Nešlo o Masarykova poslední slova. Podle archivářů byl zápis již z roku 1934

Archiváři zjistili, že dokument s údajnými posledními slovy prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka je ve skutečnosti zápis Masarykovy promluvy k tehdejšímu ministru zahraničí Edvardu Benešovi v Lánech koncem srpna 1934. Vyplývá to z obsahové analýzy odborníků, kterou ve středu představili na konferenci v pražské vile Lanna. Vážně nemocný Masaryk abdikoval v prosinci 1935, v čele státu ho nahradil Beneš. Zemřel 14. září 1937.

Naskenovaný text dokumentu psaného převážně v angličtině i jeho překlad do češtiny zveřejnil večer server iROZHLAS.cz, dostupný je i na webu www.tajemnaobalka.cz. Masarykův vzkaz si příští týden bude moct prohlédnout veřejnost ve výstavním sále Národního archivu v Praze, informoval ve středu Jan Charvát z Národního archivu.

Odborníci na konci září na zámku v Lánech otevřeli dopis se slovy prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Dokument čekal v archivu na zpřístupnění dvacet let, Národnímu archivu ho 19. září 2005 předal tajemník prezidentova syna Jana Masaryka Antonín Sum s pokynem uchovat ho dvě desetiletí.

Rukopisný záznam, nyní uložený v Národním archivu, pořídil Jan Masaryk v přítomnosti Edvarda Beneše. Je napsán na kvalitním papíru z hadroviny měkkou grafitovou tužkou, některé části textu jsou rozmazané. Později jej Jan Masaryk s drobnými úpravami přepsal, uvedli odborníci. Čistopis je datován 31. srpna 1934, podepsán Janem Masarykem a uvádí: „President řekl v mé přítomnosti Dr. Benešovi“.

Text se věnuje mimo jiné národnostním otázkám Československa, zmiňuje potřebu vzdělanosti, Masaryk v něm řeší i vlastní pohřeb či vlastnosti Čechů a dalších národů. Za hlavní sdělení označila bezprostředně po otevření dopisu historička Dagmar Hájková z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR slova o tom, že není možné toho moc udělat, jestliže jsou lidé nevzdělaní a hloupí.

Podle historičky Hájkové šlo o politické poselství prezidenta

Dopis podle Hájkové místy vypadal jako politické poselství, jak se chovat k obyvatelům Československa různých národností. Němci by v republice podle textu měli zůstat. Kněze a politika Andreje Hlinku, který aktivně usiloval o posílení národního uvědomění Slováků, Masaryk podle dokumentu označil za hlupáka, který si zadal s Maďary.

Zveřejněný text podle ředitele Národního archivu Milana Vojáčka dokazuje, že Masaryk byl kriticky myslící a morálně ukotvený člověk. Když myslel, že umírá, dal najevo, jak mu záleží na státu a na jeho budoucnosti, řekl ve středu v rozhovoru pro Radiožurnál.

Restaurátoři z oddělení péče o fyzický stav archiválií zkoumali obě obálky, tedy novější vnější i starší vnitřní, vložený list s poznámkou Antonína Suma a tři listy se záznamem slov T.G. Masaryka. Použili odražené i procházející světlo a optický mikroskop.

Národní archiv vystaví obálku ve výstavním sále od 21. do 24. října. Vstup pro veřejnost bude zdarma a bez registrace od 10:00 do 18:00. Badatelům bude dokument k dispozici v Archivu Ústavu T. G. Masaryka.

Masaryk byl v květnu 1934 počtvrté zvolen prezidentem, jeho zhoršený zdravotní stav mu však znemožňoval plné nasazení odpovídající náročnosti funkce. Přesto úřad vykonával ještě rok a devět měsíců, přijímal hosty, sledoval politické dění a vyjadřoval se k němu. Kvůli ochrnuté pravé ruce mu bylo vyhotoveno zvláštní podpisové razítko.

V druhé polovině srpna 1934 prodělal vážnou zdravotní krizi, kdy lékaři konstatovali zhoršené mozkové poruchy. Podle ošetřujícího lékaře Josefa Pelnáře si prezident vážně a správně uvědomoval svůj těžký stav. Právě v této době vznikly záznamy jeho úvah o smrti. V září 1934 se jeho zdraví výrazně zlepšilo, i když si Masaryk sám uvědomoval, že na úřad nestačí. V prosinci roku 1935 abdikoval. Zbytek života strávil v ústraní v Lánech, kde zemřel o necelé dva roky později, 14. září 1937.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V Praze a dalších městech lidé vyjádřili podporu prezidentu Pavlovi

Lidé, kteří v neděli odpoledne dorazili na shromáždění spolku Milion chvilek na podporu prezidenta Petra Pavla, zaplnili pražské Staroměstské a spodní část Václavského náměstí. Demonstrovalo se i v dalších městech. Shromáždění jsou reakcí na spor hlavy státu a předsedy Motoristů Petra Macinky kvůli nejmenování poslance Filipa Turka (za Motoristy) ministrem životního prostředí.
15:31Aktualizovánopřed 23 mminutami

Politika není pro princezny, prezidenta teď budu ignorovat, říká Macinka

Předseda Motoristů Petr Macinka (Motoristé) nevidí žádný důvod pro rezignaci na post ministra zahraničí. V Otázkách Václava Moravce tak reagoval na kritiku kvůli kauze textových zpráv pro prezidenta Petra Pavla. Hlavě státu se neplánuje ani omluvit, jak požaduje opozice. Pavel se zároveň podle Macinky situuje do role lídra opozice, nepovažuje proto za vhodné, aby Česko reprezentoval na summitu NATO.
12:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Začalo podávání přihlášek na střední školy

O půlnoci ze soboty na neděli začalo podávání přihlášek na střední školy. Uchazeči je mohou podat elektronicky přes systém DiPSy nebo papírovou formou. Zaslat mohou až pět přihlášek, z toho až tři do oborů bez talentové zkoušky a nanejvýš dvě do oborů s talentovou zkouškou. Na přihlášce určí, na který obor chtějí nejvíce. Lhůta pro podávání přihlášek skončí 20. února, čas podání neovlivňuje šanci žáků na přijetí.
před 5 hhodinami

Při požáru v pečovatelském domě v České Třebové zemřel člověk

Při požáru domova s pečovatelskou službou v České Třebové na Orlickoústecku v noci na neděli zemřel jeden z klientů domova, sdělil zástupce města. Hořet začalo v jednom z přízemních pokojů pozdě večer, řekla mluvčí krajských hasičů Lucie Pipiš.
08:39Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Drony i auta v klidových zónách. Národní parky loni vybraly na pokutách víc

Sjíždění řeky, létání s dronem nebo kácení stromů v národním parku. Krkonoše, Šumava, Podyjí a České Švýcarsko loni uložily návštěvníkům 601 pokut za téměř 1,8 milionu korun, řekli ČT mluvčí oslovených národních parků. Nejčastěji návštěvníci platili za nepovolené vjezdy a parkování. V roce 2024 bylo pokut sice o sedm více, celková vybraná suma byla ale nižší, a to o téměř půl milionu korun. Podle mluvčího NP Šumava Jana Dvořáka jsou jedním z důvodů vyšší pokuty, které parky loni rozdaly.
před 9 hhodinami

Lince bezpečí přibylo hovorů o sebevraždě

Přes sto tisíc dětí se loni obrátilo na Linku bezpečí, psychické potíže řešilo čtyřiadvacet tisíc z nich. Až sedm tisíc otevřelo i téma sebevražd, těchto hovorů výrazně přibylo. Tři tisíce volajících pak vykazovaly známky týrání a zanedbávání. Psychiatrická péče pro nejmladší zůstává obtížně dostupná. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch chce zvýšit počet Center duševního zdraví a s ministrem školství Robertem Plagou (oba za ANO) se dohodli na podpoře školních psychologů.
před 9 hhodinami

Počet Slováků, kteří pracují v Česku, se za dekádu zdvojnásobil

Přibývá Slováků, kteří pracují v Česku. Za poslední dekádu se jejich počet zhruba zdvojnásobil, teď se pohybuje kolem čtvrt milionu. Ze všech cizinců také vydělávají nejvíc – často zastávají vyšší pozice a firmy o ně mají zájem. Do Česka jich v posledních letech míří – minimálně za krátkodobou prací – desítky tisíc. O odchodu navíc aktuálně uvažuje až čtvrtina obyvatel. Mezi nejčastější důvody uvádějí právě nedostatek profesních příležitostí. Část Slováků má ambice zůstat v Česku dlouhodoběji.
před 11 hhodinami

V Česku končí těžba černého uhlí

V posledním černouhelném dole v zemi, Dole ČSM na Karvinsku, končí těžba. Na noční směně se v posledním porubu zastaví v sobotu stroje. Uzavře se tak 250 let dlouhá kapitola těžby černého uhlí na českém území. Ze společnosti OKD odchází 750 zaměstnanců a k 28. únoru dalších 150. Symbolický poslední vozík vyveze OKD 4. února.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami
Načítání...