Správy chráněných krajinných oblastí na jihovýchodě Moravy hledají nové dobrovolné strážce přírody. Nejvíce chybějí na Pálavě a v oblasti soutoku Moravy a Dyje. Na starost mají především kontrolu toho, zda návštěvníci dodržují pravidla. Podílejí se ale také na údržbě stezek nebo péči o cenné lokality. Strážců přírody je v českých národních parcích a chráněných krajinných oblastech dlouhodobě nedostatek, zatímco neukázněných turistů dle správ přibývá.
Stezky v okolí pálavských vrchů Dalibor Bárta dobře zná. Rodák z Dolních Dunajovic po nich chodil už jako dítě. Teď se na stejné místo vrací, aby dohlédl na to, že cennou přírodu uvidí i příští generace. Ve volném čase uklízí odpadky, kontroluje přístřešky nebo usměrňuje turisty, kteří porušují pravidla.
„Nejčastější problém je přinutit lidi, aby si přivázali psa na vodítko. Klidně by mohl zakousnout nějaké mládě, mohl by ohrozit lidi, kteří tady chodí,“ říká dobrovolný strážce přírody.
Dobrovolníků, jako je on, je ale na Pálavě málo. Správa proto hledá další. „Využíváme je proto, aby bylo vidět, že je tu nějaký dozor, ale také při monitoringu. Mají možnost zapisovat zjištěné a pozorované druhy při strážních službách a posilují povědomí o rezervacích,“ vysvětlil koordinátor stráže přírody CHKO Pálava Jiří Matuška.
Deset nových strážců přírody hledá i správa nedaleké CHKO Soutok. Dohlížet budou na rozsáhlé území plné lesů, mokřadů a luk. Na výzvu zatím zareagovalo zhruba dvacet zájemců. Dobrovolný strážce si práci nejprve vyzkouší v roli čekatele – neoficiálního pomocníka, nadšence a sympatizanta ochrany přírody.
Dobrovolníci a profesionálové
Na celé jihovýchodní Moravě je dobrovolných strážců přírody zhruba čtyřicet. Nejvíce jich působí v Moravském krasu, naopak v Bílých Karpatech je jen jeden. „V každém území, které spravujeme, bychom chtěli mít alespoň dva strážce přírody, aby když se něco akutně stane, měl alespoň jeden možnost se sebrat a jet situaci řešit. To ovšem předpokládá, že by šlo o profesionální strážce,“ poznamenal koordinátor stráže přírody Agentury ochrany přírody a krajiny Ondřej Vítek.
Takoví jsou však většinou jen v národních parcích. Podle státní Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) jich je šedesát. Počet profesionálních strážců podle mluvčí ministerstva životního prostředí Veroniky Krejčí odpovídá finančním možnostem resortu. „Po roce 2022 se podařilo navýšit počet strážců přírody jen v NP České Švýcarsko z pěti na deset, především v souvislosti s nutností zajistit požární hlídky v období zvýšeného požárního nebezpečí,“ přiblížila.
Zbytek chráněných území je proto odkázán na dobrovolníky, kterých je kolem pěti set. „Právě posilování spolupráce s dobrovolníky, zvyšování efektivity a reagování na aktuální potřeby území představují cesty, jak situaci dlouhodobě zlepšovat. Je to analogické k lesní, myslivecké či rybářské stráži, kde působí především preventivně,“ vysvětlila Krejčí.
Prohřešků přibývá
Strážců přírody je v českých národních parcích a chráněných krajinných oblastech dlouhodobě málo, neukázněných turistů však podle správ přibývá. „Charakter přestupků se mírně mění s tím, jak se mění návštěvníci hor. Přibylo například elektrokol či skialpinistů, ale třeba i pejskařů, kterým je třeba vysvětlovat, že pes puštěný na volno v rezervaci ruší svou pouhou přítomností zvířata, pro která tu ta rezervace je,“ poznamenal vedoucí správy CHKO Beskydy Jiří Lehký.
V rámci Evropy i zbytku světa je podle Lehkého Česko anomálií. „Ve vyspělých státech, kam by se Česká republika jistě ráda zařadila, je normální, že přírodní poklady jsou přiměřeně střeženy, že dodržování pravidel někdo vymáhá. A to se z kanceláří dělat nedá,“ uzavřel.
