CHKO

Zmírnit rozsah případných povodní i dopady sucha mohou podle odborníků díry hloubené do nevyužívaných lesních cest. Ekologové vyzkoušeli metodu poprvé v roce 2020 v Beskydech. Monitoring během letošních povodní jim potvrdil, že se voda vsakuje podle očekávání. Díry podle expertů pomáhají i proti suchu. Voda se po vsáknutí udrží na místě déle, a delší dobu ji tak mohou čerpat i stromy v okolí. Využití metody teď zvažují i Jeseníky.

Česká televize před krajskými volbami nachystala třináct předvolebních debat. Do studia zve vždy osm lídrů kandidátek s největším volebním potenciálem v kraji z průzkumu volebního potenciálu agentur Kantar CZ a Data Collect. V každém kraji se debata zaměřuje na témata, která dominují místní politice. V pondělí 2. září se věnovala Karlovarskému kraji.

Boží dar stupňuje nátlak proti vzniku chráněné krajinné oblasti Krušné hory. Lokalitu chce vyhlásit ministerstvo životního prostředí do dvou let. K projektu můžou vlastníci pozemků, města, obce i kraj zasílat připomínky až do konce října.

Od dubna do listopadu bude možné s průvodci navštívit zajímavá místa v chráněné krajinné oblasti Slavkovský les. Zájemci se budou moci vypravit třeba za minerálními prameny, chráněnými rostlinami, obojživelníky, ptáky, hmyzem nebo do přírodních rezervací a památek. O ochraně krajiny, z níž čerpají své zdroje lázeňská města, se uvažovalo již od první poloviny 20. století. Oficiálně pak byla oblast vyhlášena v roce 1974.

Olomoucká radnice nechala pomocí bakteriálního přípravku preventivně zlikvidovat početné komáří larvy v Černovírském lese, aby před obtížným hmyzem ochránila obyvatele městských částí Černovír, Chválkovice, Pavlovičky a Týneček. Informovala o tom mluvčí magistrátu Jana Doleželová. Lužní lesy v této části Olomouce jsou na jaře líhništěm komárů, letos jsou podmínky pro vývoj larev příhodné.

Návštěvníci šumavských jezer i navzdory vysokým pokutám vstupují do míst, kam kvůli ochraně přírody nesmějí. Ničí dokonce i zákazové piktogramy. Strážcům parku už dochází trpělivost, přes vyšlapané cesty tak dávají zábrany z popadaných stromů. Nejvíce problémů je u jezera Laka u Prášil. Tam strážci rozdávají pokuty skoro denně.

Vzniká nová Chráněná krajinná oblast Soutok. Podobně jako v případě Křivoklátska, které by se mělo stát národním parkem, se ozývají odpůrci. Hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL) je přesvědčený, že CHKO nebude mít žádný negativní dopad na život v okolí. Podle hejtmana Ústeckého kraje Jana Schillera (ANO) ale přináší omezení, která se musí lidem vysvětlit. O tématu politici debatovali v Událostech, komentářích.

Obyvatelé Hlinek u Stanovic na Karlovarsku se bojí, že se za vesnicí v blízkosti jejich domů, navíc v přírodě tamního chráněného krajinného území (CHKO) Slavkovský les, začne těžit čedič. Ministerstvo životního prostředí k rozšíření ložisek stavebního kamene už vydalo souhlas. Těžební firma KMK Granit se místní snaží uklidňovat, že obavy jsou zatím předčasné a že v nejbližší době tam kámen těžit nezačne.

Již první den po nástupu do funkce obměnil nový prezident Petr Pavel vládu. Jmenoval ministrem životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL), což bývalý prezident Miloš Zeman odmítl. Skončilo tak čtyřměsíční mezivládí, které začalo rezignací Anny Hubáčkové (za KDU-ČSL), po níž byl řízením resortu pověřen lidovecký předseda Marian Jurečka, který je ale zároveň i ministrem práce a sociálních věcí. Sám Petr Hladík po uvedení do funkce hovořil o zásadních úkolech svého resortu, které budou podle něj hrát hlavní roli na přechodu k bezemisní energetice. Zmínil se také o ochraně půdy, zatímco premiér Petr Fiala (ODS) zdůrazňoval potřebu chránit vodu.

V Česku vznikne nová chráněná krajinná oblast, stane se jí lokalita soutoku Moravy a Dyje – Soutok. Jde o území s největším komplexem lužních lesů ve střední Evropě. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo životního prostředí spolu s Jihomoravským krajem. Ministerstvo ve způsobu ochrany našlo shodu se starosty i hejtmanstvím. Vláda se v programovém prohlášení zavázala, že Soutok bude národním parkem, CHKO by měla být prvním krokem k jeho vyhlášení. V Česku je dosud 26 chráněných krajinných oblastí. Po větší ochraně lužních lesů v lokalitě volají ochránci přírody několik desítek let.

Lesníci neuspěli s žádostí o zlomení více než deseti souší u jezírka v Boubínském pralese. Zásah by umožnil pustit turisty alespoň do části této rezervace, do které se teď vstupovat vůbec nesmí, protože kolem stezek hrozí pád suchých stromů. Někteří lidé ale zákaz přesto porušují.

Vojenské lesy a statky ČR (VLS) v pátek zahájily stavbu Domu přírody Brd. Návštěvnické a informační centrum vznikne v areálu loveckého zámečku Tři trubky u Strašic na Rokycansku, který je kulturní památkou. Stavba vyjde zhruba na 85 milionů korun. Přibližně 57 milionů poskytne Evropský fond pro regionální rozvoj, uvedl Libor Barák, vedoucí investic VLS, jimž zámeček od roku 2015 patří.

Obce a města v Beskydech bojují s neukázněnými řidiči, kteří přijíždějí do hor. Často parkují, kde se nesmí, mnohdy přímo v chráněném území. Pokud na auto v zákazu vjezdu narazí revírník, ochránce přírody nebo policista, může řidič dostat pokutu až 10 tisíc korun.

Železné hory se na jaře 1991 staly chráněnou krajinnou oblastí. Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo část Českomoravské vrchoviny o rozloze téměř tří set kilometrů čtverečních po deseti letech snah ochranářů přírody. I díky nim se tamní těžba barytu a zinku musela skrýt pod zem.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Podyjí a Šumava. První je svou rozlohou 62,6 kilometru čtverečních vůbec nejmenším národním parkem v Česku, druhý naopak největším – rozprostírá se na 680 kilometrech čtverečních. A oba tyto parky spojuje nejen jejich vznik záhy po sametové revoluci a to, že vznikly v místech bývalé železné opony, ale také fakt, že „jim předcházel sen o národním parku, který byl u regionální i odborné veřejnosti poměrně zakořeněn“, podotkl ředitel národního parku Šumava Pavel Hubený. A společná je jim především „ochrana přírodního a kulturního dědictví společnosti, které spočívají v neopakovatelnosti obou typů krajin a jejich jedinečné přírody“, doplnil ředitel národního parku Podyjí Tomáš Rothröckl.

Velká stáda nepůvodních muflonů způsobují zánik cenných druhů rostlin v Průčelské rokli Chráněné krajinné oblasti České středohoří na Ústecku. Podle botaniků tak ohrožují zvláště chráněné druhy rostlin na skalnatých pahorcích nad údolím Labe.

Louky Bílých Karpat lákají návštěvníky na kvetoucí orchideje, Český svaz ochránců přírody (ČSOP) ale žádá turisty o opatrnost. Řada vzácných druhů je i kvůli zásahům člověka ohrožená, některé vymizely úplně. Aby ČSOP upozornil na potřebu větší ochrany těchto přírodních klenotů, vyhlásil letošek rokem orchidejí.

Třetina nejcennější přírody Jeseníků je ohrožena intenzivním kácením, alespoň to tvrdí některé ekologické organizace, které kritizují výjimky, o něž požádaly státní i církevní lesy. Dřevorubci ale ujišťují, že zatím kácet nebudou, chtějí být ale připraveni na postup kůrovce i v místech, která zatím nenapadl. Podle ekologů by ale lidé v chráněných územích zasahovat neměli.

Medvědice, kterou nedávno odchytili ochránci přírody a nasadili jí monitorovací obojek, opustila okolí Hukvald na Frýdecko-Místecku a vrátila se zpět do CHKO Beskydy. Úřady ani ochránci přírody proto v tuto chvíli neuvažují o případném odchytu či odlovu. Úřady by mohly zasáhnout v případě, že by šelma začala ohrožovat lidi a jejich obydlí.

Lesníci stále varují chataře i turisty v Beskydech před medvědem hnědým, který roztrhal už několik zvířat a který se ještě neuložil k zimnímu spánku. Kvůli bezpečnosti už dříve požádali Správu CHKO Beskydy o jeho přemístění do jiné lokality, ta to ale odmítla.