Miloš Zeman chtěl ve funkci prezidenta znemožnit policejní stíhání v případech úniku informací Bezpečnostní informační služby (BIS) a skartace zprávy o explozích v muničních skladech ve Vrběticích, dopisy s jeho rozhodnutími zveřejnil server iRozhlas. Dříve utajenou korespondenci, která měla zajistit beztrestnost hlavně Zemanovu kancléři Vratislavu Mynářovi, získal server společně s Českým rozhlasem Radiožurnálem (ČRo). Abolice by musel podepsat premiér Petr Fiala (ODS), který to odmítl, vyplývá z dalšího dopisu. O těchto Zemanových rozhodnutích média informovala už dříve, exprezident to popíral. Potvrdil, že žádal o abolici pro Mynáře v kauze dotace pro penzion v Osvětimanech.
Zeman chtěl abolici u úniku z BIS i vrbětické zprávy, ukazují dopisy, které zveřejnil iRozhlas
Události: Zeman žádal o abolici (zdroj: ČT24)
Prezident má právo udělovat milosti, amnestie a abolice. Pro amnestii a abolici potřebuje spolupodpis předsedy vlády či premiérem pověřeného člena kabinetu. „Nařizuji, aby se nepokračovalo v trestním řízení a nezahajovalo se trestní stíhání,“ uvedl Zeman ve svých rozhodnutích z předloňského června, která zveřejnil server iRozhlas. Nejmenoval konkrétní osoby, beztrestnost se měla týkat všech podezřelých v obou případech.
Fiala v září 2022 odpověděl, že rozhodnutí hlavy státu o nezahájení trestního řízení a trestního stíhání nespolupodepíše.
Premiér v pátek řekl, že neakceptoval Zemanovy návrhy na udělení abolice, protože pro to neviděl žádné důvody, stejně jako jeho vláda. „O všech krocích, které jsme udělali, respektive neudělali, veřejnost ví,“ zdůraznil. „Myslím, že jsem i prokázal, že bych nic takového nepřipustil,“ řekl.
Dříve Zeman žádosti popíral. „Mohu zodpovědně prohlásit, že ani v případě skartace materiálů, ani v případě věci kolem BIS jsem premiéra Fialu o žádnou abolici nepožádal z toho prostého důvodu, že v těchto dvou věcech neprobíhá, pokud alespoň vím, žádné trestní stíhání,“ řekl Zeman loni v lednu v rozhovoru s internetovou televizí XTV.
Redaktor iRozhlasu Tomáš Pika komentuje utajované dopisy Miloše Zemana (zdroj: ČT24)
„Dokumenty definitivně dokazují, že původní prohlášení bývalého prezidenta Miloše Zemana, že nikdo v případě skartace materiálu ani v případě skartací materiálů BIS premiéra Fialu o žádnou abolici nepožádal, zkrátka nebylo pravdivé, že v obou případech bylo o abolici požádáno, a to už 27. června 2022, ty dokumenty to definitivně potvrzují,“ uvedl pro ČT redaktor iRozhlasu a autor článku Tomáš Pika.
Podle něj je i překvapivé to, jak bývalý prezident Zeman rozhodnutí o abolici formuloval. „Tak, aby zahrnul co možná nejširší možný počet svých spolupracovníků, kteří mohli být případným trestným stíháním či trestním řízením postiženi, a zároveň nikoho konkrétně nejmenoval.“
Vyšetřování úniku informací z BIS vyvolalo Zemanovo veřejné prohlášení, že se dozvěděl o odposleších sebe i svého okolí ze strany BIS. V případu dokumentů o Vrběticích se do hledáčku kriminalistů dostal hradní aparát v čele s Mynářem, který nařídil předčasné zničení citlivé zprávy o zapojení ruských tajných služeb do explozí. Hrad to odmítal. Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) tehdy prověřovala, jestli se tajný dokument nedostal do nepovolaných rukou, tedy k lidem bez odpovídající bezpečnostní prověrky. Tu neměl třeba právě Mynář. Policisté proto chtěli z dokumentu sejmout otisky prstů, kvůli skartaci už to ale nebylo možné.
Přestavba penzionu v Osvětimanech
Poslední rozhodnutí o abolici se žádostí o kontrasignaci zaslal Zeman premiérovi těsně před koncem svého prezidentského mandátu loni v březnu. Abolice se měla týkat přímo Mynáře v případu možného zneužití šestimilionové evropské dotace při přestavbě penzionu v Osvětimanech na Uherskohradišťsku. „U Ing. Vratislava Mynáře a společnosti Clever Management jsem nařídil, aby se nepokračovalo v trestním stíhání pro zločin poškození finančních zájmů Evropské unie,“ napsal Zeman v dokumentu zveřejněném iRozhlasem.
Nedávno řekl, že Fiala po sněmovních volbách v roce 2021 uvedl, že nemá problém abolici pro Mynáře podepsat, pak ale nedodržel slovo.
Premiér to opakovaně popřel. „Žádný takový slib nezazněl,“ řekl Fiala. Zeman podle něj v rozhovorech s ním jen opakovaně vyjadřoval obavy, že trestní kauzy jeho spolupracovníků budou politizovány a použity proti němu, což Fiala odmítl jako něco, co se v Česku neděje a nesmí dít. O žádnou politickou pomstu nešlo, dodal.
Kancelář prezidenta republiky loni dostala pokutu třicet tisíc korun od Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) za to, že dopisy se Zemanovými rozhodnutími o abolici i Fialovu odpověď vedla v utajovaném režimu, připomněl server. Dokumenty nechal odtajnit Zemanův nástupce v prezidentské funkci Petr Pavel. Serveru iRozhlas a Českému rozhlasu je na základě žádosti podle informačního zákona zpřístupnil Úřad vlády.
Část poslanců chce zřídit vyšetřovací komisi
Skupina koaličních poslanců navrhovala vznik sněmovní vyšetřovací komise. Někteří aktuální informace vnímají jako další argument. „Sněmovní vyšetřovací komise pro činnost kanceláře prezidenta v minulých volebních obdobích by byla zcela na místě. Kauz, pochybení je celá řada,“ řekl předkladatel návrhu a člen sněmovního bezpečnostního výboru Michal Zuna (TOP 09).
Opozice má ale výhrady a vznik komise nepodpoří. „Ta éra skončila, je tam nový prezident, byl provedený audit a některé věci šetří ještě právě policejní orgány, bezpečnostní složky,“ uvedl místopředseda ANO a člen sněmovního bezpečnostního výboru Robert Králíček.
Návrh je ve sněmovně už víc než rok. Nejbližší řádná schůze, kdy by poslanci mohli bod zařadit, začne 11. června.