Prezident Miloš Zeman promluvil k českým občanům ve svém vánočním poselství. Tradiční projev pronesl Zeman ze zámku v Lánech, šlo o poslední vánoční poselství současné hlavy státu před koncem prezidentského mandátu. Miloš Zeman proto svůj projev rozdělil do dvou částí. V první se vyjádřil k událostem končícího roku, mimo jiné odsoudil ruskou agresi vůči Ukrajině. V druhé „složil účty“ ze svého více než třicetiletého působení na politické scéně. Uvedl, že jako prezident hájil české národní zájmy. Občanům poděkoval, že ho dvakrát zvolili hlavou státu.
Jako prezident jsem hlavně hájil české národní zájmy, uvedl Miloš Zeman ve svém posledním vánočním poselství
17 minut
Záznam: Vánoční poselství prezidenta republiky Miloše Zemana
Za nejvýznamnější událost roku 2022 označil Miloš Zeman ruskou agresi vůči Ukrajině. „Byl jsem vždy stoupenec korektních ekonomických vztahů s Ruskou federací, zejména kvůli dodávkám relativně levných energetických surovin, ale jsou situace, kdy ekonomické zájmy musí ustoupit zájmům bezpečnostním,“ prohlásil ve vánočním poselství.
„A celosvětová bezpečnost, a tedy i bezpečnost České republiky je touto agresí ohrožena. Proto plně podporuji pomoc České republiky bojující Ukrajině a věřím, že tlak svobodných zemí dříve nebo později přiměje Rusko, aby území Ukrajiny opustilo,“ uvedl.
Green Deal je „zelený fanatismus“
Prezident se vyjádřil také k energetické krizi. Připomněl, že právě ruská agrese k růstu cen energií významně přispěla. Za opomíjený faktor považuje v této souvislosti ale také Zelenou dohodu (Green Deal), která předpokládá v Evropské unii snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 procent ve srovnání s rokem 1990.
Zeman dohodu označil za „zelený fanatismus“. „Pokusy zakázat auta se spalovacími motory, pokusy omezit nejen uhelné, ale – jak ukazuje příklad sousedního Německa – i jaderné elektrárny. A v poslední době i pokusy rozšířit emisní povolenky, které rovněž výrazně zvyšují cenu energie,“ obává se prezident.
Zeman kritizoval zvyšování úrokových sazeb
Do části shrnující aktuální problémy zařadil Miloš Zeman rovněž inflaci. Z konkrétních faktorů ovlivňujících zdražování, které trápí české domácnosti, zmínil zvyšování úrokových sazeb centrální bankou. „Tyto sazby totiž prohlubují hypoteční krizi a snižují dostupnost úvěrů,“ vysvětlil.
Prezident jmenoval od července dosavadního člena bankovní rady Aleše Michla guvernérem České národní banky (ČNB) místo končícího Jiřího Rusnoka. Viceguvernérkou pak jmenoval předsedkyni Národní rozpočtové rady Evu Zamrazilovou a novými členy rady hlavní analytičku Hospodářské komory Karinu Kubelkovou a ředitele sekce finanční stability ČNB Jana Fraita. V únoru do rady nastoupí dosavadní ředitel Exportní a garanční pojišťovací společnosti (EGAP) Jan Procházka a vedoucí úřadu Národní rozpočtové rady Jan Kubíček.
Schodek státního rozpočtu je podle Zeman „šílený“
Jako další faktor s vlivem na inflaci uvedl prezident deficit státního rozpočtu, který podle jeho slov zvyšuje množství peněz v oběhu. Vysvětlil, proč se rozhodl vetovat novelu zákona o státním rozpočtu na rok 2023. Navrhovaný schodek 375 miliard považuje za „šílený“. Sněmovna Zemana hlasy vládní koalice v polovině listopadu přehlasovala, rozpočet nakonec schválila se schodkem 295 miliard korun.
„Zejména na příjmové straně musí vláda přijmout návrhy ekonomů, které se týkají zejména daňové oblasti,“ domnívá se Zeman. Premiér Petr Fiala (ODS) označuje snížení schodku za prioritu vlády, na konkrétních návrzích nyní pracují vládní politicko-odborné skupiny. Do konce prvního čtvrtletí příštího roku chce kabinet připravit úpravy, které sníží schodek nejméně o 70 miliard korun.
Soustavu návrhů předložila kabinetu začátkem listopadu Národní ekonomická rada vlády (NERV). Rada navrhla například zvýšit daň z příjmu fyzických osob na úroveň před zrušením superhrubé mzdy, zvýšit spotřební daně nebo poplatky za těžbu nerostných surovin.
Třicet let v politice
Ve druhé části svého projevu zhodnotil Miloš Zeman tři dekády svého působení na české politické scéně. „Pokládám za svou samozřejmou povinnost, abych vám složil účty,“ podotkl. Uvedl, že Českou stranu sociálně demokratickou uvedl do parlamentu „hlavním vchodem, nikoliv vchodem pro služebnictvo“. Vyzdvihl podle něho zásadní reformy, které uskutečnila vláda za jeho působení: vznik krajské samosprávy, profesionalizaci armády a privatizaci bank.
Zmínil také zásadní milník v dějinách samostatného Česka, jakým byl vstup do NATO, a dokončení stavby jaderné elektrárny v Temelíně. „Vláda byla tolerována nejsilnější opoziční stranou za podmínky, že bude průběžně snižován deficit státního rozpočtu. Tato podmínka byla splněna. Na konci mé vlády činil tento deficit bez ztrát konsolidační agentury 10 miliard korun,“ upozornil také.
Hájení českých národních zájmů a suverenity
Neúspěch v prezidentských volbách 2003 označil Zeman za důsledek „postojů některých vedoucích představitelů ČSSD“. Za opakované zvolení v přímé volbě v letech 2013 a 2018 děkuje občanům.
„Jako prezident jsem se v první řadě snažil hájit české národní zájmy. Česká republika je malý až střední stát, kde osmdesát procent hrubého domácího produktu je tvořeno exportem. Naším národním zájmem kvůli zvyšování ekonomické výkonnosti, a tedy i životní úrovně, je tedy podporovat export, prosazovat ekonomickou diplomacii a mít korektní vztahy s pokud možno všemi významnými zeměmi světa,“ říká Miloš Zeman.
„Kromě toho jsem se snažil, aby Česká republika si uchovala svoji suverenitu a nepodlehla jakémukoliv vnějšímu tlaku,“ pokračoval. Varuje proto před většinovým rozhodováním v rámci Evropské unie. „Mohlo by to znamenat, že Česká republika ztratí část své suverenity, protože bude přehlasována většími zeměmi. Jsem odpůrcem tohoto řešení,“ konstatoval.
7 minut
Události: Prezident Zeman pronesl své poslední vánoční poselství
Za svou srdeční záležitost pak označil vztah s Izraelem, u kterého usiloval o vztahy nad rámec těch, které jsou v rámci mezinárodních struktur běžné. „Je to malý a statečný národ, který dal lidstvu nesmírné množství vynikajících osobností, prošel strašnou tragédií a velkým utrpením,“ uvedl. Připomněl, že v červenci v Praze obdržel od izraelského prezidenta Jicchaka Herzoga nejvyšší izraelské státní vyznamenání Řád cti.
V důchodu zapomenu na „nuly“
Své poslední vánoční poselství zakončil Zeman slovy Sbohem a šáteček a úryvkem ze stejnojmenné básně Vítězslava Nezvala: Kdybychom se víckrát neviděli, bylo to krásné a bylo toho dost. „Po 8. březnu odejdu do starobního důchodu, budu číst zajímavé knihy a tak trochu budu i vzpomínat,“ prozradil.
Doplnil, že jako každý politik se občas setkával přímo nebo zprostředkovaně i se „závistivými a zakomplexovanými nulami“, ať už mezi politickými komentátory, či neúspěšnými politiky. „Na tyto nuly zapomenu první den svého starobního důchodu, naopak budu vděčně a s úctou vzpomínat na všechny ty, s nimiž jsem měl tu čest pracovat pro republiku,“ dodal.
Miloš Zeman od začátku svého působení na Hradě přesunul tradiční projev z Nového roku na 26. prosinec. Načasování poselství na Vánoce vysvětlil po svém nástupu do funkce Zeman tím, že chce navázat na tradici první republiky, kdy měl vánoční proslovy prezident Tomáš Garrigue Masaryk.
Na Nový rok promluví premiér Petr Fiala (ODS) a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
