Deficit státního rozpočtu se dostal ke konci listopadu přes 259 miliard korun. Je to asi o deset miliard lepší výsledek než za stejné období loni. Více se vybralo na daních a pojistném. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) patří listopad mezi měsíce s nejvyššími schodky, protože nedochází k posílení příjmů o čtvrtletní zálohy na DPH nebo daně z příjmů právnických a podnikajících fyzických osob. Výdaje pak výrazně navýšily dotace regionálnímu školství.
Příjmy státního rozpočtu za jedenáct měsíců roku dosáhly 1,737 bilionu korun, proti stejnému období loňského roku se zvýšily o 1,1 procenta. Rozpočtové výdaje ke konci listopadu byly 1,997 bilionu korun, meziročně o 0,4 procenta více. Oproti stejnému období loni je schodek o deset miliard mírnější.
K lepšímu hospodaření pomohl vládní úsporný balíček. Od ledna zvýšil část daní a snížil některé výdaje. „Byl to opravdu soubor opatření nezbytných pro to, aby Česká republika dokázala čelit vysokému zadlužování z předchozích období. A samozřejmě je to i klíčové proto, abychom se dokázali dívat do budoucích let s jasnější pozitivní perspektivou,“ řekl pro ČT ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Stanjura zdůraznil, že listopadové prohloubení schodku bylo očekávané. „Při pohledu na dosavadní vývoj rozpočtu není nic, co by se vyvíjelo mimo rámec našeho očekávání. Se znalostí dat k poslednímu listopadovému dni jsem přesvědčený, že dodržíme původně schválený deficit 252 miliard korun, respektive že bude navýšený pouze o výdaje na řešení povodňových škod,“ uvedl ministr.
Hlavní ekonom Deloitte a poradce prezidenta David Marek upozornil, že letošní plnění rozpočtu kopíruje vývoj toho loňského. „Upravený rozpočtový rámec po zahrnutí nákladů na škody po povodních počítá s celoročním schodkem 282 miliard korun. Na prosinec tedy zbývá 23 miliard korun prostoru ke zvýšení dosavadního schodku. To vládě v posledních letech obvykle stačilo. Ovšem bez povodní by již nyní rozpočet překročil původně plánovaný rámec. Důležité bude, kolik ve skutečnosti náklady na škody po povodních budou činit, aby bylo možné správně posoudit plnění rozpočtu vůči vládnímu plánu,“ upozornil Marek.
I podle ekonoma a bývalého člena Národní rozpočtové rady Richarda Hindlse zmíněných 23 miliard korun prostoru ke zvýšení dosavadního schodku stačit pravděpodobně bude. „Na druhé straně se pohybujeme vysoko nad úrovní čtvrt bilionu korun, což je prostě pořád hodně,“ konstatoval Hindls.
Vývoj hospodaření státu kritizovala i šéfka poslanců ANO Alena Schillerová. „Listopadový schodek 259,2 miliardy korun znamená, že navzdory daňovému balíčku, poklesu investic o 16 miliard korun a extrémnímu pumpování prostředků z ČEZ prostřednictvím windfall tax nedošlo k meziročnímu zlepšení ani o deset miliard korun,“ napsala bývalá ministryně financí na sociální síti X.
Rozpočtové příjmy podpořil výběr daní a pojistného
Rozpočtové příjmy podpořil zejména výběr daní a pojistného, který se proti loňsku zvýšil o 83,3 miliardy korun, představovalo to růst o 5,7 procenta. Meziročně se naopak o 38,2 miliardy korun snížil příjem prostředků z Evropské unie. O 27 miliard korun byly také meziročně nižší převody výnosů z majetkových účastí státu.
Nejrychleji rostlo inkaso daně z příjmu fyzických osob, které se zvýšilo o 14,1 procenta na 149,8 miliardy korun. Na povinném pojistném stát vybral 681,8 miliardy korun – znamenalo to meziroční růst o 9,2 procenta. K růstu obou těchto položek podle ministerstva financí přispěly změny přijaté v konsolidačním balíčku.
Daň z přidané hodnoty (DPH) přinesla do rozpočtu 348,2 miliardy korun – o 4,8 procenta víc než před rokem. Inkaso spotřebních daní dosáhlo 149,1 miliardy korun, meziročně vzrostlo o 10,5 procenta. Klesly naopak rozpočtové příjmy z daně z příjmu právnických osob, snížily se o 8,2 procenta na 153,3 miliardy korun.
Hlavní výdajovou položkou sociální dávky
Hlavní výdajovou položkou byly sociální dávky, na nichž stát vyplatil 829,3 miliardy korun, meziročně o 4,1 procenta víc. Z toho 651,3 miliardy korun tvořily výplaty důchodů. V růstu vyplacených sociálních dávek se projevila i mimořádná okamžitá pomoc občanům postiženým povodněmi.
Kapitálové výdaje se naopak snížily o devět procent na 163,8 miliardy korun. Z toho 75,4 miliardy korun tvořilo spolufinancování evropských projektů. Podle ministerstva financí k meziročnímu poklesu investičních výdajů přispělo i to, že Česko letos přechází na nový víceletý finanční rámec evropských fondů.
K poklesu kapitálových výdajů přispělo především snížení dotací Státnímu fondu životního prostředí, které byly o 8,7 miliardy korun nižší než loni, a Státnímu fondu dopravní infrastruktury, které se snížily o 8,4 miliardy korun. Naopak investiční nákupy ministerstva obrany meziročně vzrostly o 14,8 miliardy korun.
Rozpočet na letošní rok počítá po říjnové novelizaci, jež v důsledku povodní zvýšila výdaje o třicet miliard korun, s příjmy 1,94 bilionu korun a výdaji 2,22 bilionu korun. Schodek by měl dosáhnout 282 miliard korun. Loni skončil rozpočet s deficitem 288,5 miliardy korun. Byl to nejlepší výsledek od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň čtvrtý nejhlubší schodek za dobu existence Česka.
Hospodaření státu za celý letošní rok zveřejní ministerstvo financí na začátku ledna.
Rozpočet na příští rok
V úterý odpoledne bude pokračovat schůze sněmovny. Poslanci by měli schvalovat návrh státního rozpočtu na příští rok a rozpočty některých státních fondů. Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) v pořadu Události, komentáře řekl, že doufá, že návrh bude v úterý schválen rychle. Podle něj opozice projednávání rozpočtu nikdy příliš neobstruovala. „Pevně doufám, že u této dobré tradice, na rozdíl od jiných tisků, opozice zůstane,“ prohlásil.
Místopředseda sněmovny Aleš Juchelka (ANO) za opozici řekl, že to vidí podobně. „Mělo by to mít hladký průběh,“ podotkl. Podle něj to vypadá, že návrh na opakování druhého čtení nepadne.
Juchelka však na návrh rozpočtu nešetří kritikou, podle něj má v sobě několik položek, které nejsou nijak podpořeny zákonem. Vadí mu mimo jiné také podle něj malý podíl investic do vědy a výzkumu. „Rozpočet je prostě špatný. My pro něj hlasovat nebudeme,“ uvedl.
Výhrady má ale i Skopeček. „Pro mě je ten schodek rozpočtu stále vysoký,“ řekl. Schodek by měl dosahovat 241 miliard korun. Podle něj je třeba vyšší schodek ospravedlnit větším investováním. To je sice v návrhu rekordní, ale schodku prý přesto neodpovídá. „Pro mě je největším nebezpečím to, abychom si na takto vysoké schodky rozpočtu v řádu stovek miliard prostě nezvykli,“ poznamenal.
Ekonom David Havlíček, který byl také hostem pořadu, podotkl, že deficit se má příští rok snížit, zatímco investice naopak porostou. Upozornil na nebezpečí příliš rychlého snižování schodku. „Někteří ekonomové říkají, že by to tempo mělo být pomalejší v období křehkého hospodářského růstu, který stále máme, abychom ekonomiku utahováním šroubů státního rozpočtu nepoškodili.“
