FBI prohledávala Bidenův dům kvůli utajovaným dokumentům. Národní archiv nařídil exprezidentům všechny tajné listiny vrátit

Nahrávám video

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) provedl prohlídku v prázdninovém domě prezidenta Joea Bidena, nenašel tam ale žádné další dokumenty označené jako tajné. Potvrdil to advokát hlavy státu Bob Bauer. Podle deníku The New York Times souvisí prohlídka s dřívějším nálezem utajovaných dokumentů v Bidenově bývalé kanceláři a jeho domě. Skandál s tajnými materiály se vedle Bidena týká i jeho předchůdce Donalda Trumpa a nově taky bývalého viceprezidenta Mikea Pence. Americký Národní archiv proto požádal bývalé hlavy státu a viceprezidenty, aby se podívali, zda listiny z dob jejich úřadování neobsahují tajné dokumenty, a případně je odevzdali.

„Dnes, za prezidentovy plné spolupráce a podpory, provádí ministerstvo spravedlnosti prohlídku v jeho domě v Rehobothu v Delawaru. V souladu se svými standardními postupy jde o předem veřejně neoznámenou prohlídku a my jsme souhlasili se spoluprací,“ uvedl Bidenův advokát Bauer po začátku průzkumu.

Akce představuje nejnovější vývoj v kauze utajovaných dokumentů nalezených u Bidena, které pocházejí z doby, kdy byl viceprezidentem v administrativě Baracka Obamy. Žádné další dokumenty ale při středeční prohlídce FBI nenašla. Federální vyšetřovatelé si však odnesli „nějaké materiály a ručně psané poznámky“ k dalšímu přezkoumání, upřesnil Bauer.  

Bidenův tým zdůraznil, že s ministerstvem spravedlnosti plně spolupracuje. Nynější hlava státu USA ostře kritizovala republikánského exprezidenta Donalda Trumpa, když vyšetřovatelé nalezli utajované dokumenty v jeho floridském sídle.

Trable exprezidentů s dokumenty

V úterý americká média informovala, že FBI podobnou prohlídku provedla už v listopadu v Bidenově washingtonské kanceláři výzkumné organizace Penn Biden Center poté, co tam prezidentovi spolupracovníci našli malé množství utajovaných dokumentů. Žádná ze tří prohlídek u Bidena podle lidí obeznámených s vyšetřováním nevyžadovala soudní povolení, uvedla stanice CNN. 

Po problémech Trumpa a Bidena se FBI zabývala dokumenty bývalého republikánského viceprezidenta Mikea Pence. Z jeho rezidence si totiž odvezla více než deset citlivých nebo utajovaných dokumentů. „Tyto tajné dokumenty neměly být v mé osobní rezidenci. Byla to chyba a přebírám plnou odpovědnost,“ uznal Pence později svoji chybu. 

Revizi bývalý viceprezident nařídil sám poté, co vypukla aféra Joea Bidena, při které nalezli prezidentovi právníci tajné dokumenty ještě z doby, kdy byla současná hlava státu ve funkci viceprezidenta Baracka Obamy. „Lidé si musí být vědomi pravidel, když nakládají s utajovanými dokumenty, a správně s nimi zacházet. K těm pravidlům tu je důvod,“ apeloval tehdy ředitel FBI Christopher Wray. 

Za svého bývalého viceprezidenta se okamžitě postavil Donald Trump s tím, že Mike Pence je nevinný. Trump sám čelí kriminálnímu vyšetřování poté, co FBI provedla loni v létě prohlídku v jeho floridském sídle Mar-a-Lago. Našla tam i přísně tajné dokumenty, přestože Národní archiv vyzýval Trumpa k jejich vrácení. 

„Nálezy těchto dokumentů v domech vysoce postavených vládních činitelů jsou důvodem k vážným obavám,“ myslí si profesor práva Asaf Lubin z Indiana University. Právě proto nyní rozeslal bývalým lídrům země Národní archiv ve Washingtonu výzvu, aby v případě nálezu jakýchkoliv tajných listin dokumenty vrátili. Dopis obdrželi všichni zástupci bývalých prezidentů a viceprezidentů za posledních čtyřicet let.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA přezkoumají přítomnost svých vojsk v Evropě, oznámil Hegseth

Americký ministr obrany Pete Hegseth oznámil rozsáhlé přezkoumání přítomnosti amerických vojsk v Evropě. Součástí procesu bude šestiměsíční hodnotící období, řekl na zasedání ministrů obrany NATO v Bruselu. Hegseth kritizoval, že navzdory výraznému zvýšení obranných výdajů a angažovanosti některých států stále existují překážky při posilování NATO. Některé členy Aliance rovněž zkritizoval kvůli nedostatečným výdajům na obranu a rovněž kvůli jejich postojům k válce s Íránem.
10:46AktualizovánoPrávě teď

Prezidenti USA a Íránu elektronicky podepsali memorandum o porozumění

Poté, co prezidenti Spojených států a Íránu ve středu elektronicky podepsali memorandum o porozumění otevírající cestu k mírové dohodě, začala platit všechna jeho ujednání. Podle Pákistánu, který jednání mezi oběma stranami zprostředkoval, má Írán okamžitě otevřít blokovaný Hormuzský průliv a USA ukončit blokádu íránských přístavů. Po podpisu nadále panují nejasnosti ohledně oficiální ceremonie, která se měla za účasti vysokých představitelů obou zemí konat ve Švýcarsku, napsaly tiskové agentury.
včeraAktualizovánopřed 2 mminutami

Víkendová vlna veder přinese do Evropy i čtyřicítky, do Česka zřejmě i bouřky

Závěr týdne přinese do Česka teploty kolem 36 stupňů, v mnoha částech Evropy se ale už připravují na mnohem horší dopady – dlouhou vlnu veder, která se může táhnout řadu dní a může obsahovat i takzvané supertropické noci.
před 17 mminutami

V Moskvě znovu hoří, Rusko i Ukrajina hlásí mrtvé

Rusko v noci na čtvrtek zaútočilo raketami na Kyjev a Poltavu a bezpilotními letouny na město Sumy na severovýchodě země, kde je jeden mrtvý. Ruská strana hlásí nejméně tři mrtvé a šest zraněných, zasažena byla i rafinerie v Moskvě, píše Reuters. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj část útoků potvrdil a označil je za zcela opodstatněné. Zprávy přichází nedlouho poté, co Zelenskyj mluvil s prezidenty Francie a USA o blíže neurčených možných změnách.
08:30Aktualizovánopřed 34 mminutami

Britové volí v Makerfieldu. Možný Starmerův rival soupeří s instalatérem

Obyvatelé britského Makerfieldu vybírají v doplňovacích volbách svého zástupce ve sněmovně. Jedním z favoritů je labouristický starosta Manchesteru Andy Burnham, možný vyzyvatel premiéra Keira Starmera. Právě kvůli Burnhamovi a jeho pravděpodobné kandidatuře na předsedu labouristů se jeho stranický kolega Josh Simons vzdal mandátu v Makerfieldu. Hlavním Burnhamovým soupeřem o uvolněný poslanecký post je kandidát Reform UK Robert Kenyon, instalatér a místní zastupitel.
před 2 hhodinami

VideoNa ukrajinské frontě se potkávají Kolumbijci, kteří doma bojovali proti sobě

Do války na Ukrajině se přímo zapojily desítky tisíc zahraničních bojovníků. Zatímco na straně ruských agresorů válčí posily ze Severní Koreje a Střední Asie, Kyjev se na začátku invaze spoléhal na dobrovolníky ze Západu. Dnes už ale ukrajinskou uniformu nejčastěji navlékají žoldnéři z Jižní Ameriky. Nejčastěji Argentinci, Brazilci a Kolumbijci slouží v běžných ukrajinských jednotkách po boku domácích obránců. Z Kolumbie dorazilo na ukrajinské bojiště až sedm tisíc mužů a žen. Podle některých zpráv se tam potkávají lidé, kteří doma stáli proti sobě v řadách armády a povstalců. Navíc se objevují na obou stranách – ukrajinské i ruské. Velitelé ukrajinských frontových jednotek tvrdí, že zájem o službu mezi cizinci je velký, a pokud by padly byrokratické překážky, rychle by dorazily tisíce mužů s vojenskými zkušenostmi. Doplnit početní stavy mužstva bránící se země urgentně potřebuje.
před 3 hhodinami

USA zveřejnily memorandum s Íránem. Obsahuje bilionový fond i celistvost Libanonu

V rámcové dohodě mezi USA a Íránem, o níž informoval americký prezident Donald Trump na konci minulého týdne, je uveden soukromý fond v hodnotě tři sta miliard dolarů (6,2 bilionu korun). Podle zdroje agentury Reuters je cílem fondu podpořit investice do Íránu a více než polovina částky již byla vyčleněna. Součástí memoranda, které ve středu večer SELČ zveřejnil Washington, je i zachování územní celistvosti Libanonu a volná plavba Hormuzským průlivem na šedesát dní.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Lídři G7 se shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny

Čelní představitelé ekonomicky vyspělých zemí G7 se na summitu ve Francii shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny. Země se už pátým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Vyplývá to ze společného prohlášení hlav států a vlád Spojených států, Německa, Spojeného království, Francie, Itálie, Japonska a Kanady. Dále se lídři shodli na záměru snížit závislost na vnějších dodavatelích důležitých surovin. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona jednomyslně přijali dohromady devět prohlášení.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...