Vládou představené důchodové opatření, tedy jednorázová změna valorizačního vzorce, je nesystémové. V Otázkách Václava Moravce se na tom shodli ekonomka a bývalá předsedkyně důchodové komise Danuše Nerudová, bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok a bývalý člen Národní rozpočtové rady Richard Hindls. Opozice chce dokonce kvůli novele zablokovat sněmovnu. Pokud by opozice uspěla, bude sice valorizace vyšší, ale možná až o desítky miliard naroste státní dluh, řekl Rusnok.
Nerudová by chystanou novelu označila jako nesystémovost. „Od října všichni upozorňujeme na to, jak výrazně se rozevírají nůžky díky tomu, jaký je valorizační vzorec u mimořádné valorizace. Upozorňujeme na to, že mimořádná inflace nedopadá na všechny důchodce stejně, dopadá víc na ty, kteří mají nízké důchody,“ upozornila s tím, že právě u nich tvoří fixní náklady větší podíl než u seniorů, kteří mají důchody vyšší.
Diskuze o tom, že by se valorizační vzorec měl měnit, Nerudová už dříve vítala. „Jsem ale zaražená z toho, že by to mělo být jenom jednorázové opatření,“ dodala. Účel novely sice ekonomka chápe, ale podle ní má vláda teď jedinečnou příležitost k tomu, aby předkládala systémové věci, což tato novela podle ní není.
„Je to výsledek nějakého negativního vývoje, který máme, to znamená vysoké inflace,“ upozornil Rusnok. „Už dříve jsem říkal, že je potřeba urychleně ten valorizační vzorec novelizovat. Vytváří nespravedlnost, že jít do předčasného důchodu po těchto mimořádných valorizacích je pro občana efektivnější, než jít do důchodu řádného,“ uvedl.
Opatření chápe s ohledem na to, že zaměstnanci ztratili na reálných mzdách 10–20 procent, ale důchodci podle něj v průměru neztratili téměř nic.
Opozice chce zablokovat sněmovnu
Pro Rusnoka je překvapením, že vláda k takovému kroku vůbec našla odvahu, třeba opozice se už nechala slyšet, že kvůli novele zablokuje sněmovnu. „Mám velké obavy, jak to ve sněmovně dopadne. Bohužel, náš jednací řád a naše zvyky jednání ve sněmovně jsou podle mě katastrofou. To není žádná demokracie,“ míní.
Podle něj, pokud se opozici podaří návrh zablokovat, budou mít sice senioři lepší valorizaci, ale o desítky miliard opět naroste státní dluh. „Jednou ho budou platit vnoučata těch důchodců,“ dodal.
Rusnoka na druhou stranu uklidňuje to, že vláda avizovala přípravu důchodové reformy, která už by měla být systémovým krokem.
Také Hindlse překvapila obrovská rychlost, s jakou vláda s touto novelou přišla, ale zároveň nesystémovost. „Spoustu let se tady taháme nad každým opatřením, které má přinést jednotky miliard korun, a tady se, protože míra inflace za leden 17,5 procenta byla vyhlášena v pátek, během pěti dnů toto objevilo na stole,“ komentoval.
Překvapením podle Hindlse je i to, že se hovořilo o tom, že inflace 17,5 procenta nás zaskočila. „Všichni přece víme, že říjen, listopad a prosinec byl úsporný tarif, že jsme se možná marně domnívali, že inflace bude mít trošku sestupnou tendenci, a jenom se odsunula a nahromadila ta dávka peněz na lednový výpočet,“ uvedl s tím, že to vůbec nepřispívá ke strukturálnímu deficitu, jelikož jde o jednorázové opatření. „Nezapadá mi to ani do žádného konceptu řešení důchodové reformy,“ doplnil.
Místo systémovosti se vypouštějí balonky, míní Nerudová
Podle Nerudové je velkým problémem způsob komunikace vlády. „Realizovat důchodovou reformu nelze tím, že se budou vypouštět balonky. Úspěšnou důchodovou reformu jde udělat v zemi, ve které mají lidé důvěru ve stát. Tím naprosto klíčovým prvkem je komunikace a vysvětlování,“ řekla.
Ekonomka si myslí, že vláda měla například ujistit generaci 50+, že jich se zvýšení věku odchodu do důchodu netýká. „Toto opatření je látání deficitu státního rozpočtu,“ dodala.
Vláda jednorázové opatření odůvodňuje tím, že přidá více peněz nízkopříjmovým seniorům. Podle Nerudové to ale nerovnosti nenapraví, protože součástí diskuzí o důchodové reformě a snaze ušetřit je i diskuze o zrušení takzvaného výchovného.
„To byla jedna z věcí, která skutečně napravovala velmi nízké důchody a důchody žen, které měly větší počet dětí a byly třeba dvanáct let doma na rodičovské dovolené,“ řekla.
„Já tady už 25 let glosuju penzijní reformu a říkám, že nejhorší je to, že se tady skutečně vytvářejí iluze o tom, jak důchodová reforma všechno vyřeší. Musíme si ale i vyjasnit, kolik chceme platit v důchodovém systému a co za to chceme dostávat. Tady se mlátíme od stěny ke stěně,“ reagoval Rusnok.
Obrovským problémem podle bývalého guvernéra ČNB je i to, že polovina z chudších důchodců jsou bývalí OSVČ. „Z nichž nejméně sedmdesát nebo osmdesát procent to dělalo vědomě. Říct jim dnes, že ,my vám to teď všechno zvýšíme na rozumný a přijatelný důchod‘ je podpora černého pasažérství, a to už ten systém nemůže přežít,“ upozornil.
„Představte si, že někomu je třicet let, neustále slyší, že vedle státu by si měl na spoření přispívat sám, a slyší, že jednou to bude tak, podruhé to bude tak. Jakou důvěru může mít v ten systém?“ ptal se Hindls.
Připomněl, že s druhým pilířem to nedopadlo dobře – podle něj byl nejdříve špatně komunikován a později ho nová vláda zrušila. „Na tohle se u nich nedá najít pozitivní reakce,“ dodal.
Bude muset vláda v budoucnu opět měnit valorizační vzorec?
Pro letošní rok počítá stát s výdaji na důchody ve výši 672 miliard korun. Například bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) kritizuje, že vláda v letošním rozpočtu s výdaji na mimořádné přidání důchodcům nepočítala. Argumenty vlády ke změně valorizačního vzorce považuje za drzost. Vláda by podle ní měla spíš řešit snižování inflace, na kterou se valorizace váže.
Rusnok očekává, že nyní se bude inflace snižovat. Vláda se ale podle něj nevyhne další úpravě valorizačního vzorce. „A to nejenom kvůli inflaci, ale i kvůli nesystémovosti celého systému, protože ho dostáváme do situace, kdy je neudržitelný ještě více než byl. Zároveň vytváříme novou nespravedlnost, že tam příliš roztahujeme poměry mezi nízkopříjmovými důchodci a těmi výšepříjmovými,“ míní.
„Kolem roku 2060 nám bude chybět pět procent HDP na důchodovém účtu,“ konstatovala Nerudová. Všechny tyto úpravy jsou podle ní desetiny procenta HDP. „Pokud jsem se dobře dívala na ty zveřejněné odhady, tak i to zvýšení věku odchodu do důchodu přinese úsporu 1,5 procenta HDP, takže pořád máme tři a půl procenta, které nám na důchodovém účtu budou chybět,“ upozornila.
Michl bez prověrky může být problém, řekl Rusnok
Rusnok se v Otázkách Václava Moravce vyjádřil i k současnému guvernérovi ČNB Aleši Michlovi. Chybějící nejvyšší stupeň bezpečnostní prověrky mu prý může bránit plnohodnotně vykonávat funkci. Myslí si to také Nerudová. Server Echo24 v sobotu napsal, že Michl na nejvyšší prověrku čeká od loňského května, standardní lhůta pro vydání prověrky na stupeň přísně tajné uplynula tento týden.
Michl byl jako člen bankovní rady ČNB držitelem prověrky ve stupni tajné, o nejvyšší stupeň požádal v květnu poté, co byl jmenován guvernérem ČNB. Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) má na takové řízení devítiměsíční lhůtu. Ředitelka odboru komunikace ČNB Petra Krmelová potvrdila, že Michl nejvyšší stupeň prověrky v devítiměsíční lhůtě neobdržel. Řízení stále běží.
Rusnok řekl, že když sám musel žádat o vyšší stupeň prověrky, řízení trvalo zhruba čtyři měsíce. „Bylo by to něco, co jsme nikdy nezažili, všichni guvernéři tento stupeň získali a měli prověrku platnou,“ řekl k možnosti, že by Michl v řízení neuspěl. Požadavek na nejvyšší stupeň podle něj stanovuje vnitřní předpis ČNB.
Chybějící prověrka může podle Nerudové ohrozit důvěryhodnost centrální banky a guvernérovi může bránit plnohodnotně vykonávat funkci. Nemohl by totiž získávat všechny utajené informace nutné k jednání vlády či Bezpečnostní rady státu.
Podle Krmelové byl v Česku v době podání žádosti nouzový stav, při kterém lhůty neběží. Mluvčí úřadu Jaromír Kadlec ale uvedl, že „v naprosté většině případů je bezpečnostní řízení ukončeno před uplynutím základní lhůty“. Ze statistiky NBÚ pak plyne, že polovina prověrek v případě, který se týká Michla, je vydána nejpozději do čtyř měsíců od podání žádosti.
Kruliš do ČNB?
Prezident Miloš Zeman v lednu nepřímo potvrdil, že do funkce ředitele kanceláře ČNB zamíří ředitel hradního protokolu Vladimír Kruliš. Podle pozdějšího vyjádření Krmelové bankovní rada ČNB o obsazení funkce zatím nerozhodla. Rusnok možný Krulišův nástup kritizoval. „Možná je to skvělý člověk na jinou pozici, ale rozhodně ne na tuto,“ konstatoval.
Jde podle něj o významný post, člověka, který se stará o celou radu a je neustále přítomný na jejích jednáních. „Po 30 let to byl člověk, který vycházel z nitra ČNB, kterou musí perfektně znát,“ uvedl Rusnok. Pro organizaci chodu ČNB je nutné znát veškeré provozy, doplnil. „Z čistě personalistického hlediska mi připadá nešťastné tam brát někoho zvnějšku, ať je sebegeniálnější,“ dodal.
