Jako prezident jsem hlavně hájil české národní zájmy, uvedl Miloš Zeman ve svém posledním vánočním poselství

17 minut
Záznam: Vánoční poselství prezidenta republiky Miloše Zemana
Zdroj: ČT24

Prezident Miloš Zeman promluvil k českým občanům ve svém vánočním poselství. Tradiční projev pronesl Zeman ze zámku v Lánech, šlo o poslední vánoční poselství současné hlavy státu před koncem prezidentského mandátu. Miloš Zeman proto svůj projev rozdělil do dvou částí. V první se vyjádřil k událostem končícího roku, mimo jiné odsoudil ruskou agresi vůči Ukrajině. V druhé „složil účty“ ze svého více než třicetiletého působení na politické scéně. Uvedl, že jako prezident hájil české národní zájmy. Občanům poděkoval, že ho dvakrát zvolili hlavou státu.

Za nejvýznamnější událost roku 2022 označil Miloš Zeman ruskou agresi vůči Ukrajině. „Byl jsem vždy stoupenec korektních ekonomických vztahů s Ruskou federací, zejména kvůli dodávkám relativně levných energetických surovin, ale jsou situace, kdy ekonomické zájmy musí ustoupit zájmům bezpečnostním,“ prohlásil ve vánočním poselství.

„A celosvětová bezpečnost, a tedy i bezpečnost České republiky je touto agresí ohrožena. Proto plně podporuji pomoc České republiky bojující Ukrajině a věřím, že tlak svobodných zemí dříve nebo později přiměje Rusko, aby území Ukrajiny opustilo,“ uvedl.

Green Deal je „zelený fanatismus“

Prezident se vyjádřil také k energetické krizi. Připomněl, že právě ruská agrese k růstu cen energií významně přispěla. Za opomíjený faktor považuje v této souvislosti ale také Zelenou dohodu (Green Deal), která předpokládá v Evropské unii snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 procent ve srovnání s rokem 1990.

Zeman dohodu označil za „zelený fanatismus“. „Pokusy zakázat auta se spalovacími motory, pokusy omezit nejen uhelné, ale – jak ukazuje příklad sousedního Německa – i jaderné elektrárny. A v poslední době i pokusy rozšířit emisní povolenky, které rovněž výrazně zvyšují cenu energie,“ obává se prezident.

Zeman kritizoval zvyšování úrokových sazeb

Do části shrnující aktuální problémy zařadil Miloš Zeman rovněž inflaci. Z konkrétních faktorů ovlivňujících zdražování, které trápí české domácnosti, zmínil zvyšování úrokových sazeb centrální bankou. „Tyto sazby totiž prohlubují hypoteční krizi a snižují dostupnost úvěrů,“ vysvětlil.

Prezident jmenoval od července dosavadního člena bankovní rady Aleše Michla guvernérem České národní banky (ČNB) místo končícího Jiřího Rusnoka. Viceguvernérkou pak jmenoval předsedkyni Národní rozpočtové rady Evu Zamrazilovou a novými členy rady hlavní analytičku Hospodářské komory Karinu Kubelkovou a ředitele sekce finanční stability ČNB Jana Fraita. V únoru do rady nastoupí dosavadní ředitel Exportní a garanční pojišťovací společnosti (EGAP) Jan Procházka a vedoucí úřadu Národní rozpočtové rady Jan Kubíček.

Schodek státního rozpočtu je podle Zeman „šílený“

Jako další faktor s vlivem na inflaci uvedl prezident deficit státního rozpočtu, který podle jeho slov zvyšuje množství peněz v oběhu. Vysvětlil, proč se rozhodl vetovat novelu zákona o státním rozpočtu na rok 2023. Navrhovaný schodek 375 miliard považuje za „šílený“. Sněmovna Zemana hlasy vládní koalice v polovině listopadu přehlasovala, rozpočet nakonec schválila se schodkem 295 miliard korun.

„Zejména na příjmové straně musí vláda přijmout návrhy ekonomů, které se týkají zejména daňové oblasti,“ domnívá se Zeman. Premiér Petr Fiala (ODS) označuje snížení schodku za prioritu vlády, na konkrétních návrzích nyní pracují vládní politicko-odborné skupiny. Do konce prvního čtvrtletí příštího roku chce kabinet připravit úpravy, které sníží schodek nejméně o 70 miliard korun.

Soustavu návrhů předložila kabinetu začátkem listopadu Národní ekonomická rada vlády (NERV). Rada navrhla například zvýšit daň z příjmu fyzických osob na úroveň před zrušením superhrubé mzdy, zvýšit spotřební daně nebo poplatky za těžbu nerostných surovin.

Třicet let v politice

Ve druhé části svého projevu zhodnotil Miloš Zeman tři dekády svého působení na české politické scéně. „Pokládám za svou samozřejmou povinnost, abych vám složil účty,“ podotkl. Uvedl, že Českou stranu sociálně demokratickou uvedl do parlamentu „hlavním vchodem, nikoliv vchodem pro služebnictvo“. Vyzdvihl podle něho zásadní reformy, které uskutečnila vláda za jeho působení: vznik krajské samosprávy, profesionalizaci armády a privatizaci bank.

Zmínil také zásadní milník v dějinách samostatného Česka, jakým byl vstup do NATO, a dokončení stavby jaderné elektrárny v Temelíně. „Vláda byla tolerována nejsilnější opoziční stranou za podmínky, že bude průběžně snižován deficit státního rozpočtu. Tato podmínka byla splněna. Na konci mé vlády činil tento deficit bez ztrát konsolidační agentury 10 miliard korun,“ upozornil také.

Hájení českých národních zájmů a suverenity

Neúspěch v prezidentských volbách 2003 označil Zeman za důsledek „postojů některých vedoucích představitelů ČSSD“. Za opakované zvolení v přímé volbě v letech 2013 a 2018 děkuje občanům.

„Jako prezident jsem se v první řadě snažil hájit české národní zájmy. Česká republika je malý až střední stát, kde osmdesát procent hrubého domácího produktu je tvořeno exportem. Naším národním zájmem kvůli zvyšování ekonomické výkonnosti, a tedy i životní úrovně, je tedy podporovat export, prosazovat ekonomickou diplomacii a mít korektní vztahy s pokud možno všemi významnými zeměmi světa,“ říká Miloš Zeman.

„Kromě toho jsem se snažil, aby Česká republika si uchovala svoji suverenitu a nepodlehla jakémukoliv vnějšímu tlaku,“ pokračoval. Varuje proto před většinovým rozhodováním v rámci Evropské unie. „Mohlo by to znamenat, že Česká republika ztratí část své suverenity, protože bude přehlasována většími zeměmi. Jsem odpůrcem tohoto řešení,“ konstatoval.

7 minut
Události: Prezident Zeman pronesl své poslední vánoční poselství
Zdroj: ČT24

Za svou srdeční záležitost pak označil vztah s Izraelem, u kterého usiloval o vztahy nad rámec těch, které jsou v rámci mezinárodních struktur běžné. „Je to malý a statečný národ, který dal lidstvu nesmírné množství vynikajících osobností, prošel strašnou tragédií a velkým utrpením,“ uvedl. Připomněl, že v červenci v Praze obdržel od izraelského prezidenta Jicchaka Herzoga nejvyšší izraelské státní vyznamenání Řád cti.

V důchodu zapomenu na „nuly“

Své poslední vánoční poselství zakončil Zeman slovy Sbohem a šáteček a úryvkem ze stejnojmenné básně Vítězslava Nezvala: Kdybychom se víckrát neviděli, bylo to krásné a bylo toho dost. „Po 8. březnu odejdu do starobního důchodu, budu číst zajímavé knihy a tak trochu budu i vzpomínat,“ prozradil.

Doplnil, že jako každý politik se občas setkával přímo nebo zprostředkovaně i se „závistivými a zakomplexovanými nulami“, ať už mezi politickými komentátory, či neúspěšnými politiky. „Na tyto nuly zapomenu první den svého starobního důchodu, naopak budu vděčně a s úctou vzpomínat na všechny ty, s nimiž jsem měl tu čest pracovat pro republiku,“ dodal.

Miloš Zeman od začátku svého působení na Hradě přesunul tradiční projev z Nového roku na 26. prosinec. Načasování poselství na Vánoce vysvětlil po svém nástupu do funkce Zeman tím, že chce navázat na tradici první republiky, kdy měl vánoční proslovy prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

Na Nový rok promluví premiér Petr Fiala (ODS) a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Šest obcí si volilo nové zastupitele

V šesti obcích si lidé vybírali nové zastupitele. Volby se konaly v Heřmani na Písecku, Lánech u Dašic na Pardubicku, Niměřicích na Mladoboleslavsku, Ratboři na Kolínsku, Solenicích na Příbramsku a Toužetíně na Lounsku. Volební účast se v obcích pohybovala zhruba mezi třiceti až čtyřiceti procenty.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Schillerová směrovala na Fialu nadávku. Nové dno, reagoval premiér

Místopředsedkyně ANO Alena Schillerová nazvala premiéra Petra Fialu (ODS) „parchantem“ za iniciování schůzky šéfů stran až poté, co vláda rozhodla o zvyšování výdajů na obranyschopnost. Podle premiéra tím Schillerová ukázala, že ztrácí nervy a posouvá politickou kulturu na nové dno. Proti slovníku šéfky poslanců ANO se ohradili i další politici vládní koalice.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Výpadek ETCS zkomplikoval provoz vlaků

Železniční provoz na koridorových tratích v Česku komplikoval od sobotního rána asi šest hodin rozsáhlý výpadek zabezpečovacího zařízení ETCS. Podle mluvčího drážních hasičů Martina Kavky byl příčinou nefunkční GSM-R signál, který spravuje externí dodavatel. Závadu se podařilo odstranit kolem 10:45.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Černochová odmítla ústupky Ukrajiny výměnou za příměří

Cenou za příměří v rusko-ukrajinské válce by neměly být ústupky Kyjeva, řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS) po jednání se svým ukrajinským protějškem Rustemem Umerovem. Ministři spolu diskutovali například o muniční iniciativě a výcviku ukrajinských vojáků na území Česka. Umerov poděkoval za veškerou pomoc, kterou Česko napadené zemi poskytlo.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Český soudní systém není připravený na rizika spojená s AI, míní zástupci justice

Na práci s umělou inteligencí (AI) zatím podle místopředsedy Vrchního soudu v Praze Romana Horáčka není tuzemský právní systém připravený. Podle soudce nepočítá například s rizikem případných falešných důkazů vygenerovaných umělou inteligencí. Možné přínosy i rizika AI pro justici od února společně zkoumají pražský vrchní soud, Úřad průmyslového vlastnictví, Česká asociace umělé inteligence a pražská Metropolitní univerzita.
před 18 hhodinami

Regulace a nedostatek lidí, jmenuje Hynek klíčové problémy obranného průmyslu

Ze škol podle prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky Jiřího Hynka nevychází dostatek kvalifikovaných a technicky zdatných lidí. Vidí to jako největší budoucí problém evropského obranného průmyslu. Za přítěž označil v Interview ČT24 také zákazy a regulace, které vytvořila Evropská unie. USA se dle něj budou snažit získat evropské zakázky, ale kapacity na výrobu techniky tady jsou.
před 20 hhodinami

Šmírovat lidi na internetu? Nic takového nebude, reaguje Fiala

Premiér Petr Fiala (ODS) vyloučil, že by za jeho vlády mohla začít platit vyhláška, podle níž by poskytovatelé internetového připojení měli uchovávat adresy webových stránek, na které se lidé připojují. Příslušnou novelu vyhlášky připravovaly na úrovni pracovní skupiny resorty průmyslu a vnitra. Měla pomoct policistům lépe zacílit vyšetřování. Kritici jí ale vyčítali přílišný zásah do soukromí.
14. 3. 2025Aktualizováno14. 3. 2025

Unikátní barevné záběry prezidenta Beneše přinesl nový dokument

V předvečer výročí tragických událostí 15. března 1939, kdy začala nacistická okupace Československa, odvysílala Česká televize dokument, který přináší dosud nezveřejněné barevné záběry prezidenta Edvarda Beneše. Autoři snímku našli unikátní záběry v archivu loni na podzim.
14. 3. 2025
Načítání...