Richard Hindls

Státní rozpočet skončil na konci května s deficitem 210,4 miliardy korun. Oproti dubnu se schodek prohloubil o více než pětapadesát miliard korun. Přesto je letošní manko o jedenašedesát miliard nižší než ve stejném období loni. Schválený schodek pro celý letošní rok je 252 miliard korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) k meziročnímu zlepšení přispěly silnější daňové příjmy a nižší výdaje v energetice. Předsedkyně poslaneckého klubu opozičního ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová výsledek rozpočtu kritizovala.

Přijetí eura je dle europoslankyně Markéty Gregorové (Piráti) politická záležitost, vůli jej jednoho dne přijmout prý vnímá u většiny politických stran. „Proč se nemůžeme začít připravovat teď?“ táže se. Závazek, který trvá dvacet let, je podle ní potřeba naplnit. O vstupu do eurozóny by dle europoslance Ivana Davida (SPD) měli rozhodnout občané v referendu na základě objektivních informací. „Lidé musí vědět, jaká to přináší rizika, výhody a nevýhody. Pak se mohou rozhodovat,“ řekl v pořadu Události, komentáře.

Elektřina v příštím roce českým odběratelům možná plošně zdraží, nejvýše do deseti procent, připustil v Otázkách Václava Moravce ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Důvodem je zejména převedení části poplatku za zelenou energii zpět na odběratele. To kritizuje místopředseda hospodářského výboru sněmovny Radim Fiala (SPD). Podle něj je nesmyslné, že vláda chce zároveň ponechat windfall tax. „Logika celé té věci byla, že vybíráte windfall tax na kompenzaci rodinám, firmám,“ poznamenal.

Schodek státního rozpočtu ke konci června klesl na 215,4 miliardy korun z květnových 271,4 miliardy korun. K meziměsíčnímu zlepšení salda přispěly inkaso korporátní daně a příjmy z rozpočtu Evropské unie, uvedlo ministerstvo financí. Pololetní schodek je druhý nejhlubší od vzniku Česka po výsledku roku 2021. Loni stát v pololetí hospodařil s deficitem 183 miliard korun.

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) by podpořil státní převzetí energetické společnosti ČEZ, pokud by to znamenalo jednorázový výdaj kolem 200 miliard korun, uvedl to v Otázkách Václava Moravce. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula si myslí, že zásadní při debatě o budoucnosti ČEZu by mělo být zajištění dostupné ceny elektřiny pro spotřebitele. Podle ekonomických odborníků není zestátnění ČEZu v době rozpočtové konsolidace na místě.

Vládou představené důchodové opatření, tedy jednorázová změna valorizačního vzorce, je nesystémové. V Otázkách Václava Moravce se na tom shodli ekonomka a bývalá předsedkyně důchodové komise Danuše Nerudová, bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok a bývalý člen Národní rozpočtové rady Richard Hindls. Opozice chce dokonce kvůli novele zablokovat sněmovnu. Pokud by opozice uspěla, bude sice valorizace vyšší, ale možná až o desítky miliard naroste státní dluh, řekl Rusnok.

Strany vládní koalice SPOLU uvažují o pomalejším růstu důchodů, které doporučuje kvůli ozdravení veřejných financí také Národní ekonomická rada vlády (NERV). Podle místopředsedkyně KDU-ČSL Šárky Jelínkové by se měla příští rok zvážit celková ekonomická situace, pak až by se o takovém kroku mělo rozhodovat. Takový zákon by opozice nepodpořila. Budeme sledovat, co vláda připravuje, podotkl člen sněmovního výboru pro sociální politiku Aleš Juchelka (ANO). To, že se jedná o špatný krok, si myslí rovněž ekonom a bývalý člen NERV Richard Hindls.

Od poloviny roku usednou do bankovní rady České národní banky Eva Zamrazilová, Karina Kubelková a Jan Frait. Ve středu odpoledne je jmenoval prezident republiky Miloš Zeman. Zamrazilová bude také viceguvernérkou – v této funkci bude první ženou. Ze tří dosavadních členů, kterým končí mandát, tedy nezůstane v bankovní radě ČNB žádný.

Vláda je připravena zvýšit platy ve veřejném sektoru ještě letos. Kloní se k úpravě, která nebude kopírovat inflaci, řekl po schůzce s odbory ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Kabinet navrhl dvě varianty růstu platů, odboráři přístup vlády kritizují. Jednání budou dál pokračovat.

Poslanci si zvolili předsedy stálých sněmovních komisí a člena Národní rozpočtové rady, kterým se stal bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl. Sněmovní většina ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Pirátů a STAN neschválila návrh ministryně financí v demisi Aleny Schillerové (ANO) na projednávání rozpočtu pro příští rok, kterým se chce zabývat až po jmenování nové vlády. Návrhy zákonů by poslanci na této čtvrté řádné schůzi ve volebním období na základě rozhodnutí organizačního výboru projednávat neměli.

Česká ekonomika má za sebou největší propad v historii. V porovnání s loňskem klesla ve druhém čtvrtletí skoro o jedenáct procent. Důvodem poklesu jsou opatření proti šíření koronaviru. Meziroční pokles o 10,7 procenta nepřekvapil člena Národní rozpočtové rady Richarda Hindlse ani místopředsedu Českomoravské konfederace odborových svazů Víta Samka. V pořadu Události, komentáře se také shodli na tom, že je potřeba podpořit spotřebitele a zlepšit podporu v nezaměstnanosti.

České hospodářství se letos výrazně propadne, ale v příštím roce by se mohlo vrátit k růstu. Na tom se zahraniční i domácí instituce shodnou, byť v konkrétních odhadech vývoje se už významně liší. Mnohé domácí firmy zatím omezují investice a vyčkávají, až se současný stav stane přehlednějším. Jejich zástupci v různých svazech pak průběžně vyjednávají s vládou, jak letošní restart podniků po koronavirové krizi nejlépe ulehčit.

Krize nejspíše bezprostředně nehrozí, ovšem případné ochlazení ekonomiky má pozadí více politické než ekonomické. Shodli se na tom ekonomové při debatě v Otázkách Václava Moravce. Podle Lukáše Kovandy by se vyhlídky výrazně zlepšily, kdyby skončily euro-americké obchodní rozmíšky a kdyby se podařilo hladce provést brexit.