Skartace

Miloš Zeman chtěl ve funkci prezidenta znemožnit policejní stíhání v případech úniku informací Bezpečnostní informační služby (BIS) a skartace zprávy o explozích v muničních skladech ve Vrběticích, dopisy s jeho rozhodnutími zveřejnil server iRozhlas. Dříve utajenou korespondenci, která měla zajistit beztrestnost hlavně Zemanovu kancléři Vratislavu Mynářovi, získal server společně s Českým rozhlasem Radiožurnálem (ČRo). Abolice by musel podepsat premiér Petr Fiala (ODS), který to odmítl, vyplývá z dalšího dopisu. O těchto Zemanových rozhodnutích média informovala už dříve, exprezident to popíral. Potvrdil, že žádal o abolici pro Mynáře v kauze dotace pro penzion v Osvětimanech.

Alespoň omluvy se po zásahu veřejného ochránce práv dočkala žena z Moravskoslezského kraje, která chtěla žádat o odškodnění za protiprávní sterilizaci. Nemocnice záznam o sterilizaci skartovala o třicet let dřív, než podle předpisů měla. Ombudsman o tom informoval na svém webu. Oběti protiprávních sterilizací z období od července 1966 do konce března 2012 mohou od příštího roku získat odškodné od státu tři sta tisíc korun, přihlásily se jich stovky.

Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) nepravomocně potrestal prezidentskou kancelář za neoprávněné utajení žádostí o abolice z éry Miloše Zemana. ČT to řekl mluvčí NBÚ Jaromír Kadlec, obsah rozhodnutí ale neupřesnil. Verdikt nekomentoval ani Pražský hrad. Případ se týká dopisů, kterými měl bývalý prezident Miloš Zeman požádat premiéra o spolupodpis k abolici u dvou kauz týkajících se jeho spolupracovníků. Hradu hrozila pokuta až 300 tisíc korun, úřad neprozradil, jaký trest uložil.

Z éry Miloše Zemana nelze dohledat celou řadu podkladů k důležitým rozhodnutím, jako byly milosti, jmenování soudců či generálů. Podle svědectví některé klíčové dokumenty zřejmě vůbec nevznikaly. „Nejsem archivář a nevím, co na Hradě chybí,“ odpověděl bývalý prezident Zeman na dotaz Reportérů ČT. Případu se věnovaly Barbora Loudová a Zuzana Černá.

Bývalý prezident Miloš Zeman žádal před koncem ve funkci vládu dvakrát o abolici, která může zastavit trestní stíhání. Zeman to uvedl v rozhovoru, který ve čtvrtek zveřejnil deník Mladá fronta Dnes (MfD). Obě žádosti se podle Zemana týkaly jeho tehdejšího kancléře Vratislava Mynáře. V minulosti Zeman popíral, že by o abolice usiloval. V rozhovoru tvrdí, že nelhal. Podle něj žádosti o abolice popřel, protože se média neptala konkrétně na abolici pro Mynáře. Nynější Zemanovo vyjádření se ale opět liší od vyjádření ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), který dříve řekl serveru Seznam Zprávy, že Zeman chtěl abolici v kauzách Mynáře a bývalého šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka.

Koaliční poslanci mají dost podpisů pro návrh na vznik vyšetřovací komise. Ta by měla řešit kauzy týkající se fungování Kanceláře prezidenta republiky během obou volebních období bývalého prezidenta. Opozice ji považuje za zbytečnou.

Okolí bývalého prezidenta Miloše Zemana bylo strukturálním, v mnoha ohledech možná bezpečnostním problémem. Informace Deníku N, podle kterého Zeman na nedávné schůzce v Lánech požádal premiéra Petra Fialu (ODS) o spolupodpis abolice, která se týkala dotační kauzy jeho kancléře Vratislava Mynáře a dalšího případu spojeného s Hradem, jsou vyvrcholením Zemanova stylu prezidentování, který byl mocenský a ochranářský vůči svému vlastnímu okolí. V Otázkách Václava Moravce to řekl vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Se Zemanovou žádostí má problém i místopředseda ANO Karel Havlíček, podle něj není v pořádku, pokud hlava státu použije do té doby nevyužívaný nástroj k pomoci jednomu ze svých blízkých spolupracovníků.

Detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) v listopadu odložili vyšetřování kvůli možnému ohrožení utajovaných informací v Kanceláři prezidenta republiky (KPR). Případ souvisí se skartací utajované zprávy o výbuchu muničního areálu ve Vrběticích. NCOZ nyní připravuje oznámení příslušnému správnímu úřadu ohledně spáchání možného přestupku, řekl bez podrobností na jednání sněmovního bezpečnostního výboru ředitel NCOZ Jiří Mazánek.

Ministerstvo vnitra uložilo pokutu šedesát tisíc korun Kanceláři prezidenta republiky (KPR) za vedení spisové služby. Na pokutu upozornil v úterý Český rozhlas Radiožurnál. V případu šlo i o skartaci dvou utajovaných dokumentů. Pochybení zjistila Národní centrála proti organizovanému zločinu, jejíž detektivové kontrolovali, jestli někdo neoprávněně nemanipuloval se zprávou o výbuchu muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku. O pokutě rozhodl už v září Národní archiv – Hrad se ale odvolal a resort vnitra sankci o třetinu snížil. Hrad opakovaně odmítl, že by porušil zákon.

Kromě zprávy o výbuchu ve Vrběticích předčasně skartoval Pražský hrad i další dva tajné dokumenty. Vyplývá to z kontroly Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ), jak uvedly server iROZHLAS.cz a Český rozhlas Radiožurnál. NBÚ již dříve uvedl, že bude jako přestupek řešit chyby dvou pracovníků Hradu při evidenci a předávání utajovaných dokumentů.

Zprávu o zapojení ruských agentů do výbuchů vrbětických muničních skladů nařídil podle Radiožurnálu a serveru iRozhlas skartovat sám vedoucí hradní kanceláře Mynář. Nařízení ke skartaci vydal podle nich narychlo v tentýž den, kdy byla zahájena. Vyplývá to z protokolu o výsledku kontroly Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ). Hrad to odmítá. O zprávu se zajímala policie, která chtěla prověřit podle otisků prstů a stop DNA, jestli ji neměl v rukou někdo nepovolaný.

Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) při své únorové kontrole neshledal nedostatky v tom, jak Kancelář prezidenta republiky (KPR) nakládala s tajnou zprávou o zapojení ruských tajných služeb do výbuchu muničního areálu ve Vrběticích, tvrdí Pražský hrad v tiskové zprávě. Již dříve informoval, že tajný dokument skartoval. Sněmovní bezpečnostní výbor kvůli tomu doporučil kontrolu NBÚ a ministerstva vnitra na Hradě.

Do Kanceláře prezidenta republiky (KPR) zamířili v pondělí pracovníci Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ). Zjišťují, kdo a jak přišel do kontaktu s tajnou zprávou o explozích ve Vrběticích a za jakých podmínek byla skartována. Podobnou kontrolu na Hradě v týdnu odstartovalo i ministerstvo vnitra.

Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) podle zjištění České televize zkontroluje, jak Kancelář prezidenta republiky zachází s utajovanými dokumenty. Prověření začne 21. února. Na Hradě již začala desetidenní kontrola ministerstva vnitra, která se také týká zacházení s listinami. Zástupci resortu se zajímají o to, jak kancelář přistupuje ke skartaci listin. Skartováno bylo na Hradě například rozhodnutí o udělení státního vyznamenání předsedovi Ústavního soudu Pavlu Rychetskému, které si prezident později rozmyslel. Stejně byla zničena i zpráva kontrarozvědky o vyšetřování výbuchů ve Vrběticích. Hrad uvedl, že nepochybil.

První pravidelnou schůzku, na nichž se domluvili, mají za sebou prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Předseda vlády uvedl, že hovořili o čerstvě podepsané dohodě s Polskem o dole Turów, o rozpočtu, covidové epidemii i o situaci na Ukrajině. Fiala původně hovořil o tom, že by chtěl s hlavou státu hovořit i o skartaci dokumentu od Bezpečnostní informační služby, který se týkal vyšetřování explozí ve Vrběticích, na to ale podle něj nedošlo.

I pokud by zpráva k Vrběticím na Hradě byla skartována omylem, mohl být porušen zákon. V nedělním pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News to řekla předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Policie to podle ní musí vyšetřit. Podle bývalého šéfa dolní komory Radka Vondráčka (ANO) je překvapivé, že se na veřejnosti objevují informace z vnitřního chodu prezidentské kanceláře.

Policie podle zdrojů Českého rozhlasu Radiožurnálu a Respektu prověřuje, zda Hrad skartoval tajnou zprávu BIS o zapojení ruských tajných služeb do výbuchu v muničním areálu ve Vrběticích. Policisty podle nich původně zajímalo, zda tajnou zprávu neviděl někdo z pracovníků prezidentské kanceláře, kdo nemá bezpečnostní prověrku. Když chtěli dokument vidět, vyšlo najevo, že byl zřejmě skartován. Hrad odmítl, že by při nakládání s tajnými dokumenty jakkoli pochybil. Prezidentská kancelář také zpochybnila, že by hlava státu dostala do rukou dokument o Vrběticích až deset dnů po doručení. Stalo se tak s šestidenním odstupem. Údajnou skartací by se měl zabývat i sněmovní bezpečnostní výbor.

Vojenský soud v Táboře projednával případ někdejších komunistických prominentů. Vinil je ze skartace dokumentů Státní bezpečnosti a z nezákonného zadržování odpůrců režimu. U soudu svědčil někdejší generální tajemník KSČ Miloš Jakeš. Ten však na dotazy soudního senátu i novinářů odpovídal nejasně a svou angažovanost či odpovědnost v případu popřel.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Necelé dva roky po sametové revoluci se dva poslanci vydali do archivu v budově někdejšího sídla ÚV KSČ. Chtěli se dopátrat, kdo byl za totality zodpovědný za represe nejen během 17. listopadu 1989. Jak jejich hledání dopadlo, ukazuje reportáž.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Parlamentní komise pro vyšetřování událostí 17. listopadu seznámila veřejnost se způsoby, jakými Státní bezpečnost získávala tajné spolupracovníky. Na tiskové konferenci dále varovala, že takto vytvořená agenturní síť dosud existuje, a označila pokusy zpochybňovat výsledky lustrací za záměrnou snahu o její krytí.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.