Ministerstvo vnitra udělilo Hradu šedesátitisícovou pokutu za skartaci tajných dokumentů, Mynář s ní souhlasí

Ministerstvo vnitra uložilo pokutu šedesát tisíc korun Kanceláři prezidenta republiky (KPR) za vedení spisové služby. Na pokutu upozornil v úterý Český rozhlas Radiožurnál. V případu šlo i o skartaci dvou utajovaných dokumentů. Pochybení zjistila Národní centrála proti organizovanému zločinu, jejíž detektivové kontrolovali, jestli někdo neoprávněně nemanipuloval se zprávou o výbuchu muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku. O pokutě rozhodl už v září Národní archiv – Hrad se ale odvolal a resort vnitra sankci o třetinu snížil. Hrad opakovaně odmítl, že by porušil zákon.

Podle vedoucího KPR Vratislava Mynáře se ministerstvo vnitra zabývalo vedením celé spisové služby, zejména částí neutajovaných písemností. Případ dvou skartovaných utajovaných dokumentů byl pouze částí sankce, řekl Mynář v úterý ČTK.

Národní archiv o pokutě rozhodl v září a Hrad se proti verdiktu odvolal, záležitostí se proto zabývalo ministerstvo vnitra. KPR hrozila pokuta až dvě stě tisíc korun.

Vnitro v rozhodnutí uvedlo, že KPR za spáchané přestupky musí do 30 dnů po nabytí právní moci zaplatit pokutu šedesát tisíc korun. Výši pokuty úřad snížil o třicet tisíc, ale povahu přestupků neupřesnil. Podle rozhodnutí úřadu, které Radiožurnál zveřejnil, KPR „si je vědoma své viny a odpovědnosti“ za dva spáchané přestupky, k čemuž Mynář doplnil, že KPR okamžitě přijala nápravná opatření v oblasti vnitřních směrnic.

Národní archiv zahájil přestupkové řízení s KPR na konci června. Podnět mu dal Národní bezpečnostní úřad (NBÚ), který na Hradě na konci února kontroloval nakládání s utajovanými informacemi. Rozhodnutí o přestupku při nakládání s tajnými dokumenty vydal Národní archiv 13. září. O dva týdny později se proti němu Hrad odvolal.

Skartace se stala omylem, Hrad tak s pokutou souhlasí

Mynář koncem loňského listopadu podle médií nařídil skartaci tajných dokumentů. Mezi písemnostmi, které byly zničeny podle předpisů, se ocitly i dvě novější zprávy. Podle pracovnic Pražského hradu se tak stalo omylem. To, že byl tajný dokument skartován, zjistila Národní centrála proti organizovanému zločinu. Její detektivové přišli na Pražský hrad zkontrolovat, zda někdo neoprávněně nemanipuloval se zprávou o výbuchu muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku, ze kterého české tajné služby podezírají příslušníky ruské tajné služby GRU.

„U dvou utajovaných dokumentů vzalo ministerstvo vnitra v úvahu, že nedošlo k ohrožení utajovaných informací, údaje byly uchovány u původce, písemnosti prošly skartačním řízením a byly určeny ke zničení, dle záznamů KPR lze také doložit, kdo s písemnostmi manipuloval,“ poznamenal Mynář.

„Podezření šířená některými médii, že Pražský hrad neoprávněně zničil velké množství utajovaných spisů, tak byla vyvrácena,“ řekl a doplnil, že KPR považuje postup ministerstva za korektní a „uloženou sankci za celou oblast spisové služby ve spodní hranici za přiměřenou“.

Nejde o jediný případ, kdy KPR čelila problémům kvůli nakládání s dokumenty. V červenci Radiožurnál uvedl, že zaměstnanec zahraničního odboru Pražského hradu dostal čtyřtisícovou pokutu od NBÚ, protože do manipulační knihy nezaznamenal dokument týkající se setkání ředitele zahraničního odboru Hradu Rudolfa Jindráka s bývalou čínskou velvyslankyní v Česku Ma Kche-čchin. Pracovník pokutu zaplatil, informoval rozhlas.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na nový centrální stavební úřad půjde 1,7 miliardy, sdělila Mrázová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pokračuje v jednání s dalšími členy vlády o návrhu státního rozpočtu na příští rok. Jako první dorazil ve středu na schůzku ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Po něm byla ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO). Už v úterý jednala Schillerová se sedmi ministry. Celkovou podobu rozpočtu zatím žádný z účastníků jednání nekomentoval, není tedy ani jasné, jaké bude celkové saldo. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že by schodek příští rok měl být významně pod 400 miliardami korun.
14:13Aktualizovánopřed 20 mminutami

VideoO lžích politiků i o tom, kdo ohýbá realitu ve prospěch Ruska, hovořili Moláček a Golis

Novinář musí být nestranný, ale to neznamená, že nesmí mít názor. Když politici lžou, je povinností novináře na to upozornit. Někteří ale lžou víc než jiní. Jaký je dopad lží a dezinformací nejen na sociálních sítích na veřejnost? Kdo ohýbá realitu ve prospěch Ruska? A proč jsou zrovna v současnosti veřejnoprávní média a jejich nezávislost mnohem důležitější, než kdykoliv v minulosti? Na otázky Jany Neumannové odpovídají reportéři Jan Moláček a Ondřej Golis. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry Reportérů ČT, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 2 hhodinami

ŽivěSenát vrátil předlohu ke znovuzavedení EET sněmovně

Senát ve středu vrátil předlohu ke znovuzavedení EET s pozměňovacími návrhy sněmovně. Dále se má zabývat třeba změnami podmínek zaměstnávání státních úředníků. Senátoři již také schválili lepší ochranu spotřebitelů při uzavírání finančních smluv on-line. Novelu stavebního zákona bude probírat nejdříve ve čtvrtek. Senátoři TOP 09 a ODS jsou připraveni obrátit se kvůli novele k Ústavnímu soudu.
09:02Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Část Česka ve čtvrtek zasáhnou silné bouřky, uvedl ČHMÚ

V Karlovarském, Ústeckém a Libereckém kraji hrozí v noci na čtvrtek silné bouřky. V noci na pátek se mohou bouřky doprovázené nárazy větru a kroupami objevit také v pásu na jihovýchodě země. Ve výstraze to ve středu uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
před 4 hhodinami

VideoSkopeček vyzval ke konsolidaci. Schodky minulé vlády nepřekročíme, řekl Vondráček

Začala jednání o státním rozpočtu na příští rok. „Samozřejmě ministři musí kopat za své resorty, ale musíme plnit programové prohlášení, ve kterém říkáme, že chceme směřovat k vyrovnané bilanci,“ poznamenal předseda Svobodných Libor Vondráček (klub SPD) v Událostech, komentářích. „Schodky minulé vlády ale rozhodně nepřekročíme,“ dodal. Ke konsolidaci veřejných financí vyzval místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). „Nicméně vláda si rozvolnila rozpočtová pravidla,“ upozornil a doplnil, že toto rozhodnutí kritizují i experti. „Už to není jen spor mezi opozicí a vládou,“ řekl. O jednání o rozpočtu hovořili také komentátor Reflexu Viliam Buchert a redaktorka Seznam Zpráv Tereza Povolná. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 9 hhodinami

VideoPiráti by v příštím roce chtěli schodek rozpočtu pod 300 miliard, říká Hřib

„Já bych prosazoval deficit, který by byl menší než předchozí (letošní) rok. To znamená – bavili bychom se o tom, že by to muselo být po třemi sty miliardami,“ sdělil v úterním Interview ČT24 ke státnímu rozpočtu na příští rok předseda Pirátů Zdeněk Hřib. „Pokud bychom se bavili o tom, jakým způsobem deficity začít krotit, tak je nutné mít odvahu dělat nějaké kroky, které bude nutné také vysvětlovat, což je jedna z věcí, co by měl politik dělat,“ doplnil s tím, že prostředky by šlo získat třeba omezením dotací pro velké zemědělské podniky. Ušetřit by dle něj stát mohl také vstupem do mechanismu směnných kurzů ERM II. Zmínil rovněž zdanění tichého vína či legalizaci konopí. Hřib v pořadu moderovaném Danielem Takáčem hovořil také o hospodaření krajů a obcí či o volebních preferencích Pirátské strany.
před 10 hhodinami

Skončilo první kolo jednání ministrů se Schillerovou o rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) během úterý jednala s ministry o podobě jejich rozpočtových kapitol pro rok 2027. Sérii schůzek zahájil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Následně dorazili ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé), šéf resortu školství Robert Plaga (za ANO), ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO), ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) či ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), který sdělil, že stát i v příštím roce převezme veškeré poplatky za podporované zdroje energie. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že by schodek příští rok měl být významně pod 400 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Překlep či úmysl. Za jízdu bez platné dálniční známky letos padly pokuty za 48 milionů

Policisté a celníci zjistili od začátku roku do konce července přes 36 tisíc případů jízdy bez platné dálniční známky. Rozdali za to pokuty za téměř 48 milionů korun. Vyplývá to ze statistik policie a Celní správy. Za stejné období v loňském roce přitom zjistili o téměř osmnáct set případů méně. Podle mluvčího Celní správy Richarda Zemana si pokutovaní řidiči nejčastěji dálniční známku vůbec nekoupí, nebo zapomenou, že jim vypršela. K postihům mohou vést i překlepy při nákupu známky.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.