V listopadu by – už podle jména tohoto měsíce – mělo padat spíše listí než sníh. Jenže ono i sněžívá, a to vlastně nečekaně často a někdy i hodně.
Listopad je měsícem, kdy se v dlouhodobém průměru vyskytuje první sněžení a tvoří se i poprvé během začínající zimní sezony sněhová pokrývka. V nejnižších polohách republiky se první sněžení obvykle vyskytne až v poslední listopadové dekádě, ve středních polohách je to ale už před 10. listopadem, tedy před oním pověstným Martinem. Na horách zpravidla poprvé sněží už během října. Samozřejmě jsou známy případy, kdy se první sněžení vyskytlo ve středních polohách (mezi 400 a 600 metry) už na přelomu září a října.
V nížinách je naopak na první sníh nutné někdy počkat až do prosince. Vrchol sněhové pokrývky (ve smyslu největší výšky sněhu) v průběhu zimy obvykle přichází v lednu nebo v únoru. Nicméně i listopad může přinést nejvyšší výšku sněhu dané zimní sezony.
Listopad jako nejchladnější měsíc roku?
Listopad může být v některých výjimečných případech dokonce nejchladnějším měsícem zimy, i když v dlouhodobém průměru mívá nejnižší teplotu leden. V pražském Klementinu se od roku 1775 vyskytlo pět roků, kdy v listopadu bylo chladněji než během následujících měsíců od prosince do února.
Nejvíc se z těchto listopadů vymyká rok 1858, kdy zde byla naměřena průměrná měsíční teplota minus tři stupně, přičemž průměr za období 1991–2020 činí plus 6,1 stupně. Prosinec roku 1858 měl teplotu 0,8 stupně, leden roku 1859 pak 0,7 stupně, následně bylo v únoru naměřeno 2,5 a v březnu 7,2 stupně Celsia.
Teploty můžou být v listopadu velmi proměnlivé, zejména v poslední dekádě už ale i v nížinách můžou klesat pod minus deset stupňů a v horských údolích dokonce pod minus dvacet stupňů. Ostatně absolutní listopadové minimum, které bylo naměřené na stanici Kvilda-Perla, činí minus 29,1 stupně.
Listopadové kalamity
Podobně zajímavé může být i množství sněhu, tedy ve smyslu výskytu sněhových kalamit. Ty sice nejsou tak časté jako v dalších měsících zimy, ale o to výraznější můžou mít dopad s ohledem na jistou dávku překvapení pro veřejnost, což může být umocněno i stavem, kdy někteří řidiči vyrazí do zimních podmínek ještě na letních pneumatikách.
Na místě je se podívat na pár případů významnějšího listopadového sněžení a sněhové pokrývky. V minulém roce napadlo 22. listopadu osm až deset centimetrů sněhu na Ostravsku, dlouho ale nevydržel. V roce 2021 na Moravě a v části Slezska napadl sníh 27. listopadu, přičemž i na jižní Moravě to bylo přes pět centimetrů, na Ostravsku téměř patnáct čísel. Ani tehdy ale sníh dlouho nevydržel a začátkem prosince roztál.
Poslední sněžení se značnými následnými dopady zejména do dopravy zažili obyvatelé Čech včetně Prahy na konci listopadu 2010. V centru metropole tehdy napadlo kolem deseti centimetrů, na Ruzyni dokonce dvacet centimetrů. Ještě vydatněji sněžilo v Poohří, ve Smolnici na Lounsku naměřili koncem měsíce třiadvacet centimetrů, což znamenalo nový staniční listopadový rekord (předchozí byl překonán o deset centimetrů). Šlo o první významné sněžení zimy 2010/2011, během prosince ještě dorazilo několik dalších dávek vydatnějšího sněžení. Díky nízkým teplotám bílá pokrývka tehdy vydržela až do začátku druhé lednové dekády, tedy z dnešního pohledu téměř neuvěřitelných 45 dnů. Sněžilo prakticky na celém území, i když na jižní Moravě bylo tehdy sněhu o něco méně.
V nultých letech byla listopadová sněžení v nížinách spíše méně vydatná, i když třeba na Ostravsku leželo přes deset centimetrů hned třikrát – v roce 2004, 2005 a 2007. Ostatně v této části Česka zažili vydatnější nadílku třeba i v roce 1999 (až patnáct centimetrů) nebo 1997 (jedenáct centimetrů), zatímco v Brně nebo v Praze bylo v devadesátých letech významnější listopadové sněžení zaznamenáno jen v roce 1993. Zajímavé bylo sněžení 17. listopadu 1991 v Praze – v centru sice napadlo jen kolem tří centimetrů, ale na Ruzyni až třiadvacet. A během památného listopadu 1989 napadl první sníh 23. listopadu a nebylo ho úplně málo – kolem osmi centimetrů v Praze a deseti centimetrů v Brně. Ostatně závěr měsíce byl tehdy teplotně podprůměrný.
Jedno z nejvýznamnějších listopadových sněžení ale přinesl rok 1985. Tehdy totiž sníh napadl už v polovině měsíce a často vydržel do začátku prosince, přičemž třeba v Ostravě leželo přes čtvrt metru, v Praze v centru až dvanáct centimetrů, na Ruzyni přes dvacet. Pamětníci si možná ještě vzpomenou na listopad 1971, kdy hlavně na Moravě v poslední dekádě významně nasněžilo (v Brně skoro dvacet centimetrů, v Ostravě přes pětadvacet).
Naopak v Čechách stojí za připomenutí rovněž listopad 1969 – ten zahájil z hlediska sněhu výjimečnou zimu 1969/70. Na pražském Karlově napadlo 26. listopadu dvanáct centimetrů, o den později tam už naměřili třicet čísel. V dalších dnech sice část sněhu roztála, ale bílá pokrývka se udržela až do začátku února, tedy téměř sedmdesát dnů. V Plzni tehdy v listopadu leželo až 32 centimetrů, v Hradci Králové a v Českých Budějovicích po šestnácti centimetrech.
Metr sněhu na horách není problém
Zatímco v nížinách je listopad častěji bez sněhu, na horách je sněhová pokrývka v tuto dobu normální záležitostí. Na Lysé hoře v Beskydech během posledních dvou listopadů leželo i přes třicet centimetrů, ale to nastalo po delší pauze, před tím se vyskytl sněhově významnější listopad v roce 2013. V nultých letech a ve druhé polovině minulého století se významnější výšky sněhu v listopadu vyskytovaly zase častěji, přičemž v letech 2001 a 1999 tam leželo přes metr sněhu a v roce 1981 dokonce 118 centimetrů.
Na šumavském Churáňově jsou sněhově bohaté listopady kvůli nižší nadmořské výšce oproti Lysé hoře méně časté, přes třicet centimetrů tam leželo naposledy v roce 2007 a nejvyšší listopadovou sněhovou pokrývku si připsal rok 1956 s 83 centimetry. A konečně na Labské boudě v Krkonoších se v listopadu občas objeví i více než padesát centimetrů a podobně jako na Lysé hoře výjimečně i přes metr (v roce 1974 to bylo až 144 centimetrů). Zajímavé může být naopak to, kdy na horách neležel v listopadu sníh ani v jednom dni – na Lysé hoře to od roku 1961 nastalo jednou, a to v roce 2011, a překvapivě stejné to bylo na Churáňově.
Listopadové sněžení tedy sice není tak časté jako třeba sněžení v březnu nebo prosinci, ale přesto i v nížinách čas od času napadne přes deset centimetrů sněhu. A výjimečně to může být až kolem dvaceti čísel, což už způsobí zpravidla značné dopravní komplikace, jinými slovy kalamitu. Současné předpovědi nicméně naznačují, že letošní listopad k nim patřit nebude a sněhová pokrývka se mimo hory bude vyskytovat spíš ojediněle, a i tak bude jen tenká.
