Ptákem roku 2025 je konipas horský, lidově označovaný jako třasořitka, třasolka nebo cácorka, což odkazuje na jeho neposedné pohupování dlouhým, štíhlým ocasem. Jde o poměrně běžný ptačí druh, jehož život je spojený s vodou a který se nevyhýbá ani blízkosti lidských sídel. Česká společnost ornitologická (ČSO) mu titul ptáka roku udělila, aby upozornila na význam přirozených vodních toků pro živočichy, lidi i krajinu.
Konipasa horského podle ornitologů ohrožují necitlivé zásahy do vodních toků, klimatická změna i šíření nepůvodních druhů. „V Česku, kde technické zásahy zkrátily délku vodních toků zhruba o třetinu a významně snížily schopnost krajiny zadržovat vodu, je toto téma mimořádně aktuální,“ uvedla ornitologická společnost. Obnova sladkovodních ekosystémů je podle ní jedním z klíčových bodů strategie Evropské unie pro biologickou rozmanitost a také nového unijního nařízení o obnově přírody.
Titul pták roku ČSO uděluje zpravidla známým druhům, které lze potkat na mnoha místech republiky. „Konipas horský upřednostňuje především horské a kopcovité oblasti, které dávají vodním tokům potřebný spád a charakter řečišť, nevyhýbá se však ani nižším polohám, a tak na něj můžeme narazit téměř kdekoli. V Polabí a v Dolním Povltaví, stejně jako na jihu Moravy,“ uvedl ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek. Konipas podle něj v Česku hnízdí i v nadmořských výškách pod dvě stě metrů.
Loni byl ptákem roku rehek domácí, malý pěvec lidově zvaný kominíček.
Poznávacím znamením všech konipasů je dlouhý, úzký ocas, kterým téměř neustále kývají nahoru a dolů. „Teorií, proč to dělají, je více. Jedna říká, že se tak chrání proti útoku predátorů. Když konipas přistane na zemi, okamžitě zakmitá ocasem. Tento pohyb může upoutat pozornost predátora a vylákat ho z úkrytu, dokud je pták ještě ve střehu, a může se vyhnout ulovení. Pokud se v okolí predátor nenachází, začne se konipas krmit a v určitých intervalech pohybuje ocasem pro případ, že by se v blízkosti přece jenom nějaký objevil,“ uvedl Lukáš Viktora z ČSO. Podle další hypotézy konipas kýváním ocasem plaší sedící hmyz, kterým se živí.
Konipas horský je už druhý z čeledi konipasovitých, kterému ČSO udělila titul ptáka roku. V roce 1999 ho získal konipas bílý, který je známější a početnější než konipas horský. Konipas bílý je černobílý, konipas horský mnohem pestřejší. Žlutou spodinu těla kryje shora popelavě šedý kabátek. Zpěv konipasa horského tvoří řada krátkých, ostrých tónů, které jsou dobře slyšitelné i přes zurčení vody.
