Beskydy

Přírodního sněhu na českých horách nebývá dost, areály se proto spoléhají na zasněžování. Na to je však zapotřebí hodně vody, se kterou by se od příštího roku mělo na horách lépe hospodařit. Ministerstvo životního prostředí chce upravit podmínky, které určují, kolik vody a jakým způsobem je možné čerpat, aby to neohrozilo ekosystém.

Přítomnost medvěda ve Slezských Beskydech dokazují stopy, zaznamenaly ho fotopasti a zahlédli svědci. Zvíře je podle odborníků plaché a škody zatím nepůsobí. Obyvatele a turisty ale místní úřady nabádají, aby byli při pohybu v lese opatrní. Měli by se držet vyznačených tras a vyhnout se houštinám, kde by se mohl medvěd skrývat. Medvěd dokáže za den ujít i desítky kilometrů. V těchto dnech hledá nejen potravu, ale také ideální místo k přečkání zimy.

Zmírnit rozsah případných povodní i dopady sucha mohou podle odborníků díry hloubené do nevyužívaných lesních cest. Ekologové vyzkoušeli metodu poprvé v roce 2020 v Beskydech. Monitoring během letošních povodní jim potvrdil, že se voda vsakuje podle očekávání. Díry podle expertů pomáhají i proti suchu. Voda se po vsáknutí udrží na místě déle, a delší dobu ji tak mohou čerpat i stromy v okolí. Využití metody teď zvažují i Jeseníky.

Horská služba v celém Česku doplňuje a opravuje tyče, které pomáhají lidem s orientací v mlze nebo při sněžení na hřebenech. V posledních letech přibývá pátracích akcí po ztracených turistech. Záchranáři tyče zatloukají hlavně tam, kde se cesty ztrácí i pod slabou vrstvou sněhu. Toto značení doplňují i strážci národních parků. Kromě toho mění i běžné turistické značky a informace o dočasných klidových územích.

Zářijové povodně způsobily státnímu podniku Lesy ČR škody ve výši 3,2 miliardy korun. Záplavy v lesích poničily vodní toky, cesty a poškodily i lesní porosty. Největší škody přívaly vody napáchaly v lesích v Moravskoslezském a Olomouckém kraji. Obnova poničené infrastruktury zabere nejméně dva roky, Lesy ČR ji budou financovat z vlastních zdrojů. Ještě letos státní podnik do nejnutnějších oprav koryt vodních toků a lesních cest investuje sto třicet milionů korun. V Kunčicích na Šumpersku to v pondělí oznámil generální ředitel Lesů ČR Dalibor Šafařík.

Na pomoc lidem, které zasáhly extrémní povodně, už stát prostřednictvím Úřadu práce (ÚP) vyplatil přes 74 milionů korun. Celkem obdržel 2453 žádostí o pomoc, nejvíce z Moravskoslezského kraje, řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Další žádosti se podle generálního ředitele ÚP Daniela Krištofa očekávají, protože řada lidí ještě zůstává v evakuačních centrech a nemají informace o tom, jak moc je jejich majetek poškozen.

Útoků vlků na stáda je letos v Beskydech méně než v minulých letech. Předloni jich bylo zaznamenáno na Jablunkovsku přes šedesát, letos zatím dvanáct. Podle ochránců přírody pomohlo, že si chovatelé stáda lépe zabezpečili. Šelmy se navíc podle odborníků více soustředí na lesní zvěř – srnce, jeleny nebo divoká prasata. V Beskydech aktuálně žije podle ochránců přírody kolem pěti dospělých vlků. Potvrzeno je také už čtvrtý rok po sobě několik mláďat.

V Česku jsou přemnožené vosy i sršně, letos jich je mnohem víc než v minulých letech. Potvrzují to entomologové i záchranáři, kteří k lidem s alergickou reakcí vyjíždějí prakticky každý den. Hned dvakrát během 24 hodin musela zasahovat i horská služba, a to v Krkonoších a Beskydech. Násobně více výjezdů registrují také hasiči. Vosám či sršním se daří díky současnému teplému a suchému počasí. Prospěl jim i mírnější průběh zimy.

Kvůli vydatným dešťům a nasycení půdy mohou hladiny některých řek na západě Čech překročit v sobotu třetí povodňový stupeň. Týká se to především Radbuzy, Mže a jejích přítoků. Meteorologové zpřísnili výstrahu, od půlnoci na sobotu do nedělního večera platí v několika regionech na západě Čech povodňové ohrožení s extrémním stupněm nebezpečí. Druhý povodňový stupeň překročí řeky v povodí horní Ohře v části Karlovarského kraje i hladina střední a dolní Berounky v Plzeňském a Středočeském kraji. Kvůli následkům dešťů už během pátku vyjížděli hasiči v Olomouckém a Středočeském kraji. Povodí v Česku začala preventivně odpouštět některé nádrže.

Sever Čech se probudil do mrazivého rána. Na Jizerce v Jizerských horách klesly teploty pod minus deset stupňů Celsia, jinak je ale většinou jen kolem minus dvou až minus čtyř stupňů. Na hřebenech Krkonoš za posledních 24 hodin napadlo asi patnáct centimetrů sněhu a celková vrstva sněhu se ráno pohybovala kolem čtvrt metru. Polská horská služba na své straně hor vyhlásila první stupeň lavinového nebezpečí, který je nejnižší z pětibodové stupnice. Kromě Krkonoš silně sněžilo taky na Šumavě nebo v Beskydech.

Do vyšších poloh Česka se vrátila zima. Od pátečního dopoledne do sobotního rána napadlo ve vyšších horských polohách nejčastěji pět až dvacet centimetrů sněhu. Největší přírůstky naměřili meteorologové na Šumavě, kde na hřebenech napadlo i kolem třiceti centimetrů. Na horských silnicích leží sníh, cesty jsou ale s opatrností sjízdné, vyplývá z vyjádření silničářů. Zatímco na většině území Česka bude sněžení postupně slábnout, na východě naopak zesílí. V Beskydech může do nedělního rána připadnout až deset centimetrů sněhu, varovali meteorologové.

Tento týden bude v Česku nadprůměrně teplý a v první polovině i větrný. V některých dnech budou odpolední maxima až o deset stupňů nad dlouhodobým průměrem. Kvůli velké oblačnosti lze očekávat také velmi teplé noci. Pršet, a na horách případně i sněžit, může hlavně ve středu a ve čtvrtek, kdy se přechodně ochladí. Vyplývá to z týdenní předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Na Pustevnách se otevřelo turistům nové informační centrum s vyhlídkou, parkovištěm a zázemím. Stavba nazvaná Brána Pusteven by měla zvýšit pohodlí návštěvníků.

Z Česka postupně mizí zimní počasí, na značné části území se totiž o víkendu oteplilo. Nad několik stupňů nad nulu vystoupaly během neděle teploty na většině území Česka, meteorologové proto vzhledem k oblevě varují před pády ledu a sněhu ze střech. Naopak na Moravě na některých místech v noci ze soboty na neděli sněžilo. Kvůli novému sněhu se dopoledne i zpozdila hromadná doprava.

Sněžení již téměř ustalo, i tak ale od sobotního večera do nedělního poledne na východě republiky připadlo až třicet centimetrů sněhu. Noc i pondělní den budou značně mrazivé. Po vydatném sněžení z minulých dnů přetrvávají problémy se sjízdností některých silnic i železničních tratí, kvůli vyprošťování kamionů byla uzavřena část dálnice D48, podobné omezení platilo na D5. Ve srovnání se sobotou je však situace podstatně klidnější. V jižních Čechách už společnost EG.D obnovila dodávky proudu. Jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) odvolal k 18:00 kalamitní stav.

Státní podnik Diamo zahájil zasypávání Dolu Frenštát v Beskydech. Černouhelná lokalita tím definitivně končí. I když se v dole nikdy netěžilo, desítky let lokalita vyvolávala spory a emoce. Okolní obce s možným dobýváním nesouhlasily. Teď už mají plány, jak místo využijí.

Město Jablunkov zakázalo vstup do lesů v oblasti Mostů u Jablunkova na Frýdecko-Místecku. Vinou bouří a silných větrných smrští z konce srpna tam hrozí pády stromů. Zákaz zatím platí do konce listopadu. Záchranáři Horské služby Beskydy vyzývají turisty, aby zákaz respektovali.

Až 40 litrů na metr čtvereční může napršet v části Čech v pondělí odpoledne a v noci na úterý. Podobné úhrny očekávají meteorologové i na Moravě a ve Slezsku, kde ale déšť navíc doprovodí silné nebo velmi silné bouřky. Po vydatných deštích hrozí také rozvodnění řek v jižní části Čech a také v oblasti Jeseníků a Beskyd.

Řeky a potoky odvodňující Beskydy, Jeseníky, Orlické hory, Krkonoše a část Českomoravské vrchoviny mohou v průběhu neděle a v noci na pondělí vystoupat na první povodňový stupeň, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). V aktualizované výstraze rovněž upravil oblast, ve které hrozí velmi vydatný déšť. Silně má pršet zejména na horách na severovýchodě Česka a v části Českomoravské vrchoviny. Hasiči ve východních Čechách i na Moravě zasahovali u popadaných stromů, odčerpávali také vodu.

Velmi vydatný déšť může v sobotu a v neděli zasáhnout kromě Jeseníků také Krkonoše, Beskydy, Zlínský kraj a většinu Českomoravské vrchoviny, varuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), který tak rozšířil územní platnost dřívější výstrahy. V těchto oblastech může napršet 40 až 70 litrů vody na metr čtvereční, na východě v kombinaci s bouřkami až 100 litrů. Toky odvodňující Beskydy, Jeseníky, Orlické hory, Krkonoše a Českomoravskou vrchovinu proto mohou v sobotu v noci a v neděli dosáhnout povodňového stupně.

Meteorologové předpovídají na víkend zatím nejvyšší teploty letošního roku. V Čechách mohou kvůli vlně teplého vzduchu z Afriky vyšplhat až na 37 stupňů. Podívejte se, kde v kolik hodin mají panovat nejvyšší teploty.

V jižní polovině republiky mohou být až do středečního večera ojediněle i silné bouřky s přívalovými srážkami o úhrnu kolem třiceti milimetrů. Největší problémy mohou bouřky podle výstrahy meteorologů způsobit tam, kde se půda nasytila při deštích z předchozích dnů. Do osmé hodiny večerní byla situace spíše klidnější, hasiči řešili například bahno na silnici či spadlé stromy.

Několikadenní nebo organizované pochody jsou v Česku stále oblíbenější. Turisté při nich ujdou sto i více kilometrů. ČT to potvrdil místopředseda Klubu českých turistů (KČT) Zdeněk Cabalka a organizátoři pochodů. Češi se podle nich inspirovali v zahraničí. Zájem vzrostl i kvůli covidovému omezení cestování.

Velmi silné bouřky v úterý zasáhly jihovýchod Česka. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) dříve během dne zvýšil stupeň nebezpečí výstrahy, kterou v pondělí kvůli hrozícím bouřím vydal pro východní část Čech, Moravu a Slezsko. Silný déšť působil komplikace na dálnici D55 ve Zlínském kraji, na jižní Moravě zaplavil sklepy i silnice.