Česko nemá jistotu, že v příštím roce splní svůj závazek vůči NATO. Možný problém s prokazatelně obrannými výdaji ve výši dvou procent HDP připustila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Z rekordních 160 miliard, které chce vláda na obranu poslat, mají totiž více než osm a půl miliardy dostat jiné instituce – například Správa státních hmotných rezerv, resort dopravy nebo Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. Česko musí Alianci prokázat, že tyto výdaje jednoznačně souvisejí s obranou státu.
„Nebudu vám lhát, nevím. Myslím si, že děláme maximum pro to, aby nám maximum z těch položek Severoatlantická aliance uznala. Myslím si, že určitě některé položky jsou nezpochybnitelné a o některé položky budeme bojovat,“ okomentovala Černochová.
Celkem plánuje vláda v příštím roce vydat na obranu rekordních téměř 160 miliard – tedy o 48 miliard více než letos. Přes jedenáct miliard v příštím roce zaplatí Česko za švédská bojová vozidla pěchoty – i když první dostane až v roce 2026. Další dvě miliardy vydá za objednané houfnice a miliardu za vrtulníky Viper a Venom, které už postupně přibývají v hangárech.
Do celkové částky vláda počítá i s veškerými výdaji Správy státních hmotných rezerv, která nakupuje a skladuje například ropu, potraviny či zdravotnické pomůcky. Šéf správy Pavel Švagr to hájí. „Celá řada položek v zásobách je logicky určená i pro Armádu České republiky. Pokud bych chtěl být konkrétní, tak třeba typickým příkladem jsou pohonné hmoty nebo letecký petrolej“ vysvětlil.
Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) jsou některé položky možná mezní, jiné ale bezesporné. „Vycházeli jsme i ze zkušeností ostatních aliančních zemí,“ poznamenal.
„V žádném případě se nedá hovořit o tom, že rozpočet Správy státních hmotných rezerv je připraven pro krize obranného charakteru. Je to prostě v rámci bezpečnosti,“ řekl člen sněmovního obranného výboru Radovan Vích (SPD).
„Zkusit to“
Za případné nesplnění závazku vůči NATO sankce České republice nehrozí. Povinnost České republiky vydávat od příštího roku na obranu minimálně dvě procenta HDP nicméně schválili letos v dubnu poslanci. Pro zákon tehdy kromě vládní koalice hlasovalo i opoziční ANO.
Teď ale bývalý ministr obrany za ANO Lubomír Metnar tvrdí, že Česko bude mít s uznáním výdajů na obranu v řádech několika miliard ze strany NATO problém. „Bez ladu a skladu vzít kapitoly Národního bezpečnostního úřadu, Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, státní hmotné rezervy – a takto z hlediska výkaznictví je tam dávat, tak si myslím, že je to nonsens,“ prohlásil.
Podle Černochové metodika není striktně jednotná. „My se, přiznávám, vlastně poprvé budeme o něco takového pokoušet. A uvidíme v tom příštím roce,“ dodala. Také podle českého velvyslance při NATO Jakuba Landovského je potřeba to zkusit. „Česká republika se blíží konečně splnění dvou procent HDP a nebylo by úplně smysluplné nepokusit se uplatnit maximální množství výdajů,“ zdůvodnil.
NATO vyhodnotí české výdaje na obranu za příští rok v první polovině roku 2025.
Armádní výdaje v posledních letech výrazně rostou. V roce 2020 vydalo Česko na obranu něco přes sedmdesát čtyři miliard korun, letos už je to zhruba o polovinu více. Postupně, s výjimkou roku 2022, rostly i armádní výdaje v poměru k HDP. Ještě v roce 2020 tehdejší vláda posílala na obranu zhruba 1,3 procenta HDP. V příštím roce jsou ale armádní výdaje klíčovou prioritou vlády. Po devatenácti letech chce znovu splnit závazek vůči NATO a vydávat na obranu zmíněná dvě procenta HDP.
