Listopad

Listopad je obdobím, kdy se v Česku často daří mlhám. Právě mlhavo doprovázené mrholením naplňuje typickou představu o dušičkovém počasí. Ale změny klimatu způsobené vlivem člověka mají na výskyt mlh poměrně významný dopad.

Po říjnovém zlepšení se průmyslová výroba v Česku vrátila v listopadu k propadu. Meziročně byla o 2,7 procenta nižší, oproti předchozímu měsíci zeslábla o 1,4 procenta, uvedl Český statistický úřad. Tentokrát nepomohl ani nárůst výroby motorových vozidel, který hlavně přispěl k říjnovým příznivým číslům. Podle statistického úřadu táhne průmysl dolů hlavně slábnoucí výroba strojů a zařízení, která v minulosti vykazovala stabilní růst. V poklesu pokračovalo v listopadu stavebnictví, meziročně byla produkce o 6,5 procenta menší. Více než o desetinu klesl počet vydaných stavebních povolení.

Letošní listopad byl šestým měsícem v řadě, který překonal teplotní rekord, a historicky nejteplejší bude i celý letošní rok. Uvedla to ve středu meteorologická služba Evropské unie Copernicus.

Letošní meteorologický podzim se v pražském Klementinu zařadil mezi osm procent nejteplejších podzimů za 248 let, kdy se počasí na nejstarší české meteorologické stanici sleduje. Průměrná teplota od začátku září do konce listopadu dosáhla 11,5 stupně Celsia, to je o 1,7 stupně víc než dlouhodobý průměr z let 1775 až 2014. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Samotný listopad byl letos s 6,4 stupně Celsia teplotně průměrný.

Maloobchodní tržby v Česku loni v listopadu meziročně stouply o 13,2 procenta po říjnovém revidovaném růstu o šest procent. Zvýšily se podeváté po sobě, na meziroční srovnání má vliv omezení prodeje kvůli epidemii koronaviru v roce 2020. Tržby za nepotravinářské zboží tak v listopadu vzrostly téměř o čtvrtinu, stouply také u pohonných hmot, u potravin stagnovaly. Vyplývá to z informací, které na svém webu zveřejnil Český statistický úřad.

Ve středu 17. listopadu uplyne dvaatřicet let od sametové revoluce a dvaaosmdesát let od uzavření vysokých škol nacisty. Po celé zemi se konají pietní shromáždění i kulturní akce. Připomínky historických okamžiků doplní debaty a demonstrace týkající se aktuálních témat, jako jsou občanská práva nebo opatření proti epidemii covidu-19. Na rozdíl od loňska, kdy se kvůli šíření koronaviru konaly akce převážně on-line, budou letos navzdory horšící se epidemii opět v ulicích.

Předpověď podzimního počasí bývá komplikovaná především ve chvílích, kdy přes náš kontinent postupuje k východu tlaková výše. Po její zadní straně pronikne do střední Evropy dříve či později teplejší vzduch od jihu. Při přílivu teplého vzduchu, který k nám proudí hlavně ve vyšších vrstvách atmosféry, dojde k vytvoření teplotní inverze a Česko se zpravidla zahalí do mlh a nízké oblačnosti. Hory a některé nížiny si ale ještě užijí několik slunečných a teplých podzimních dnů.

„Strany jsou pro straníky, Občanské fórum je pro všechny.“ Volební heslo, které symbolizuje přelomový rok 1990, neplatilo dlouho. Právě před 30 lety se odehrál moment, který proměnil směřování Občanského fóra (OF) i českou historii. A definitivně potvrdil začátek jedné neobyčejné politické kariéry. Na sněmu v pražské Hostivaři byl 13. října 1990 prvním a posledním předsedou OF nečekaně zvolen Václav Klaus. Končila disidentská snaha o „nepolitickou politiku“ a naopak pomalu začínala éra ODS.

Když už něco udělali Poláci, a dokonce východní Němci, pak něco udělají i Češi a Slováci, vzpomíná na listopadové dění bývalý německý prezident Joachim Gauck. Němci se podle něj mají lépe než kdy dřív, pocit obyvatel tomu ale neodpovídá. Volit extremistické strany ale není odpovědí, míní Gauck. „Tolerantní člověk musí být občas netolerantní, jinak je se svobodou konec,“ říká v rozhovoru se zpravodajem ČT v Berlíně Martinem Jonášem.

Národní třída v Praze byla hlavním dějištěm událostí oslavujících třicet let svobody a připomínajících brutalitu komunistického režimu. Konaly se tam debaty, koncerty, přednášky i pietní akty. Lidé na ní zůstávali až do pozdního večera.

Předseda parlamentu Radek Vondráček (ANO) a šéf Pirátů Ivan Bartoš prožili sametovou revoluci jako školáci. Oba na ni vzpomínají jako na období euforie. Bartošovi vadí, že se třicet let poté vláda opírá o komunisty. Vondráčka zase mrzí, když si někdo „nárokuje právo slavit listopad 1989 více“.