České národní parky a CHKO nemají dostatek strážců. Pro zajištění ochrany přírody by jich jen na Šumavě a v Krkonoších potřebovali alespoň dvojnásobek, sdělili ČT oslovení tiskoví mluvčí. Lidí vstupujících v zimě do klidových zón v chráněných oblastech v posledních letech neustále přibývá. Rušení zimní přírody může vést k vymizení některých druhů chráněných ptáků.
„Strážců máme velký nedostatek. Aktuálně je v Krkonoších devatenáct profesionálních strážců, jeden strážce má na starosti tři tisíce hektarů, což je opravdu neudržitelné. V přetížených oblastech, jako je Sněžka, je nutné, aby byl strážce neustále. K pokrytí celého národního parku bychom potřebovali alespoň dvojnásobek,“ řekl ČT tiskový mluvčí Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný.
Stejný problém aktuálně řeší i v národním parku Šumava. „Potřebovali bychom zhruba padesát profesionálních strážců, aktuálně nás je 24. Během posledních dvou let jsme přijali pět nových strážců, do budoucna bychom chtěli mít strážců alespoň třicet. Od covidu je narušování klidových zón častější. Naštěstí spolupracujeme se strážci z bavorského národního parku,“ popsal vedoucí oddělení stráže přírody národního parku Šumava Vít Chlada.
Podle Karolíny Šůlové, tiskové mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny, se problém s nedostatkem strážců týká i chráněných krajinných oblastí (CHKO) v celém Česku. „Na rozdíl od národních parků ale chráněné krajinné oblasti profesionální strážce nemají a ochranu přírody zde zajišťují dobrovolníci,“ dodala.
Lidé vstupují do klidových zón pěšky, na lyžích i na sněžnicích
Překračování klidových zón v zimě podle tiskových mluvčích i strážců často souvisí s čím dál populárnějším skialpinismem nebo pohybem na sněžnicích. „Skialpinisté vyhledávají prašan a slunečno. Jakmile je ohlášené hezké počasí, posilujeme kvůli tomu stráže. Spolupracujeme i s policií, někteří pachatelé pokutu ochotně zaplatí na místě, jiní tvrdí, že nemají doklady. Policisté jsou ale schopní takové lidi ztotožnit on-line,“ popisuje problém strážce KRNAPu a vedoucí územního pracoviště Harrachov Antonín Blomer.
Jedna z posledních akcí policistů spolu se strážci KRNAPu byla zaměřená na řidiče čtyřkolek, lyžaře a snowboardisty, kteří často narušují klidová území. O víkendu 7. a 9. února, kdy vrcholí zimní sezóna a probíhají jarní prázdniny, udělili dvacet pokut v celkové výši dvaceti tisíc korun.
Podobně jsou na tom i v CHKO Jeseníky. „Skialpinisté se sem sjíždějí z celého okolí, z nich zhruba deset až dvacet procent jezdí mimo trasy. Takovému hříšníkovi hrozí na místě od strážce pokuta až deset tisíc korun. Po zahájení správního řízení se může tato částka vyšplhat až na sto tisíc korun,“ sdělil ČT Marcel Dvorský, specialista pro práci s veřejností v CHKO Jeseníky.
Většina zimních turistů podle zástupců chráněných oblastí však pravidla respektuje. „Zásadní je se držet vyznačených tras a nechodit, kam se nesmí. Důležité je také správné vybavení a oblečení, které lidé na horách často nemají. Lidí v přírodě je hodně a naše hory jsou malé, není divu, že si to národní parky hlídají. Myslím si, že polovina lidí na těch horách nemá co dělat,“ dodal příznivce skitouringu Martin Ledvina.
Ohrožené ptactvo
Pohyb mimo vyznačené trasy ale může mít fatální důsledky pro místní přírodu, která je mnohde chráněná zákonem. „Lidé na řadě míst na lyžích překračují zimoviště ohrožených druhů. V Krkonoších je to například tokaniště tetřívka obecného. Aktuálně u nás zimuje posledních šedesát kohoutků. Neukázněný turismus může znamenat, že z Krkonoš tetřívek vymizí úplně,“ upozornil Drahný.
„V únoru začíná období páření, které je pro ptáky životně důležité. U nás na Šumavě je to především tetřev hlušec. Ten nemá v zimě přísun vydatné stravy. V tomto období energii šetří, a když ho lidé neustále ruší, může dojít až k úmrtí jedince,“ upozornil Dvořák.
Zdůraznil také, že jezdit na lyžích nebo na běžkách v lesním porostu je zakázané v celém Česku, nejen v CHKO. „Málokdo si uvědomuje, že k zimní krajině patří klid. Lidé by ho neměli narušovat,“ uzavřel.
