Národní bezpečnostní úřad

Miloš Zeman chtěl ve funkci prezidenta znemožnit policejní stíhání v případech úniku informací Bezpečnostní informační služby (BIS) a skartace zprávy o explozích v muničních skladech ve Vrběticích, dopisy s jeho rozhodnutími zveřejnil server iRozhlas. Dříve utajenou korespondenci, která měla zajistit beztrestnost hlavně Zemanovu kancléři Vratislavu Mynářovi, získal server společně s Českým rozhlasem Radiožurnálem (ČRo). Abolice by musel podepsat premiér Petr Fiala (ODS), který to odmítl, vyplývá z dalšího dopisu. O těchto Zemanových rozhodnutích média informovala už dříve, exprezident to popíral. Potvrdil, že žádal o abolici pro Mynáře v kauze dotace pro penzion v Osvětimanech.

Nový ředitel Národního bezpečnostního úřadu Jan Čuřín se chce ve funkci zaměřit na zefektivnění udělování bezpečnostních prověrek. Věnovat se chce i digitalizaci, elektronizaci a zatraktivnění úřadu pro potenciální zaměstnance. Řekl to poté, co ho premiér Petr Fiala (ODS) uvedl do funkce. Nahradil v ní Jiřího Langa, který po sedmi letech rezignoval.

Minimální mzda by měla do roku 2029 růst tak, aby odpovídala 47 procentům průměrné mzdy. Zaručené mzdy podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce by měly od příštího roku platit už jen pro veřejný sektor, ne pro firmy. Počítá s tím novela zákoníku práce, kterou schválila vláda. Kabinet rovněž podpořil návrh novely energetického zákona, která zavádí do legislativy pravidla pro ukládání a agregaci elektřiny. Vláda naopak přerušila projednávání novely o rozdělování výnosů z emisních povolenek. Kabinet nenašel shodu v tom, kdo bude příjemcem prostředků, zda ministerstvo průmyslu nebo resort životního prostředí.

Sněmovna poslala do závěrečného schvalování návrh na uzákonění hromadných žalob ve spotřebitelských sporech. Poslanci podali ve druhém čtení několik úprav, týkají se například vstupu do takového řízení a financování spotřebitelských organizací. Někteří zákonodárci dorazili do sněmovny v lidových krojích. Podle předsedy klubu SPD Radima Fialy tak navázali na tradici sahající do 19. století. Jednání o podobě programu nynější schůze zabralo odpoledne poslancům i s hlasováním skoro tři hodiny. Opoziční zástupci navrhli celkem 25 úprav, žádnou z nich ale neprosadili.

Ředitel Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) Jiří Lang potvrdil pokutu 30 tisíc korun, kterou dostala prezidentská kancelář za neoprávněné utajení žádostí o abolice z éry Miloše Zemana. ČT to sdělil mluvčí úřadu Jaromír Kadlec. Případ se týká dopisů, kterými bývalý prezident Miloš Zeman požádal premiéra o spolupodpis k abolici u dvou kauz týkajících se jeho spolupracovníků. Současné vedení Hradu pochybení uznalo a rozhodnutí respektuje.

Jana Vohralíková, která nastoupila loni v březnu spolu s prezidentem Petrem Pavlem, k 15. únoru skončí jako vedoucí jeho kanceláře. Podle Hradu odchází z osobních důvodů. Jako nástupce si Pavel vybral ředitele středoevropské pobočky Aspen Institutu Milana Vašinu.

Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) nepravomocně potrestal prezidentskou kancelář za neoprávněné utajení žádostí o abolice z éry Miloše Zemana. ČT to řekl mluvčí NBÚ Jaromír Kadlec, obsah rozhodnutí ale neupřesnil. Verdikt nekomentoval ani Pražský hrad. Případ se týká dopisů, kterými měl bývalý prezident Miloš Zeman požádat premiéra o spolupodpis k abolici u dvou kauz týkajících se jeho spolupracovníků. Hradu hrozila pokuta až 300 tisíc korun, úřad neprozradil, jaký trest uložil.

Česko nemá jistotu, že v příštím roce splní svůj závazek vůči NATO. Možný problém s prokazatelně obrannými výdaji ve výši dvou procent HDP připustila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Z rekordních 160 miliard, které chce vláda na obranu poslat, mají totiž více než osm a půl miliardy dostat jiné instituce – například Správa státních hmotných rezerv, resort dopravy nebo Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. Česko musí Alianci prokázat, že tyto výdaje jednoznačně souvisejí s obranou státu.

S výdaji na obranu ve výši dvou procent HDP pomůžou vládě příští rok i další resorty. Jde o skoro devět miliard z plánovaných celkem 160. K největším položkám se řadí státní hmotné rezervy a projekty v oblasti dopravy. Posilování rozpočtu je podle kabinetu nezbytné pro věrohodné odstrašení a bojeschopnost armády. Opozice si ale není jistá, jestli se podaří peníze smysluplně utratit.

Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) zahájil správní řízení s prezidentskou kanceláří kvůli utajovaným žádostem o abolice. Zjišťuje, zda nebyly v tajném režimu neoprávněně dopisy, jimiž žádal bývalý prezident Miloš Zeman o spolupodpis k abolici u dvou kauz týkajících se jeho spolupracovníků. České televizi to řekl mluvčí NBÚ Jaromír Kadlec. Hrad uvedl, že s bezpečnostním úřadem intenzivně spolupracuje. Za neoprávněné utajování informací hrozí prezidentské kanceláři pokuta až 300 tisíc korun.

Obviněný současný i bývalý šéf slovenské civilní tajné služby SIS Michal Aláč a Vladimír Pčolinský budou stíháni na svobodě, vyplývá z nedělního oznámení slovenského policejního prezidia. Aláče, kterého vyšetřovatel zadržel v pátek po jeho výslechu, policie propustila na svobodu. V sobotu služebnu elitní policejní jednotky NAKA v Žilině po výslechu opustil Aláčův předchůdce v čele SIS Vladimír Pčolinský. Oba jsou po čtvrteční akci policie stíháni pro podezření z maření vyšetřování korupčních a jiných trestných činů.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) přijal rezignaci ředitele Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Michala Stiborka, který mu ji nabídl v pátek ráno. Ministr to oznámil na dopolední tiskové konferenci. Řízením IKEMu v plném rozsahu pověří dosavadního statutárního zástupce ředitele institutu Jiřího Malého. Postup Válka je reakcí na nedávné informace Seznam Zpráv, které napsaly, že Stiborek v posledních letech vydělal desítky milionů korun díky půjčování peněz na horentní úrok a s vysokými smluvními pokutami.

Slovenská policie podle jejího šéfa Štefana Hamrana obvinila pět lidí včetně současných a bývalých příslušníků civilní tajné služby SIS pro podezření z maření vyšetřování korupčních a jiných trestných činů. Podle médií je mezi nimi současný šéf SIS Michal Aláč a jeho předchůdce Vladimír Pčolinský. V další kauze byly obviněny dvě osoby, podle televize Markíza také šéf Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) Roman Konečný. Hamran jména obviněných později potvrdil, napsal Denník N. Postup policie zasáhl do probíhající kampaně před zářijovými předčasnými parlamentními volbami.

Kauzou úniku utajovaných informací z Pražského hradu se začal zabývat Národní bezpečnostní úřad (NBÚ). Prověřuje podezření na spáchání přestupku. ČT to potvrdil mluvčí úřadu Jaromír Kadlec. Případ vyšetřovali kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), kteří ho loni odložili. Podali ale oznámení kvůli možnému přestupku. Kauza mimo jiné souvisí i se skartací utajované zprávy o výbuchu muničního areálu ve Vrběticích.

Bezpečnostní prověrku na nejvyšší stupeň Přísně tajné získal guvernér České národní banky Aleš Michl. Národní bezpečnostní úřad mu ji udělil zhruba deset měsíců poté, co o ni Michl požádal. V mezidobí se objevovaly pochybnosti, zda může guvernér bez prověrky plnohodnotně vykonávat funkci, prezident hovořil i o variantě, že by mohl uvažovat o jeho odvolání, kdyby Michl prověrku nezískal.

Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) se začal zabývat utajovanými dokumenty, ve kterých prezident Miloš Zeman požádal premiéra Petra Fialu (ODS) o spolupodpis k abolici. České televizi to řekl mluvčí úřadu Jaromír Kadlec. NBÚ zkoumá, zda Hrad utajil dokumenty oprávněně, momentálně čeká na jeho vyjádření. Prezidentská kancelář eviduje dva dopisy, ve kterých Zeman žádal premiéra o spolupodpis k abolici. Podle informací Deníku N chtěl prezident zastavit prověřování dvou kauz týkajících se jeho spolupracovníků.

Vládou představené důchodové opatření, tedy jednorázová změna valorizačního vzorce, je nesystémové. V Otázkách Václava Moravce se na tom shodli ekonomka a bývalá předsedkyně důchodové komise Danuše Nerudová, bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok a bývalý člen Národní rozpočtové rady Richard Hindls. Opozice chce dokonce kvůli novele zablokovat sněmovnu. Pokud by opozice uspěla, bude sice valorizace vyšší, ale možná až o desítky miliard naroste státní dluh, řekl Rusnok.

Jednou z nejbližších spolupracovnic nově zvoleného prezidenta Petra Pavla se stane Jana Vohralíková. Jako vedoucí Kanceláře prezidenta republiky nahradí Vratislava Mynáře, který je v této funkci v době působení Miloše Zemana. Vohralíková pochází z rodiny pronásledované komunisty, v minulosti působila například na ministerstvu kultury, nyní je vedoucí Kanceláře Senátu.

Ministerstvo vnitra uložilo pokutu šedesát tisíc korun Kanceláři prezidenta republiky (KPR) za vedení spisové služby. Na pokutu upozornil v úterý Český rozhlas Radiožurnál. V případu šlo i o skartaci dvou utajovaných dokumentů. Pochybení zjistila Národní centrála proti organizovanému zločinu, jejíž detektivové kontrolovali, jestli někdo neoprávněně nemanipuloval se zprávou o výbuchu muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku. O pokutě rozhodl už v září Národní archiv – Hrad se ale odvolal a resort vnitra sankci o třetinu snížil. Hrad opakovaně odmítl, že by porušil zákon.

Ředitel Lesní správy Lány Miloš Balák rezignuje ke konci roku na svou funkci, prezidentův kancléř Vratislav Mynář jeho rezignaci přijal. Balák, kterému soud v srpnu nepravomocně uložil peněžitý trest 870 tisíc korun a dvouletý zákaz činnosti v organizacích, které spravují státní majetek, rezignaci podal 14. října, sdělil prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

Důvod k odvolání nového ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Petra Mlejnka většina poslanců z bezpečnostního výboru sněmovny nevidí. Podpořili jej a odmítli opoziční výzvu, aby sám rezignoval. Stejně tak neprošel návrh na jeho postavení mimo službu v komisi pro kontrolu ÚZSI. Opozice novému šéfovi rozvědky vytýká, že byl v minulosti v kontaktu s Michalem Redlem, který je jedním z obviněných v kauze Dozimetr. Ta se týká údajné korupce v pražském dopravním podniku.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zopakoval, že šéf civilní rozvědky Petr Mlejnek má jeho důvěru. Postup při jeho výběru byl řádný a z bezpečnostní komunity žádné varovné signály nedostal, zdůraznil v úterý před pracovním setkáním členů vlády na zámku Liblice u Mělníka. Rovněž prohlásil, že ze svého postu neodstoupí, protože pro to nevidí důvod.

Sněmovní komise pro kontrolu Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI), se bude 25. srpna zabývat kauzou kontaktů jeho šéfa Petra Mlejnka s obviněným lobbistou Michalem Redlem. Přizvala si k tomu jak Mlejnka, tak ministra vnitra Víta Rakušana (STAN), řekla šéfka komise Taťána Malá (ANO). Server Seznam Zprávy ve středu uvedl, že Mlejnek měl minimálně od roku 2012 pravidelné kontakty s Redlem, který je stíhaný v korupční kauze Dozimetr. Rakušan řekl, že o vazbě s Redlem před jmenováním Mlejnka věděl a nevadila mu, protože vztah obou mužů byl pracovní.

Nový šéf Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Petr Mlejnek měl podle serveru Seznam Zprávy minimálně od roku 2012 pravidelné kontakty s podnikatelem Michalem Redlem, který je stíhán v korupční kauze Dozimetr. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) serveru řekl, že o vazbě s Redlem před jmenováním Mlejnka věděl a nevadila mu, protože vztah obou mužů byl pracovní. Na Twitteru později doplnil, že si za jmenováním Mlejnka stojí. Nového šéfa ÚZSI považuje za profesionála s úctyhodným kariérním profilem.