Divoké kočky vyfasovaly GPS obojky. Vědcům to má pomoci s jejich ochranou

Nahrávám video

Kočky divoké se vrací do české přírody. Ale protože jde o tajnůstkářská zvířata, vědci toho o jejich chování nevědí dost, takže pak dochází ke zbytečným úhynům těchto zvířat, například při střetu s automobily. Pomoci má nový projekt.

Vzácná šelma se krajinou pohybuje nenápadně a skrytě, takže je pro vědce i veřejnost prakticky neviditelná. Biologové chtějí zjistit o jejím životě víc, takže museli vsadit na moderní technologie. Čtyřem kočkám divokým v oblasti Českého lesa nasadili speciální obojky s GPS signalizací.

„Umožňují nám detailněji prozkoumat pohyb těch koček,“ vysvětluje zooložka Jarmila Krojerová z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR. „Podle výsledků z tohoto výzkumu se nám ukazuje, že to není vysloveně lesní druh, ale spíš vyžaduje mozaikovitou krajinu. Libuje si, když jsou tam nějaké louky.“

Obojky nebudou zvířata obtěžovat navždy. Jsou totiž vybavené rozepínacím mechanismem, který umožňuje jejich automatické odpadnutí po roce bez nutnosti opětovného odchytu zvířete. Výzkumníci už vědí, že systém zafungoval. „Minimálně u jednoho z loňských samců, Matěje, víme, že mechanismus zafungoval správně a samec už běhá bez obojku,“ doplňuje Krojerová.

Čtyři kočky, jimž vědci nasadili GPS obojky
Zdroj: AV ČR

Dosavadní výsledky ukazují, že prostorová aktivita hlavně samců těchto šelem může být překvapivě velká. Rekordmanem je loňský samec Pepík, který během devíti měsíců využíval území o rozloze přibližně 300 kilometrů čtverečních. „Rozsah jeho pohybu nás skutečně překvapil. Jde o velikost srovnatelnou s domovským okrskem naší větší kočkovité šelmy, rysa ostrovida,“ dodává Krojerová.

Divoký bratranec kočky domácí

Kočka divoká se na první pohled podobá té domácí, laik by rozdíl hledal jen těžko. Až při bližším prozkoumání jsou patrné drobné rozdíly. Divoká kočka je větší, má kratší, huňatější a tupě zakončený ocas a hlavně se středem jejího hřbetu táhne výrazný tmavý pruh.

Nasazování obojku proběhlo v přísných podmínkách
Zdroj: AV ČR

V posledních letech se objevuje na jihu a jihozápadě Čech. Dalším teritoriem jsou Bílé Karpaty a Beskydy. V oblastech, kde se kočky divoké pohybují, jsou rozmístěné desítky fotopastí, které natáčejí i v noci. Pro potvrzení, že jde o divokou kočku, vědci používají také vzorky srsti z chlupových pastí. Následně je analyzují v laboratoři.

Podobně zkoumali i zvíře, které nepřežilo srážku s autem. „Na dálnici D4 u Dobříše byl nalezený sražený samec, podařilo se geneticky potvrdit, že je to kočka divoká,“ vysvětluje zoolog Martin Strnad z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Právě podobné případy jsou i důvodem snahy o lepší zmapování výskytu kočky divoké na našem území. Na základě dat potom specialisté můžou navrhnout konkrétní opatření, jak vzácné tvory chránit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropský parlament schválil používání geneticky vylepšených plodin

Evropa až doposud nemohla v zemědělství využívat výsledků pokroku v genetickém inženýrství. Moderní techniky, které umožňují cílené změny genů, ale nejde o GMO, ve středu schválili poslanci Evropského parlamentu. Otevřeli tak cestu na pole pro rostliny, které budou mít vyšší výnosy, budou odolnější vůči nemocem a vydrží i zrychlování klimatické změny.
před 3 mminutami

Divoké kočky vyfasovaly GPS obojky. Vědcům to má pomoci s jejich ochranou

Kočky divoké se vrací do české přírody. Ale protože jde o tajnůstkářská zvířata, vědci toho o jejich chování nevědí dost, takže pak dochází ke zbytečným úhynům těchto zvířat, například při střetu s automobily. Pomoci má nový projekt.
před 1 hhodinou

Živí koráli jezdili vlakem z Vídně do Brna. Výzkum popsal, jak reagují na stres

Vědci z brněnského vědeckého institutu CEITEC VUT vůbec poprvé sledovali v reálném čase díky metodě live microCT, jak rostou živí mořští koráli. Dokázali popsat, jak se formuje jejich vápenitá schránka, která doposud zůstávala skrytá pod povrchem. Výsledky ukázaly, jak koráli rostou, regenerují se a reagují na stres nebo konkurenční organismy, což by mohlo pomoci s ochranou těchto organismů, jež jsou zásadní pro řadu ekosystémů.
před 2 hhodinami

VideoVztahy jsou ve 21. století jiné než dřív, shodli se hosté pořadu Na dosah

„Je láska krásná? Ne, je zlá, krutá a bodá jako trn,“ psal o složitosti tohoto fenoménu už William Shakespeare v Romeovi a Julii. Bez lásky a vztahů lidé nefungují, tráví jimi podstatnou část života a denně v nich narážejí na nové a nové nástrahy. Právě lásce a vztahům i jejich podobě v moderním světě 21. století se věnoval pořad Na dosah, který moderuje Daniel Stach. Téma uchopil z pohledu vědy, zkušeností a umění, ale i filosofie a jazyka. O nejdůležitějších tématech hovořili bývalá hlavní psycholožka Armády ČR Helena Sováková, písničkář Michal Horák, socioložka Markéta Šetinová, sociolog Jakub Sedláček, filosof jazyka Tomáš Koblížek a lektor sebeobrany Pavel Houdek. Hosté se shodli, že vztahy jsou v současnosti jiné než dřív.
před 4 hhodinami

Smečka vlků zaútočila na stádo zubrů. Unikátní video pořídili polští biologové

Vědci v Polsku pořídili zřejmě první videozáznam toho, jak v Bělověžském pralese na východě země smečka vlků útočí na stádo zubrů. Server Notes from Poland píše, že video je z poloviny loňského září, Robin Wijnandsová a Tomasz Borowik z Polské akademie věd (PAN) ho ale zveřejnili teprve nyní na internetových stránkách odborného časopisu Ecology and Evolution.
před 4 hhodinami

Vědecké centrum Biocev už dekádu zkoumá viry, proteiny i nové léky

Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev, které bylo otevřeno před deseti lety, 16. června 2016, ve Vestci u Prahy, je jedním z několika velkých vědeckých projektů, takzvaných center excelence v Česku. Patří mezi ně například i nedaleký superlaser ELI v Dolních Břežanech, CEITEC v Brně nebo Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe. V kontextu české i evropské vědy Biocev představuje špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny.
před 23 hhodinami

Na rakovinu dělohy umírají stovky žen ročně. Zásadní roli hraje obezita

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.
včera v 13:25

Experimentální letoun NASA má vrátit do hry nadzvukovou dopravu

Pokud se na nebe vrátí nadzvuková dopravní letadla, bude to možná díky americké kosmické agentuře NASA. Ta testuje, jestli takové letouny mohou překonat nadzvukovou rychlost, ale přitom nezpůsobit takzvaný sonický třesk.
včera v 10:40
Načítání...