Prvním kandidátem Senátu na dětského ombudsmana byl zvolen soudce Martin Beneš, druhým se stala předsedkyně vládního výboru pro práva dítěte Eva Petrová, která porazila soudce Jaromíra Jirsu. Senát také znovu navrhl ústavní novelu, která má umožnit Nejvyššímu kontrolnímu úřadu (NKÚ) prověřovat hospodaření České televize a Českého rozhlasu. Na závěr schůze Senát také schválil zvýšení příspěvků senátorských klubů pro příští rok.
Prvním kandidátem Senátu na dětského ombudsmana byl zvolen mostecký opatrovnický soudce Martin Beneš. V tajné volbě získal 39 ze 77 odevzdaných hlasů, tedy minimální počet nutný pro zvolení. Benešovu nominaci úspěšně předložili místopředsedové horní komory Jitka Seitlová (KDU-ČSL) a Ladislav Václavec (ANO).
Druhého adepta senátoři vybírali ve středu odpoledne ve druhém kole. Postoupili do něj bývalý ústavní soudce Jaromír Jirsa a předsedkyně vládního výboru pro práva dítěte Eva Petrová, která je rovněž zástupkyní vládního zmocněnce pro zastupování ČR před Evropským soudem pro lidská práva. Petrová nakonec Jirsu v hlasování porazila.
Nejmenší podporu měla advokátka se zaměřením na rodinné právo Eva Řehulková, kterou nominoval senátor ODS Tomáš Jirsa. Soudce Jirsu navrhl senátor Michael Canov (SLK). Nejvíce nominací měla Petrová, kterou nabídli předseda lidoveckých senátorů Josef Klement, předseda senátorského klubu Starostů Jan Sobotka, Marek Slabý (za hnutí Tábor 2020) a Adéla Sucharda Šípová (dříve Piráti).
Ochránce práv dětí bude volit sněmovna na šest let. Kromě Senátu jí své adepty mají dodat také prezident Petr Pavel a Česká konference rektorů jako orgán představitelů vysokých škol.
ANO neprosadilo debatu o financování regionálního školství
ANO při středečním jednání v horní komoře neprosadilo výzvu vládě, aby okamžitě dořešila letošní financování regionálního školství. Podle předsedkyně frakce Jany Mračkové Vildumetzové chybí školám na platy až 3,8 miliardy korun.
Předseda klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra uvedl, že problém už je vyřešen. „Finance odcházejí v tomto týdnu na příslušné úřady,“ sdělil s tím, že listopadové mzdy učitelů budou vypláceny na sklonku první prosincové dekády. Problém podle něj vznikl kvůli tomu, že vláda původně počítala s tím, že nepedagogy ve školách budou financovat kraje od letošního září, nikoli od začátku příštího roku.
Senát možná odmítne přičlenění Archivu bezpečnostních složek k Národnímu archivu
Archiv bezpečnostních složek by se kvůli snazšímu přístupu k dokumentům z dob totalitních režimů a jejich pokračující digitalizaci neměl stát součástí Národního archivu. Navrhli to senátoři ODS a TOP 09. Senát v úvodním středečním kole projednávání jejich novelu podpořil. Před dalším schvalováním předlohu projednají senátní výbory ústavně-právní a pro lidská práva.
Archiv bezpečnostních složek, jehož působnost je dána zákonem a podléhá Ústavu pro studium totalitních režimů, se má podle platné úpravy stát součástí Národního archivu počátkem roku 2030. Tvůrci novely v čele s místopředsedou Senátu Jiřím Oberfalzerem (ODS) tento přesun navrhli zcela zrušit. Podle nich by převod nebyl žádoucí. „Odporuje současným závažným potřebám kontinuálního a hlubšího výzkumu totalitních režimů, který nebyl doposud ukončen,“ zdůvodnili návrh senátoři.
Spojení archivů by podle senátorů současně znamenalo faktické zhoršení práce výzkumníků Ústavu pro studium totalitních režimů, kteří s materiály Archivu bezpečnostních složek nyní bez omezení pracují. Důsledkem by bylo ohrožení naplňování zákonného poslání Ústavu pro studium totalitních režimů a práva veřejnosti na objektivní a co nejvíce faktické poznání totalitní minulosti.
Prověřování hospodaření ČT a ČRo ze strany NKÚ
Ústavní novelu o rozšíření pravomocí NKÚ navrhl Senát letos na jaře, sněmovna ji ale v předvolebním složení nestihla projednat. Horní parlamentní komora proto novelu, která je v souladu s programem nové koalice ANO, SPD a Motoristů, navrhla znovu. Norma je reakcí na zvýšení poplatků pro veřejnoprávní televizi a rozhlas, které chce nová koalice zrušit. Novelu tak posoudí vláda a sněmovna.
Podle Starostů by měl Senát schvalování této ústavní novely odložit, řekl před jednáním předseda senátorů STAN Jan Sobotka. Senátoři by podle něj měli vyčkat, zda nová koalice prosadí zrušení poplatků.
Iniciátorka novely Hana Kordová Marvanová z klubu ODS a TOP 09 naopak věří, že „situace se v žádném případě nezměnila“, uvedla. Reagovala tak na Sobotkovo zdůvodnění, že v případě zamýšleného financování obou médií ze státního rozpočtu novela nebude nutná, protože NKÚ bude moci kontrolovat jejich hospodaření jako u kterékoli jiné státní instituce.
Proti odkladu se postavil rovněž Zdeněk Nytra. „Zestátnění ještě není na stole. Nevím, proč bychom měli návrh stahovat,“ řekl.
Úprava pravidel jednání Senátu podle jeho předsedy Miloše Vystrčila souvisí s návrhem končící vlády, která chce povinnost elektronické tvorby zákonů kvůli aplikačním problémům odložit o rok na leden 2027.
Zjednodušení pravidel pro čerpání peněz z evropských fondů
Senát ve středu podpořil záměr Evropské komise na zjednodušení pravidel pro čerpání peněz z evropských fondů jejich sloučením a vytvořit pouze jeden plán národního a regionálního partnerství pro každou členskou zemi. Navrhované slučování politiky kohezní, tedy hospodářské, sociální a územní soudržnosti v EU, a politiky zemědělské ale může vést k prohloubení složitosti systému a jeho centralizaci, shodla se horní komora s vládou.
Senát se postavil také proti navyšování rozpočtu EU bez jasně definovaných a udržitelných zdrojů i proti dalšímu zadlužování Unie. Podpořila přitom navýšení peněz pro vnitřní věci, a to vzhledem k politickému vývoji v migraci a bezpečnosti v posledních letech.
Senát podpořil obecně i stanovení minimální výše peněz pro méně rozvinuté regiony na úrovni EU. Míra podpory jednotlivých územních oblastí by podle Senátu měla být regionálně odstupňována. Senátoři rovněž požadují koncentraci podpory na omezený počet jasných cílů a využití převážně kapitálových investic s multiplikačním efektem, které přilákají další soukromé investice.
Evropská územní spolupráce (Interreg) by podle Senátu měla směřovat primárně do úzkého příhraničí a do takzvaných tvrdých přeshraničních projektů. Vláda by podle horní komory měla prosazovat zachování, případně i posílení kohezní politiky a povinná vnitrostátní minima pro méně rozvinuté regiony.
Při projednávání návrhu na vytvoření Evropského fondu pro konkurenceschopnost Senát podpořil navýšení peněz na investice do obrany.
Horní komora je proti hrazení klimatických opatření EU z peněz na zemědělství
Senát se postavil proti tomu, aby byla klimatická opatření EU do budoucna financována z peněz na společnou zemědělskou politiku, jak to navrhla Evropská komise. Měla by být primárně hrazena z fondů na životní prostředí. Horní parlamentní komora o tom ve středu rozhodla ve stanovisku k unijnímu nařízení o podmínkách podpory společné zemědělské politiky v letech 2028 až 2034.
Komora vyzvala vládu, aby usilovala o stažení návrhu unijního nařízení, podle něhož má vzniknout Evropský fond pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost, zemědělství a venkovské oblasti, rybolov a námořní záležitosti, prosperitu a bezpečnost, tedy takzvaný NRP fond. Kabinet by se měl minimálně zasadit o vyčlenění společné zemědělské politiky z tohoto návrhu.
Rovněž dosavadní ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) se postavil proti tomu, aby zemědělská politika EU nezůstala samostatnou politikou. Podle něj je potřeba řešit i výši rozpočtu, jestliže chce EU zůstat konkurenceschopná vůči zbytku světa. Evropská komise zveřejnila návrh víceletého finančního rámce v červenci.
Senát řešil také lhůtu při elektronizaci tvorby zákonů
Senát zřejmě bude muset po budoucím zapojení do elektronizace tvorby zákonů počítat s tím, že přijímání přinejmenším senátorských předloh může trvat dva dny. Důvodem je nová čtyřiadvacetihodinová lhůta mezi předložením senátorských úprav takovéto předlohy při schůzi horní parlamentní komory a jejich schvalováním.
Lhůtu má zavést novela o pravidlech senátního jednání, kterou horní komora schválila ve středu. Současně ale konstatovala, že systém elektronizace není dostatečně připraven a požádala o odklad jeho spuštění o rok, tedy na leden 2027.
Novela, kterou nyní dostane k podpisu prezident, žádnou konkrétní lhůtu nezavádí v případě návrhů zákonů, které do Senátu pošle po projednání sněmovna. V případě ústně přednesených úprav počítá jen s tím, že je bude nezbytné neprodleně vložit do elektronického systému tvorby právních předpisů. Lhůta 24 hodin se podle novely nemá vztahovat ani na nezbytné technické nebo stylistické úpravy projednávaných norem.
Novela má především uzákonit povinnost, že senátorské návrhy zákonů i jejich úprav budou muset kromě zdůvodnění obsahovat informativní přehled veřejnoprávních povinností, které z návrhů vyplývají. Obdobné ustanovení již obsahují zákonná pravidla jednání sněmovny.
Příspěvky pro senátorské kluby se pro příští rok zvýší
Příspěvky na hospodaření senátorských klubů se pro příští rok zvýší. Každá z pěti senátorských frakcí bude dostávat měsíčně 40 tisíc korun a 7500 korun na člena. Dosud tyto částky činí 31 850 korun a 6615 korun na člena. Předseda senátního hospodářského výboru Miroslav Plevný (za STAN) označil valorizaci za mírné navýšení kvůli tomu, že se částky nezvyšovaly zhruba deset let. Senát je ve středu schválil na závěr své listopadové schůze.
Nejvyšší sumu bude nadále dostávat třicetičlenný klub ODS a TOP 09, který bude mít k dispozici 265 tisíc korun měsíčně. Klub Starostové a nezávislí s osmnácti členy bude pobírat 175 tisíc korun na měsíc. ANO nově s patnácti členy má mít nárok na 152 500 korun měsíčně, klub KDU-ČSL s dvanácti členy má dostávat 130 tisíc korun za měsíc a pětičlenný klub SEN 21 a Piráti 77 500 korun.
Senátorské kluby z příspěvků hradí výdaje na činnost svých pracovníků, posudky expertů, zahraniční cesty členů klubu či pohoštění při pracovních jednáních klubu. Klubové příspěvky si senátoři upravují v návaznosti na obdobná rozhodnutí poslanců.
