Jana Vohralíková, která nastoupila loni v březnu spolu s prezidentem Petrem Pavlem, k 15. únoru skončí jako vedoucí jeho kanceláře. Podle Hradu odchází z osobních důvodů. Jako nástupce si Pavel vybral ředitele středoevropské pobočky Aspen Institutu Milana Vašinu.
Vohralíková skončí v čele prezidentské kanceláře, nahradí ji manažer Vašina
2 minuty
Události: Kancléřka prezidenta Jana Vohralíková ve funkci končí
Podle Hradu končí Jana Vohralíková v čele Kanceláře prezidenta republiky z osobních důvodů. „Pracovní tlak a společenské povinnosti spojené s funkcí jsou vysilující, a proto se v blízké budoucnosti chci věnovat jiné práci a projektům,“ uvedla dosavadní vedoucí.
Prezident Petr Pavel její dosavadní práci vyzdvihl. „Dokázala přivést do vedoucích pozic profesionály, nastavit organizaci a fungování celého týmu. Patří jí za to mé velké poděkování. Byl bych potěšen, kdybych mohl i nadále využívat její zkušenosti nebo doporučení a zůstal s ní v kontaktu. Dveře na Hrad bude mít otevřené,“ ujistil.
Zároveň s tím, že končí Vohralíková, oznámil Hrad jméno jejího nástupce. Bude jím manažer Milan Vašina. V současnosti vede středoevropský Aspen Institute a v minulosti byl generálním ředitelem slovenského a později českého T-Mobilu. Byl také součástí jedenáctičlenného poradního týmu pro digitalizaci vicepremiéra Ivana Bartoše (Piráti).
Vašina zdůraznil, že chce pokračovat v práci své předchůdkyně. „Chci navázat na všechno dobré, co kancléřka udělala, a proto jsme se dohodli na harmonogramu předávání od dnešního dne tak, aby vše proběhlo hladce a správně,“ avizoval.
Milan Vašina
Vohralíková při svém nástupu označila za svoji hlavní prioritu změnit „firemní kulturu“ Pražského hradu a připravila novou organizační strukturu Kanceláře prezidenta republiky. Od loňského 1. června se sjednotily klíčové agendy, jako jsou ekonomika, personalistika, IT a právní a programové věci.
Pozornost ale vzbudily také personální změny, při nichž opustili Pražský hrad někteří dlouhodobí spolupracovníci prezidenta Pavla. Loni v září byl zrušen prezidentův kabinet a odešla jeho ředitelka Linda Jozwiak Kopecká. V téže době skončila jako ředitelka hradního tiskového odboru Markéta Řeháková, která později odešla i z pozice prezidentovy mluvčí. Od letošního ledna nemají s Hradem smlouvu šéf poradců Tomáš Richter nebo bývalý diplomat Petr Kolář. Ten ale zůstal v expertním zahraničněpolitickém poradním týmu.
Některá média tvrdila, že to byl důsledek nesouladu mezi lidmi kolem Vohralíkové a těmi, kdo s Petrem Pavlem spolupracovali již dříve. Seznam Zprávy již loni na podzim psaly, že se „zformovala dvě mocenská hnízda“. O rozporech mezi šéfkou kanceláře a některými pracovníky informoval také Deník N.
Mluví se o konfliktu s poradcem Kolářem
Portál Seznam Zprávy ve čtvrtek napsal, že Vohralíková na Hradě končí po konfliktu právě s poradcem prezidenta Petrem Kolářem. Ten na dotaz ČTK napsal, že na tyto spekulace nehodlá vůbec reagovat. „Bez komentáře,“ uvedl pouze.
Jeden z autorů odkazovaného článku Lukáš Valášek v pořadu 90' ČT24 doplnil, že podle jeho zdrojů z Hradu byl odchod Vohralíkové neočekávaný a překvapení z něj byli i vysocí úředníci prezidentské kanceláře. Valášek hovoří o dlouhodobém konfliktu mezi lidmi, které si Pavel přivedl na Hrad z kampaně, a těmi, kteří se tam objevili po jeho nástupu do funkce – jednou z nich byla i Vohralíková.
Také komentátor MF DNES Petr Kolář, který byl dalším hostem pořadu (jde o jmenovce prezidentova poradce – pozn. red.), hovořil o atmosféře na Hradě, která prý už několik měsíců není dobrá. A jednou z velkých příčin bylo prý právě působení Vohralíkové. Má prý pověst „sekernice“. „Kruciální problém byl ten, když se pokusila seknout Petra Koláře,“ míní komentátor.
Poradce Kolář požádal o prověrku od Národního bezpečnostního úřadu, v prosinci se ale objevila zpráva, že prezidentská kancelář rozhodla, že ji ke své činnosti na Hradě nepotřebuje. Komentátor Kolář si myslí, že ji Vohralíková stopla pravděpodobně bez vědomí poradce Koláře i Pavla.
17 minut
90' ČT24: Vohralíková skončí v čele kanceláře prezidenta. 25. ledna 2024
Prezident jako pilíř stability
Fluktuace se podle politologa Pavla Šaradína dá vysvětlit tím, že se Pavel v novém prostředí spolehl na nejbližší spolupracovníky z kampaně. „Pokud člověk přichází do nového prostředí a bez politických zkušeností, nechá si často poradit s výběrem spolupracovníků. Případně se spolehne na nejbližší spolupracovníky, jako prezident Pavel se spolehl na kolegy a kolegyně z kampaně,“ míní. V obou případech se podle něj může stát, že se tito lidé zklamou nebo zjistí, že tato práce je nebaví.
„V očích veřejnosti to samozřejmě pozitivní není, od prezidenta očekává, že bude spíše pilířem stability,“ poznamenal politolog Josef Mlejnek. Také Šaradín uvedl, že Hrad jako důležitá instituce potřebuje stabilitu, kterou teď nemá. Odchod klíčové spolupracovnice hlavy státu považuje za velký zásah do nastavené práce. „Pokud ale odchází po kritice, o níž ale toho moc nevíme, pak by šlo o zlepšení,“ doplnil.
Někteří vedoucí kanceláře přežili více prezidentů, Havel vystřídal čtyři
Post vedoucího prezidentské kanceláře byl v československé a české historii poměrně stabilní. Po celou dvacetiletou existenci první republiky sloužil v této funkci jediný člověk – Přemysl Šámal. Příliš často se kancléři neměnili ani v pozdějších obdobích, například Ladislav Novák vedl kancelář patnáct let, zatímco se na Hradě vystřídali tři prezidenti. Nejčastěji měnil kancléře Václav Havel, v jeho éře se v čele prezidentské kanceláře vystřídali Karel Schwarzenberg, Luboš Dobrovský, Ivan Medek a Ivo Mathé.
Poslední dva prezidenti přivedli každý svého vedoucího – Václav Klaus Jiřího Weigla a Miloš Zeman Vratislava Mynáře, kteří pak v čele kanceláře setrvali každý deset let po obě funkční období hlav státu.
