Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) odmítl, že by vláda plánovala zestátnění společnosti ČEZ. Odmítl také naznačit, která ze dvou zbývajících společností – francouzská EDF či korejská KHNP – může vyhrát tendr na stavbu jaderného bloku v Dukovanech a případných tří dalších reaktorů poté, co vypadla americká Westinghouse. Stavba nových reaktorů je způsob, jak Česko může zůstat energeticky soběstačné, prohlásil v pořadu Události, komentáře. Podle europoslance Ondřeje Knotka (ANO) je budování nových velkých reaktorů do budoucna jediným řešením pro energetickou situaci v Česku.
Zestátnění ČEZu není na stole, říká Stanjura. Jádro je jediným řešením energetické soběstačnosti, shodl se s europoslancem Knotkem
V současnosti probíhá tendr na stavbu jaderného bloku v Dukovanech. Vláda ve středu oznámila, že z něj v podstatě vypadla americká společnost Westinghouse, jejíž propozice nesplnila podmínky. Zároveň potvrdila záměr postavit v Česku celkem až čtyři jaderné reaktory, dva v Dukovanech a dva v Temelíně. „V této chvíli je to hypotetická otázka,“ komentoval možnost návratu Američanů do tendru Stanjura.
Ministr financí odmítl, že by stát hodlal zestátnit společnost ČEZ, která má tendr na starosti. O tom se spekuluje i ve světle nedávných slov ministra vnitra Víta Rakušana (STAN), že to stát připravuje. Rakušan je vzápětí odvolal. „Já jsem rád, že to dementoval,“ řekl Stanjura. „Nic takového na stole v tuto chvíli není,“ doplnil.
Podobně Stanjura odmítl dohady o tom, že je favoritem na vítězství v tendru francouzská společnost EDF a že korejská KHNP je v soutěži jen do počtu, které se objevily po oznámení o vypadnutí Westinghouse na sociálních sítích.
ČEZ nebude schopen bloky postavit, míní Knotek
„Pokud chceme stavět čtyři velké bloky, které budou mít nějakou x-set miliardovou hodnotu a náklady, tak zkrátka ČEZ v současné formě nebude schopný takto postavit elektrárny,“ prohlásil Knotek. Dal státu za příklad Francii, kde prezident Emmanuel Macron během energetické krize dokázal získat v EDF stoprocentní podíl, což podle něj stavbu dalších reaktorů v zemi usnadní. Získání ČEZu by podle něj výstavbu reaktorů v Česku také usnadnilo a nejspíš i zlevnilo, myslí si.
„Klíčová bude cena, záruky, platební modely, kvalita dodávky,“ prohlásil Stanjura k tomu, kdo nakonec v tendru uspěje. Geopolitické vlivy mohou vstoupit v úvahu, pokud budou nabídky srovnatelné. „V této chvíli je v našem zájmu, aby se uchazeči snažili podat co nejlepší nabídku,“ dodal. Knotek má za to, že upřednostnění Francie může v globálním měřítku posílit postavení Evropy jako celku.
Ceny za jednotlivé reaktory jsou zatím neznámé. „Jakékoli číslo, které řeknu, může způsobit, že ta cena nebude taková, jaká být mohla,“ řekl k tomu Stanjura. „V zájmu dobrého výsledku v tuto chvíli víc říct nemůžeme.“ Dodal ale, že v každém případě bude do stavby ve velké míře zapojený český průmysl.
Stanjura i Knotek se shodli na tom, že stavba velkých reaktorů je jediná možná cesta, jak dál postupovat. Vedle nich ČEZ připravuje také stavbu malých modulárních reaktorů, ty ale zatím nejsou nikde v provozu a nedá se určit, že by velké reaktory nahradily. „Můžeme si to dovolit, budeme na to mít? Budeme muset mít na ty zdroje energie,“ upozornil Knotek. Věří také tomu, že se stavba reaktorů stihne do roku 2036.
Kdo vyhraje tendr?
Hosty pořadu byla také šéfreportérka Seznam Zpráv Byznys Zuzana Kubátová a Martin Jirušek z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Oba se shodli, že vypadnutí Westinghouse z tendru je tolik nepřekvapilo. „Proslýchalo se, že Westinghouse nemusí mít o tu zakázku tak velký zájem jako dva jeho soupeři,“ řekla Kubátová. Podle ní má už jiné zakázky v Polsku.
Výsledek tendru může ovlivnit například i historie obou společností. Jirušek v tomto ohledu vnímá jako lepší pozici KHNP, protože Francouzi měli v poslední době několik problémů se svými projekty. Kubátová dodala, že Korejci mají v Česku továrnu a počítá se s tím, že by dodávali českou turbínu, což jim opět nahrává. „Už jen tím mají velkou účast českého průmyslu loženou,“ vysvětlila.
„Je nepochybné, že česká energetika musí projít obměnou,“ řekl také Jirušek. V dohledné době budou například z ekonomických důvodů odstaveny uhelné elektrárny, uvedl. Vládě vytkl, že v energetice Česku chybí dlouhodobá koncepce.