Historici na zámku v Lánech otevřeli zapečetěnou obálku se slovy československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, která nadiktoval na sklonku života. Podle rychlé expertizy je obsah pravý.
Obsah dopisu má pět stran, je psán rukou Jana Masaryka a podle vědců je autentický. Není zatím ale jasná datace. Na obálce, která vypadá, že je z třicátých let, je napsáno „Keep safe“ (udržujte v bezpečí) neznámým rukopisem. Součástí je vzkaz Antonína Suma, který doporučuje ponechat vzkaz jen v archivu.
Dokument není z roku 1937, zaznamená slova Masaryka jsou z doby, kdy mu bylo špatně a kdy cítil, že se blíží jeho smrt. Podle první analýzy pochází text z roku 1934. Věnuje se tomu, jak má být uspořádán jeho pohřeb, a blížící se smrti. „Lidé se bojí smrti, ale to není nic, čeho byste se měli bát – jen si musíte koupit nové šaty. A to je všechno,“ píše prezident.
„Musíte udělat velký funus,“ navrhuje ve vzkazu Masaryk. Na svůj pohřeb se připravoval od třicátých let, takže tato část není podle archivářů neočekávaná. „Jsem nemocný, vážně nemocný, je to konec, ale neobávám se. Budete pokračovat v práci, víte jak. Ale musíte být opatrní. Pozor. Ale víte, jak se chovat. A nemusím vám říkat nic více,“ diktoval Masaryk.
Politický odkaz
Masaryk se podle očekávání věnuje i svému politickému odkazu a budoucnosti „jeho“ Československa. Podle prvního čtení dokumentu píše o Němcích, že by s námi měli zůstat. „Dejte jim, co si zaslouží, ale ne více,“ doporučuje.
Kriticky se vyjádřil o slovenském politikovi Andreji Hlinkovi. Toho explicitně označil za hlupáka, který udělal chybu s Maďary, současně se ale v listu objevuje výzva, že by se mu mělo odpustit. Za hlupáka označil v listu Masaryk i sám sebe: „Proč kolem toho dělat nějaké velké šarády, protože jsem byl stejně hloupý, jako ostatní.“
V listu je ale také věta, která by měla sloužit jako univerzální poselství pro národ: „Jestliže lidé jsou nevzdělaní a hloupí, nemůžete toho moc udělat.“ A dodává i řešení: „Hádejte se, hádejte se s nimi.“
Je nutné dodat, že první čtení probíhalo rychle, ve stresu a bez dostatku času. Některé formulace mohou být tedy ještě zpřesněné a mohou se měnit. Veřejnost by se měla dozvědět plný text, komentář i zasazení do kontextu už v říjnu. Text bude okamžitě digitalizovaný, lidé by ho měli vidět už v říjnu.
Odkazy na blížící se smrt i pozitivní poselství
Dokument zatím pročítali jen dva lidé, kromě historičky Dagmar Hájkové to byl ředitel Národního archivu Milan Vojáček. Pro Českou televizi uvedl, že roku 1934, kdy zřejmě list vznikl, to vypadalo, že Masaryk opravdu umírá, jeho zdravotní stav byl velmi špatný. „Myslím, že je tam několik částí, které spolu úplně nesouvisí. Nicméně vyznívá z toho, že je to opravdu diktované Janu Masarykovi, který seděl u jeho ‚úmrtního‘ lože.“ Důkazem jsou podle něj časté odkazy na blížící se smrt, ale i pozitivní poselství, které ukazuje, že Masaryk sice odcházel ze života unavený, ale s tím, že za sebou zanechal dobré dílo a že v něm bude někdo pokračovat.
Odkazy na Němce a Německo se podle Vojáčka týkají dobové situace, kdy se právě na začátku třicátých let začaly objevovat první snahy o samostatnost Němců u nás. Roku 1934, kdy poselství pravděpodobně vzniklo, sice ještě v československé vládě seděli dva ministři německé národnosti (Ludwig Czech za německé sociální demokraty a agrárník Franz Spina), už rok ale také existovalo hnutí Sudetendeutsche Heimatfront Konráda Henleina, jež si rychle získávalo vliv právě na úkor „státotvorných“ německých stran.
Tyto vzkazy se podle Vojáčka týkaly spíše nejbližšího okolí prvního československého prezidenta, než širší veřejnosti. Potvrzením je, že drtivá většina textu je v angličtině; právě tímto jazykem totiž Masaryk v posledních letech se svou rodinou komunikoval.
Okolnosti otevření obálky
Dokument předal Národnímu archivu 19. září 2005 tajemník prezidentova syna Jana Masaryka Antonín Sum s pokynem uchovat ho dvě desetiletí. Obálka podle Suma obsahuje Masarykova slova, která řekl krátce před smrtí svému synovi Janovi. Masarykovi potomci začátkem tohoto týdne požádali o prověření autenticity dopisu, který má být na přání prvního československého prezidenta odtajněn.
Obálka i s obsahem se po otevření vrátí zpátky Národnímu archivu, kde experti dokument znovu prověří a oficiálně potvrdí jeho pravost. To může společně s restaurátorskými pracemi trvat zhruba měsíc. Až poté má archiv v plánu text zveřejnit v celém kontextu. Historička Dagmar Hájková z Masarykova ústavu uvedla, že obálka může obsahovat krátké poselství, osobní vzkazy rodině, rady nebo kritické hodnocení společnosti. Existuje podle ní riziko, že text bude nečitelný či neúplný.
Dopis vznikl podle historika Jiřího Křesťana mezi 3. a 11. zářím 1937, tedy několik dní poté, co Masaryk prodělal mozkovou mrtvici. Státník, který se zasloužil o vznik samostatné československé republiky, abdikoval ze zdravotních důvodů v prosinci 1935 a zemřel v Lánech 14. září 1937.
