Deficit státního rozpočtu se dostal ke konci listopadu přes 259 miliard korun. Je to asi o deset miliard lepší výsledek než za stejné období loni. Více se vybralo na daních a pojistném. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) patří listopad mezi měsíce s nejvyššími schodky, protože nedochází k posílení příjmů o čtvrtletní zálohy na DPH nebo daně z příjmů právnických a podnikajících fyzických osob. Výdaje pak výrazně navýšily dotace regionálnímu školství.
Schodek státního rozpočtu vzrostl na více než 259 miliard
Příjmy státního rozpočtu za jedenáct měsíců roku dosáhly 1,737 bilionu korun, proti stejnému období loňského roku se zvýšily o 1,1 procenta. Rozpočtové výdaje ke konci listopadu byly 1,997 bilionu korun, meziročně o 0,4 procenta více. Oproti stejnému období loni je schodek o deset miliard mírnější.
Stanjura upozornil, že listopadové prohloubení schodku bylo očekávané. „Při pohledu na dosavadní vývoj rozpočtu není nic, co by se vyvíjelo mimo rámec našeho očekávání. Se znalostí dat k poslednímu listopadovému dni jsem přesvědčený, že dodržíme původně schválený deficit 252 miliard korun, respektive, že bude navýšený pouze o výdaje na řešení povodňových škod,“ zdůraznil ministr.
Hlavní ekonom Deloitte a poradce prezidenta David Marek upozornil, že letošní plnění rozpočtu kopíruje vývoj toho loňského. „Upravený rozpočtový rámec po zahrnutí nákladů na škody po povodních počítá s celoročním schodkem 282 miliard korun. Na prosinec tedy zbývá 23 miliard korun prostoru ke zvýšení dosavadního schodku. To vládě v posledních letech obvykle stačilo. Ovšem bez povodní by již nyní rozpočet překročil původně plánovaný rámec. Důležité bude, kolik ve skutečnosti náklady na škody po povodních budou činit, aby bylo možné správně posoudit plnění rozpočtu vůči vládnímu plánu,“ upozornil Marek.
Ekonom Hindls ke státnímu rozpočtu (zdroj: ČT24)
I podle ekonoma a bývalého člena Národní rozpočtové rady Richarda Hindlse zmíněných 23 miliard korun prostoru ke zvýšení dosavadního schodku stačit pravděpodobně bude. „Na druhé straně se pohybujeme vysoko nad úrovní čtvrt bilionu korun, což je prostě pořád hodně,“ konstatoval Hindls.
Vývoj hospodaření státu kritizovala i šéfka poslanců ANO Alena Schillerová. „Listopadový schodek 259,2 miliardy korun znamená, že navzdory daňovému balíčku, poklesu investic o 16 miliard korun a extrémnímu pumpování prostředků z ČEZ prostřednictvím windfall tax nedošlo k meziročnímu zlepšení ani o deset miliard korun,“ napsala bývalá ministryně financí na sociální síti X.
Rozpočtové příjmy podpořil výběr daní a pojistného
Rozpočtové příjmy podpořil zejména výběr daní a pojistného, který se proti loňsku zvýšil o 83,3 miliardy korun, představovalo to růst o 5,7 procenta. Meziročně se naopak o 38,2 miliardy korun snížil příjem prostředků z Evropské unie. O 27 miliard korun byly také meziročně nižší převody výnosů z majetkových účastí státu.
Nejrychleji rostlo inkaso daně z příjmu fyzických osob, které se zvýšilo o 14,1 procenta na 149,8 miliardy korun. Na povinném pojistném stát vybral 681,8 miliardy korun – znamenalo to meziroční růst o 9,2 procenta. K růstu obou těchto položek podle ministerstva financí přispěly změny přijaté v konsolidačním balíčku.
Daň z přidané hodnoty (DPH) přinesla do rozpočtu 348,2 miliardy korun – o 4,8 procenta víc než před rokem. Inkaso spotřebních daní dosáhlo 149,1 miliardy korun, meziročně vzrostlo o 10,5 procenta. Klesly naopak rozpočtové příjmy z daně z příjmu právnických osob, snížily se o 8,2 procenta na 153,3 miliardy korun.
Hlavní výdajovou položkou sociální dávky
Hlavní výdajovou položkou byly sociální dávky, na nichž stát vyplatil 829,3 miliardy korun, meziročně o 4,1 procenta víc. Z toho 651,3 miliardy korun tvořily výplaty důchodů. V růstu vyplacených sociálních dávek se projevila i mimořádná okamžitá pomoc občanům postiženým povodněmi, na tuto dávku šlo o půl miliardy korun víc než loni.
Kapitálové výdaje se snížily o devět procent na 163,8 miliardy korun. Z toho 75,4 miliardy korun tvořilo spolufinancování evropských projektů. Podle ministerstva financí k meziročnímu poklesu investičních výdajů přispělo i to, že Česko letos přechází na nový víceletý finanční rámec evropských fondů.
K poklesu kapitálových výdajů přispělo především snížení dotací Státnímu fondu životního prostředí, které byly o 8,7 miliardy korun nižší než loni, a Státnímu fondu dopravní infrastruktury, které se snížily o 8,4 miliardy korun. Naopak investiční nákupy ministerstva obrany meziročně vzrostly o 14,8 miliardy korun.
Rozpočet na letošní rok počítá po říjnové novelizaci, jež v důsledku povodní zvýšila výdaje o 30 miliard korun, s příjmy 1,94 bilionu korun a výdaji 2,22 bilionu korun. Schodek by měl dosáhnout 282 miliard korun. Loni skončil rozpočet s deficitem 288,5 miliardy korun. Byl to nejlepší výsledek od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň čtvrtý nejhlubší schodek za dobu existence Česka.