Národní archiv

Prvním kandidátem Senátu na dětského ombudsmana byl zvolen soudce Martin Beneš, druhým se stala předsedkyně vládního výboru pro práva dítěte Eva Petrová, která porazila soudce Jaromíra Jirsu. Senát také znovu navrhl ústavní novelu, která má umožnit Nejvyššímu kontrolnímu úřadu (NKÚ) prověřovat hospodaření České televize a Českého rozhlasu. Na závěr schůze Senát také schválil zvýšení příspěvků senátorských klubů pro příští rok.

Vzkaz Tomáše Garrigua Masaryka z takzvané tajemné obálky může od úterý vidět veřejnost. Originál dokumentu vystavuje Národní archiv v budově na pražském Chodovci. Vzácnou archiválii si lidé mohou prohlédnout do pátku, vždy od deseti do 18 hodin.

Archiváři zjistili, že dokument s údajnými posledními slovy prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka je ve skutečnosti zápis Masarykovy promluvy k tehdejšímu ministru zahraničí Edvardu Benešovi v Lánech koncem srpna 1934. Vyplývá to z obsahové analýzy odborníků, kterou ve středu představili na konferenci v pražské vile Lanna. Vážně nemocný Masaryk abdikoval v prosinci 1935, v čele státu ho nahradil Beneš. Zemřel 14. září 1937.

Říkal jsem si, že kdyby v tom byla nějaká strašlivá petarda, tak už by byla nepochybně odpálena, okomentoval v Interview ČT24 moderovaném Terezou Kručinskou otevření obálky se slovy československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka historik a spisovatel Pavel Kosatík. „Je to důležitý text, je dobré to vědět, ale nedělal bych z toho testament,“ sdělil.

Historici na zámku v Lánech otevřeli zapečetěnou obálku se slovy československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, která nadiktoval na sklonku života. Podle rychlé expertizy je obsah pravý.

Poselství budoucím generacím, vzkaz rodině, nebo chybějící závěť – lidé spekulují, co by mohla skrývat tajemná obálka, která by měla obsahovat jedna z posledních slov prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Text v roce 1937 nadiktoval svému synu Janovi. Obálka bude poprvé veřejně otevřena v pátek 19. září 2025 v Lánech a její slova by měl na místě poslouchat i současný český prezident Petr Pavel.

Národní archiv předal u příležitosti Mezinárodního dne archivů dva vzácné svazky. Spis, který obsahuje originál poslední vůle československého prezidenta Edvarda Beneše ze 40. let, putuje do Státního oblastního archivu v Třeboni. Vyšetřovací a soudní dokumenty týkající se politického procesu s profesorem Vladimírem Krajinou si převzal Státní oblastní archiv v Praze.

Záznamy ze soudní síně, filmy, rozhlasové audiozáznamy nebo stenozáznamy z politického procesu s Miladou Horákovou jsou nyní kompletně on-line a veřejně k dispozici díky projektu historiků s názvem Politické procesy. Zájemci mají možnost zjistit, jak tehdy působila dobová propaganda. Poprvé jsou kompletní dokumenty z procesu z několika archivů přístupné na jednom místě, uvedli zástupci Národního archivu.

Národní archiv získal soubor dosud neznámých dokumentů spojených s generálem Aloisem Eliášem, předsedou protektorátní vlády, který během druhé světové války spolupracoval s odbojem. Materiály pocházejí od vnuka Eliášova osobního tajemníka Miloše Stádníka, který je ukryl před gestapem. Dokumenty rozšíří stávající sbírku o unikátní předměty a informace, které budou zpřístupněny badatelům.

Vězeňská služba sestavila seznam 69 popravených a zemřelých politických vězňů, jejichž zpopelněné ostatky rozsypali dozorci v 60. letech minulého století na bývalém popravišti pankrácké věznice. Pozůstalé by ráda pozvala na ekumenický obřad na společném pohřebišti. Žádá je proto, aby se přihlásili. Na seznamu figuruje například i Záviš Kalandra, který byl popraven ve vykonstruovaném procesu s političkou Miladou Horákovou.

Pohřebiště, kde se nacházejí zpopelněné ostatky zřejmě více než osmdesáti politických vězňů, kteří zemřeli mezi lety 1948 a 1965, odhalili vědci ve vazební věznici na Pankráci v Praze. Mezi mrtvými byli jak popravení odpůrci režimu z různých věznic v Česku, tak lidé, kteří zesnuli v pankrácké vězeňské nemocnici. Byli mezi nimi také vojáci, kteří se účastnili protikomunistického odboje. Výsledky archeologického průzkumu v pondělí představili historik Vězeňské služby Aleš Kýr, Alena Šimánková z Národního archivu a ředitel Archeologického ústavu Akademie věd ČR Jan Mařík.

Floridský soud zveřejnil obvinění vůči americkému exprezidentu Donaldu Trumpovi. Jedná se o 37 bodů včetně maření spravedlnosti a držení utajovaných informací. V některých bodech byl obviněn i Trumpův osobní asistent Walt Nauta. Exprezident se považuje za nevinného. Republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy uvedl, že stojí při Trumpovi a že jeho obvinění představuje temný den pro Spojené státy. Média upozorňují, že od soudního procesu zřejmě Trumpa dělí řada měsíců. Pokud by byl uznán vinným, hrozí mu vězení.

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) provedl prohlídku v prázdninovém domě prezidenta Joea Bidena, nenašel tam ale žádné další dokumenty označené jako tajné. Potvrdil to advokát hlavy státu Bob Bauer. Podle deníku The New York Times souvisí prohlídka s dřívějším nálezem utajovaných dokumentů v Bidenově bývalé kanceláři a jeho domě. Skandál s tajnými materiály se vedle Bidena týká i jeho předchůdce Donalda Trumpa a nově taky bývalého viceprezidenta Mikea Pence. Americký Národní archiv proto požádal bývalé hlavy státu a viceprezidenty, aby se podívali, zda listiny z dob jejich úřadování neobsahují tajné dokumenty, a případně je odevzdali.

V domě bývalého amerického viceprezidenta Mikea Pence se minulý týden našlo zhruba deset utajovaných vládních dokumentů, uvedla v úterý zpravodajská televize CNN s odvoláním na zdroje seznámené s případem. Tajné dokumenty, které přitom vrcholní politici po skončení v úřadu musí odevzdat Národnímu archivu, se dříve našly také u bývalého Pencova šéfa prezidenta Donalda Trumpa a u současné hlavy státu a zároveň bývalého viceprezidenta Joea Bidena.

Spolupracovníci amerického prezidenta Joea Bidena našli další utajované dokumenty, které Biden neodevzdal Národnímu archivu. S odvoláním na svůj zdroj o tom ve středu informoval zpravodajský server televize NBC. Jde už o druhý podobný případ. V tom prvním se v Bidenově bývalé kanceláři ve Washingtonu našly tajné vládní dokumenty z doby, kdy byl viceprezidentem. Případ prověřuje americké ministerstvo spravedlnosti i Federální úřad pro vyšetřování (FBI).

V bývalé kanceláři současného amerického prezidenta Joea Bidena se našly tajné vládní dokumenty z doby, kdy byl viceprezidentem. Napsal to zpravodajský server televize CBS. Dokumentů podle něj bylo asi deset a žádný z nich neobsahoval informace týkající se jaderných zbraní USA. Případ nyní prověřuje americké ministerstvo spravedlnosti. Kvůli tomu, že měl ve své floridské rezidenci řadu utajovaných dokumentů z doby svého prezidentství, se do hledáčku úřadů nedávno dostal také exprezident Donald Trump.

Americký Národní archiv zveřejnil přes třináct tisíc dokumentů týkajících se vraždy prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho v roce 1963. Další tisíce dokumentů ale zůstávají utajeny kvůli obavám z ohrožení národní bezpečnosti, uvedla agentura AFP. Přes tisíc dokumentů na stejné téma Národní archiv uvolnil i v loňském roce.

Ministerstvo vnitra uložilo pokutu šedesát tisíc korun Kanceláři prezidenta republiky (KPR) za vedení spisové služby. Na pokutu upozornil v úterý Český rozhlas Radiožurnál. V případu šlo i o skartaci dvou utajovaných dokumentů. Pochybení zjistila Národní centrála proti organizovanému zločinu, jejíž detektivové kontrolovali, jestli někdo neoprávněně nemanipuloval se zprávou o výbuchu muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku. O pokutě rozhodl už v září Národní archiv – Hrad se ale odvolal a resort vnitra sankci o třetinu snížil. Hrad opakovaně odmítl, že by porušil zákon.

Internetový projekt Politické procesy, který vznikl pod vedením dokumentaristy Marka Janáče, ukáže různé způsoby manipulace dobových propagandistů. Spuštěn bude 3. prosince ve 03:06, kdy před 70 lety začaly popravy 11 odsouzených v procesu s Rudolfem Slánským a spol. Díky webu si zájemci budou moci vizualizovat jednotlivé výstupy procesu. Projekt umožňující pochopit, co je dezinformace a propaganda a jejich působení na společnost, nyní tvůrci představili v Národním archivu.

Vyšetřovatelé z Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) nalezli při srpnové prohlídce floridského sídla bývalého prezidenta Donalda Trumpa desítky prázdných složek pro tajné dokumenty. Uvedla to v pátek agentura AP s odkazem na podrobnější výčet zabavených věcí. Vyšetřovatelé také zabavili přes stovku dokumentů v různých stupních utajení. Bývalý americký prezident čelí podezření, že po konci svého mandátu si ponechal dokumenty, které měl odevzdat americkému Národnímu archivu či jiným úřadům.

Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) podle zjištění České televize zkontroluje, jak Kancelář prezidenta republiky zachází s utajovanými dokumenty. Prověření začne 21. února. Na Hradě již začala desetidenní kontrola ministerstva vnitra, která se také týká zacházení s listinami. Zástupci resortu se zajímají o to, jak kancelář přistupuje ke skartaci listin. Skartováno bylo na Hradě například rozhodnutí o udělení státního vyznamenání předsedovi Ústavního soudu Pavlu Rychetskému, které si prezident později rozmyslel. Stejně byla zničena i zpráva kontrarozvědky o vyšetřování výbuchů ve Vrběticích. Hrad uvedl, že nepochybil.

Národní archiv získal unikátní sadu exponátů – kompletní pozůstalost po písničkáři, básníku a novináři Karlu Krylovi. Kromě listin a dokumentů z jeho života obsahuje i hodně osobních předmětů. Například kytaru, na kterou hrál na svém posledním koncertu, texty písní nebo malby.

Bývalý prezident Václav Klaus odmítl informace Hospodářských novin o tajném zaslání peněz do Sovětského svazu po listopadu 1989. Mělo jít o 1,3 miliardy amerických dolarů. Z informací listu, který citoval materiály Národního archivu, má vyplývat, že půjčku schválila ještě komunistická Adamcova vláda a proplácela ji první porevoluční Čalfova vláda, v níž byl Klaus ministrem financí. Exprezident označil informace za snůšku lží. Jeho tehdejší náměstek z počátku 90. let, ekonom a právník Dušan Tříska, v pořadu Události, komentáře pak uvedl, že o žádné takové půjčce nevěděl.

Ministerstvo financí vedené Václavem Klausem tajně odeslalo na přelomu 80. a 90. let do Sovětského svazu půjčku, napsaly Hospodářské noviny (HN). Deník následně vydal doplnění, ve kterém píše, že úředníci později zdůvodňovali, proč pro usnesení vlády nebylo potřeba do rozhodnutí zahrnovat tehdejší parlament. Půjčka podle pozdějšího souhrnného přepočtu odpovídala částce asi 1,3 miliardy amerických dolarů. Deník se odkazuje na dokumenty z Národního archivu, které vypátral ve spolupráci se serverem Aktuálně.cz, týdeníkem Respekt a protikorupční organizací Růžový panter. Klaus pro HN popřel, že by o půjčce věděl.