Tomáš Garrigue Masaryk

Česko si připomíná 106 let od vzniku samostatného Československa. Historik Pavel Carbol míní, že vytvoření státu společného se Slováky bylo moudrým rozhodnutím, které se ukázalo jako výhodné. Připomněl však také řadu problémů, kterým musel mladý středoevropský stát čelit – například výrazné postavení menšin, sociální problémy či neukotvenost hranic. Důležitou roli v jeho vzniku hrály legionářské oddíly, připomíná vedoucí Muzea československých legií Jiří Charfreitag. „Dovedly vznik našeho státu k realitě,“ prohlásil.

Více než sto let stará kauza židovského mladíka Leopolda Hilsnera odsouzeného k trestu smrti za vraždy Anežky Hrůzové a Marie Klímové se otevírat nebude. Vrchní státní zastupitelství v Olomouci potvrdilo v přezkumu postup jihlavského žalobce, který podnět na obnovu řízení zamítl. Podle žalobců neexistuje žádný nový důkaz ani žádná nová skutečnost, které by podání návrhu na obnovu řízení odůvodňovaly.

Hromadnými skladbami vyvrcholil sedmnáctý všesokolský slet v Praze. Na fotbalovém stadionu v pražském Edenu během čtvrtečního večera a pátečního odpoledne cvičilo na dvacet tisíc Sokolů, a to všech generací. Zhruba patnáct set jich přijelo za zahraničí – například z USA, Austrálie nebo Ukrajiny. Hromadných skladeb bylo celkem šestnáct. Týdenní akce nabídla také výstavy, koncerty či akrobatická vystoupení v centru Prahy.

Vražda Anežky Hrůzové v Polné z roku 1899 se znovu otevírat nebude. Státní zástupce z Krajského státního zastupitelství v Jihlavě Jan Fichtner návrh na obnovu řízení nepodá. Uvedl to na dotaz České televize. Podle něj se neobjevily žádné nové skutečnosti, které by znovuotevření případu odůvodňovaly. Židovský mladík Leopold Hilsner byl odsouzen za vraždu Anežky Hrůzové a Marie Klímové k trestu smrti. Vražda v Polné stála na začátku takzvané hilsneriády.

Premiér Petr Fiala (ODS) přiletěl na dvoudenní návštěvu Washingtonu. V pondělí má na programu setkání s prezidentem Joem Bidenem, se kterým by měl jednat o bezpečnostní spolupráci či o podpoře Ukrajiny napadené Ruskem. Předseda české vlády chce otevřít také témata vzájemných ekonomických vztahů či jaderné energetiky. Očekává se, že se bude hovořit i o posledním vývoji na Blízkém východě, kde se Izrael stal o víkendu terčem íránského dronového a raketového útoku, který mnozí světoví státníci i čeští politici odsoudili.

„Stát střední velikosti nemá vždycky příležitost být vyslyšen, a proto je pozvání premiéra Fialy poctou a současně i oceněním za širokou podporu, kterou Česká republika poskytla Ukrajině,“ řekl v rozhovoru o návštěvě premiéra Petra Fialy (ODS) u prezidenta USA Joea Bidena České televizi uznávaný profesor politologie na Middlebury College ve Vermontu Michael Kraus.

Příjezd premiéra Petra Fialy (ODS) do Bílého domu bude sledovat i početná česká komunita ve Spojených státech. ČT poskytla rozhovor kurátorka Milena Kalinovská, která emigrovala z Československa po sovětské okupaci v roce 1968. Do USA se přestěhovala na konci 80. let. Oválnou pracovnu i osobně navštívila. Uvedla, že současná hlava státu Joe Biden si přizpůsobil dekorace ve své kanceláři symbolicky – odkazy na prezidenty, k jejichž hodnotám se hlásí.

Na Slovensku nenastala žádná nová věčnost, na Slovensku se toliko vystřídal prezident, řekl v pořadu Interview ČT24 k právě skončeným volbám spisovatel, publicista a autor dvou knih o moderní slovenské historii Pavel Kosatík. Dále hovořil například o rozdílech mezi Čechy a Slováky ve vztahu k Západu, k Rudé armádě či k ideji slovanství.

Česká společnost se po prosincovém masakru na filozofické fakultě v Praze musí snažit překonat strach, který v ní krutý čin střelce vyvolal, protože není možné na úkor strachu obětovat svobodu. Prezident Petr Pavel to uvedl v novoročním projevu. Lidi vyzval k tomu, aby neignorovali problémy ve svém okolí a sami usilovali o větší bezpečí komunity a celého národa. Pavel dále ocenil stabilitu současné vládní koalice, ale vytknul jí, že neumí své nepopulární, ovšem nutné reformy dostatečně vysvětlit veřejnosti.

Vědci Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd (AV) zpřístupnili spisy Tomáše Garrigua Masaryka v on-line databázi. Zájemci si na jednom místě můžou pročíst projevy, články i přednášky, které nabízí komplexní pohled na osobnost prvního československého prezidenta.

Jedním ze symbolů první republiky je slavný snímek a později poštovní známka, na které prezident Masaryk drží malou dívku v kroji. Na obrázku je Eva Haňková. Dnes osmadevadesátiletá žena žije v americkém Michiganu. Pro ČT zavzpomínala na vznik legendární fotografie.

Česko si v sobotu připomíná 105. výročí vzniku samostatné Československé republiky. U Národního památníku v Praze na Vítkově si událost připomněli politici včetně prezidenta Petra Pavla a premiéra Petra Fialy (ODS), zástupci armády i váleční veteráni. Součástí tradičního ceremoniálu byl i přelet vojenských vrtulníků a stíhaček Gripen. Prezident později během dne jmenoval nové generály a poprvé také bude předávat na Pražském hradě státní vyznamenání.

Když poslední rakousko-uherský císař Karel I. vydal 16. října 1918 manifest proklamující federalizaci monarchie, bylo již na záchranu habsburského mocnářství pozdě. O necelé dva týdny později, 28. října 1918 byl vyhlášen samostatný československý stát, který s tragickou přestávkou způsobenou druhou světovou válkou vydržel až do konce roku 1992. Tehdy se rozpadl na Českou a Slovenskou republiku.

Výstava k výročí v Čapkově památníku představuje nové originální dokumenty. K vidění je rukopis, který Čapek psal sekčnímu šéfovi prvorepublikového premiéra Antonína Švehly či autentické materiály nechávající nahlédnout do redakční práce v době první republiky. Dokumenty památník nedávno získal ze soukromé kolekce. Expozice je k vidění nejméně do konce ledna příštího roku, řekl na sobotní oslavě šedesáti let existence Památníku Karla Čapka ve Staré Huti jeho ředitel Zdeněk Vacek.

Lánskému zámku bude od října šéfovat Iveta Krupičková. Někdejší ředitelka zámku v Děčíně vystřídá Kateřinu Rydlovou. Ta z vedení lánského zámku odchází na vlastní žádost po několika měsících ve funkci.

Minulý týden uplynulo 86 let od úmrtí prezidenta Tomáše Garriqua Masaryka. V Česku a na Slovensku dodnes žijí desítky jeho příbuzných. Málokdo o nich ale ví, žijí běžné životy jako kdokoliv jiný. Někteří potomci rozvětveného rodu Masaryků teď udělali výjimku a vystoupili ze stínu. Na prvního československého prezidenta a další předky zavzpomínali pro pořad Reportéři ČT. Natáčel David Vondráček.

Česko-francouzská herečka a šansoniérka Chantal Poullainová převzala nejvyšší francouzské státní vyznamenání, Řád čestné legie. Francie tak ocenila její dlouhodobé obohacování české a francouzské kultury navzájem a trvalé přispívání k šíření francouzské kultury v Čechách. Udělení řádu je rovněž oceněním činnosti Poullainové v humanitární oblasti. Ceremoniál se uskutečnil na francouzském velvyslanectví v Praze.

K vyvážení růstu teploty kvůli změnám klimatu o jeden stupeň Celsia by v Česku bylo potřeba zvýšit roční úhrn srážek o 60 až 100 mililitrů, řekl Libor Ansorge z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka.

Česko si připomíná 1. máj – Svátek práce. V Praze i dalších městech se uskuteční shromáždění a demonstrace politických stran, organizují se majálesy, stavění máje, průvody a další akce. Návštěvníky například mimořádně přivítal Hrzánský palác v Praze, náhradní sídlo vlády, kde krátce žil i Tomáš Garrigue Masaryk.

Pozvání na čtvrteční inauguraci Petra Pavla a následnou číši vína dostali také zástupci organizací pacientů a vozíčkářů. Celého programu se zúčastnil například Michal Šimůnek, předseda Společnosti C-M-T, která sdružuje nemocné se vzácnou nervosvalovou chorobou.

Funkce prezidenta republiky se ve čtvrtek ujme dvanáctý člověk od vzniku Československa. Prezidentská inaugurace to ovšem bude již pětadvacátá. Zpočátku to byla spíše formální drobnost – krátké zastavení na cestě Tomáše Garrigua Masaryka po návratu do Prahy – anebo tečka za volbou. Dnes, v době přímé volby hlavy státu, je to ale velká slavnost, které bývá vyhrazen takřka celý den.

Přípravy na inauguraci zvoleného prezidenta Petra Pavla vrcholí. Slavnostní akt se odehraje ve čtvrtek na společné schůzi Poslanecké sněmovny a Senátu ve Vladislavském sále Pražského hradu. Pozváno je přes tři tisíce hostů. Stovky lidí budou moci ceremoniál sledovat na velkoplošných obrazovkách na třetím nádvoří a Hradčanském náměstí. Na bezpečnost dohlédnou stovky policistů. Areál Hradu bude přístupný, zachovány ale budou bezpečnostní kontroly u vstupů. I proto by zájemci měli přijít s dostatečným předstihem.

Zvolený český prezident Petr Pavel přijede příští pondělí na dvoudenní návštěvu Slovenska, kam zavítá jen několik dní po své inauguraci. Termín návštěvy oznámila slovenská prezidentská kancelář. Pavel se úřadu ujme ve čtvrtek a již dříve řekl, že na první zahraniční cestu ve funkci hlavy státu pojede právě na Slovensko.

Mandát prezidenta republiky Miloše Zemana zakončí o půlnoci na 9. března ceremoniální akt svěšení prezidentské standarty. Následně bude na znamení neobsazenosti prezidentského úřadu také uzavřena Brána gigantů Pražského hradu. Odemčena bude znovu ve čtvrtek dopoledne, až na Hrad přijede Petr Pavel složit slavnostní slib, řekl končící ředitel hradního protokolu Vladimír Kruliš.