm havířů. Důl byl uzavřen a následující den dostalo výpověď 153 horníků z dolu Nelson.

Hromadné propouštění, vyvolané celosvětovou ekonomickou krizí doprovázenou nízkou poptávkou po uhlí, bylo iniciátorem stávky, která začala na mosteckém Dole Humboldt. Z něj mělo podle rozhodnutí majitelů z 21. března odejít 383 havířů, desítky dalších přitom ve stejné době přicházely o práci i v dalších šachtách v okolí. „Stávka je projevem bídy hornictva a nejistoty, ne určitých požadavků,“ napsaly krátce po jejím začátku Lidové noviny.

Politické body pro komunisty

Stávkujících, které odmítli podpořit někteří odboroví předáci, se brzy ujali komunisté. Strana ostře kritizovala prvorepublikové zřízení. Ve své podpoře stávky se shodla se sudetoněmeckými politiky z Německé národně socialistické strany dělnické (DNSAP), ale i českými národními socialisty.

Komunisté dokonce do míst stávky přemístili část ústředního vedení strany a rudých odborů. Se stávkou ovšem solidarizovaly i nekomunistické organizace a osobnosti. Vyjednávání vždy na čas stávkové hnutí utlumilo, ale aktivita komunistů je opakovaně vyvolávala. Stávka časem přerostla v generální.

Po krvavém 13. dubnu, kdy zemřeli horníci Jan Kříž a Josef Ševčík, se nakonec podařilo uzavřít kompromis. Stávka skončila 19. dubna dohodou, která horníkům garantovala nesnižování mezd a dočasné zastavení propuštění. Významný politický kapitál z události vytěžili i komunisté.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Dobrovolníci pokračují v záchraně areálu lázní Kyselka

Pokračuje snaha dobrovolníků zachránit zchátralé lázně Kyselka u Karlových Varů. Areál, který se později stal památkou, nechal na konci devatenáctého století vystavět podnikatel Heinrich Mattoni. Právě tamní prameny využívá výrobce minerální vody dodnes. Do věže Mattoniho vily by se za dva roky mohli podívat i návštěvníci. To ale záleží na rychlosti prací placených jen ze sponzorských darů a dotací.
před 18 hhodinami

Bomby zničily babičce v Brně firmu i byt, vzpomíná Feld na druhou světovou válku

Při spojeneckém bombardování Brna v listopadu 1944 zničily bomby velkou část středu Brna. Šest tisíc lidí přišlo o přístřeší, téměř šest set obyvatel zahynulo. Všichni členové rodiny Feldových, kteří se schovali do krytu, přežili, ale babičce Josefa Felda zničily bomby firmu i byt. Jedna z nich byla dokonce časovaná, škodu dokončila o tři dny později. V domě už naštěstí nikdo nebyl.
včera v 13:18

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
včera v 07:00

Papež Lev XIV. v minulosti pobýval i v Brně

Nový papež Lev XIV. (vlastním jménem Robert F. Prevost) navštívil Českou republiku v minulosti nejméně desetkrát. K brněnské diecézi má podle tamního biskupa Pavla Konzbula blízko. Konkrétně k augustiniánskému klášteru na Starém Brně, protože je členem řádu. Při výkonu funkce generálního převora řádu v Brně pobýval Prevost jako host někdejšího opata. Provinciál řádu Juan Provecho potvrdil, že se měl původně příští neděli v Praze účastnit biřmování.
včera v 06:00

Vulgarity i kopanec do krku. Policisté se zabývají šikanou na jihu Moravy

Policie se zabývá případy šikany a napadení na Znojemsku. Videa ze dvou incidentů, ke kterým došlo v Miroslavi, kolují na sociálních sítích. Jedná se o konflikty mezi dětmi a mladistvými. Strážci zákona už totožnost účastníků potyček znají.
9. 5. 2025

Partyzánům na Slovensku dělala spojku desetiletá Ernestina Švorcová

Důležitou součástí protifašistického boje v Česku i na Slovensku byl partyzánský odboj. V deseti letech se stala spojkou partyzánů na Slovensku Ernestina Švorcová. Její otec působil v odboji, tři dny před válkou ho zatklo gestapo, domů už se nikdy nevrátil. Válečná veteránka dnes žije v Bechyni.
9. 5. 2025

Děkuji každému, kdo nám vrací trochu našeho domova, řekl Daniel Low-Beer v Brně

Rodinu významných průmyslníků ve vlnařství a cukrovarnictví Löw-Beerů připomíná v brněnské ulici Hlinky a Kalvodově ulici osmnáct kamenů zmizelých. Položení mosazných dlažebních kostek, které nesou jména obětí nacistického režimu, se zúčastnili také potomci rodu. Daniel Low‑Beer poděkoval za navrácení kousku domova a ocenil, že kameny připomínají konkrétní lidi. Představitelé vlády varovali před opakováním chyb z minulosti.
9. 5. 2025

Zlín patří na týden designu

Ve Zlíně se koná týden designu. Mezinárodní festival do 13. května nabízí výstavy, módní přehlídky i workshopy. Akci nazvanou Zlin Design Week pořádá Fakulta multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati.
9. 5. 2025
Načítání...