Sněmovna poslala do závěrečného schvalování návrh na uzákonění hromadných žalob ve spotřebitelských sporech. Poslanci podali ve druhém čtení několik úprav, týkají se například vstupu do takového řízení a financování spotřebitelských organizací. Někteří zákonodárci dorazili do sněmovny v lidových krojích. Podle předsedy klubu SPD Radima Fialy tak navázali na tradici sahající do 19. století. Jednání o podobě programu nynější schůze zabralo odpoledne poslancům i s hlasováním skoro tři hodiny. Opoziční zástupci navrhli celkem 25 úprav, žádnou z nich ale neprosadili.
Zákonem o hromadných žalobách by spotřebitelé a možná i drobní podnikatelé dostali právo vymáhat své nároky společně, soud by pak vydal jeden rozsudek. Jde o případy, kvůli kterým by se samostatně nevyplatilo lidem, případně také mikropodnikům soudit kvůli nákladům řízení.
K zavedení kolektivních žalob pro lepší vymáhání práv spotřebitelů nutí Česko unijní směrnice z listopadu 2020. Vládní návrh představuje podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) její minimalistické začlenění do českého právního řádu.
Předloha umožňuje hromadná řízení jen u společného vymáhání většího množství spotřebitelských nároků vůči podnikatelům. Spotřebitel by se musel přihlásit, žaloby by podávaly k Městskému soudu v Praze oprávněné neziskové organizace, tedy zapsané ve zvláštním seznamu. Z opozice zaznívaly obavy, že v případě schválení vládního návrhu v předloženém znění by nebyly hromadné žaloby funkční.
Poslanec vládního hnutí STAN Josef Flek chce, aby spotřebitelé s pohledávkou do 3000 korun byli do hromadné žaloby zařazeni automaticky. Pokud by se řízení účastnit nechtěli, museli by se aktivně odhlásit. Navrhl také státní dotace oprávněným neziskovým organizacím. Peníze na tyto účely by stát bral z příspěvků těch hromadně žalovaných, kteří by soud prohráli. Do státního rozpočtu by museli odvést příspěvek ve výši desetiny z přisouzené částky.
Pozměňovací návrh Ondřeje Koláře z TOP 09 pak míří zejména k předvídatelnosti mimosoudní odměny při zastupování advokátem. Další z bodů jeho úpravy uvádí, že soudní přiznání odměny žalobci by v podstatě vylučovalo přiznání náhrady nákladů hromadného řízení.
Ústavně-právní výbor doporučil už dřív na základě návrhů skupin koaličních poslanců snížení nutného počtu spotřebitelů pro hromadnou žalobu z 20 na polovinu a zvýšení horní hranice odměny žalobce z přisouzeného plnění. Zatímco podle vládního návrhu by mohla představovat až pět procent, právní výbor ji chce zvednout až na 16 procent, možná by ale byla i paušální částka 2,5 milionu korun.
Poslanci opozičního hnutí ANO Patrik Nacher a Zuzana Ožanová prosazují, aby odměna žalobce činila až 25 procent a aby neziskové organizace podávající žaloby nemusely být povinně zastoupeny advokátem. V právním výboru tyto úpravy neuspěly. Žalobce bude podle vládního návrhu řízení financovat a má odpovídat za riziko neúspěchu ve sporu.
Poslanci v krojích
Někteří poslanci dorazili do sněmovny v lidových krojích. Předseda klubu SPD Radim Fiala v úvodu sněmovní schůze před poslanci uvedl, že tradici zavedl ve druhé polovině 19. století rolnický poslanec Moravského zemského sněmu a Říšské rady František Skopalík.
Radim Fiala také podotkl, že Skopalík pronášel své projevy česky, navíc často oblečený do moravského kroje. „Dnes je kroj symbolem stále udržovaných nebo obnovených lidových oslav a obyčejů, například hody a fašank na Moravě nebo posvícení v Čechách, a také národní hrdosti,“ prohlásil Fiala.
Za koalici vystoupil předseda poslanců KDU-ČSL Aleš Dufek, jenž poukázal na návrat ke kořenům. Podotkl, že poslanci neskládali slib sami sobě, své straně, regionu, jinému státu nebo nadnárodnímu útvaru, ale České republice. „A České republice budeme, doufám, pořád sloužit,“ dodal.
Ve sněmovní Dvoraně také začala výstava pěti desítek ženských, mužských a dětských obřadních a svátečních krojů nově zhotovených podle historických předloh z let 1820 až 1920.
Novela lex ČEZ
Sněmovna asi zruší ve vládní novele kritizované snížení podílu hlasů akcionářů pro přeměny obchodních společností a družstev. Spornou pasáž, která je známá jako lex ČEZ, by stát mohl využít při restrukturalizaci energetické společnosti kvůli posílení kontroly, přičemž menšinové akcionáře by podle kritiků vyvlastnil. Poslanci bez dalších úprav poslali novelu do závěrečného kola schvalování, které se uskuteční zřejmě v březnu.
Vládní návrh počítá s tím, že místo současných 90 procent hlasů všech akcionářů by mělo stačit pro rozdělení firem 75 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě. Současně by ale museli být přítomni držitelé aspoň dvou třetin základního kapitálu. Zrušení tohoto ustanovení doporučil po mnohaměsíčním jednání v koalici jednomyslně sněmovní ústavně právní výbor.
V případě přijetí návrhu by o přeměně ČEZu mohl podle odborníků rozhodnout pouze stát, který vlastní zhruba 70 procent akcií energetické firmy, a na její valnou hromadu všichni akcionáři obvykle nedorazí. Přijetí návrhu vládou vedlo loni před létem k propadu akcií ČEZu na pražské burze o více než 300 korun pod hranici 900 korun za akcii.
Premiér Petr Fiala i ministr financí Zbyněk Stanjura (oba ODS) obhajovali v minulosti vládní novelu jako obecnou úpravu, která není zacílena na konkrétní firmu a je běžná v ostatních zemích EU. Podle expertů ale nikde jinde v Evropě podobně nízké kvorum pro rozdělení společnosti s nerovnoměrným poměrem neexistuje. Přeměnami obchodních korporací se rozumí fúze, rozdělení, převod jmění na společníka, změna právní formy a přeshraniční přemístění sídla.
Zpřesnění definice utajované informace
Do závěrečného schvalování zákonodárci také poslali vládní novelu, která má zpřesnit definici utajované informace či omezit administrativní zátěž související s osvědčeními a doklady o bezpečnostní způsobilosti. Poslanci navrhli předlohu doplnit jen o několik zpřesňujících úprav včetně návrhu Martina Majora (ODS) odložit účinnost na počátek příštího roku.
Novela, kterou připravil Národní bezpečnostní úřad (NBÚ), vychází z předlohy minulého kabinetu z června 2020, kterou sněmovna v bývalém složení nestihla do voleb o rok později projednat. Současná úprava původní předlohu doplňuje podle NBÚ o dílčí změny vycházející z aplikační praxe.
Novela také zapracovává požadavky směrnic NATO a usiluje o snížení administrativní zátěže u fyzických osob i podnikatelů. Zavádí například speciální režim pro příslušníky bezpečnostních sborů, státní zaměstnance, vojáky a státní zástupce k utajované informaci ve stupni vyhrazené.
Šéf ANO vyzval prezidenta a premiéra k mírové konferenci o Ukrajině
Prezident Petr Pavel a premiér Petr Fiala (ODS) by měli podle předsedy opozičního hnutí ANO Andreje Babiše v Praze zorganizovat mírovou konferenci o Ukrajině, která více než dva roky čelí ruské agresi. Babiš svou výzvu navrhl projednat na letošní poslední únorové schůzi sněmovny. Dolní parlamentní komora jeho požadavek nevyslyšela.
Výzva šéfa ANO byla prvním z šestnácti bodů, o které chtěl rozšířit program aktuálního jednání poslanců. Své zhruba hodinové vystoupení věnoval především kritice vládní koalice a jejích představitelů, které obviňoval z šíření lží, neschopnosti a strašení občanů. Fiala se podle Babiše stal premiérem „shodou okolností nešťastných náhod a z leknutí“.
