Ptákem roku se stala třasořitka. Ohrožují ji zákroky do vodních toků

Ptákem roku 2025 je konipas horský, lidově označovaný jako třasořitka, třasolka nebo cácorka, což odkazuje na jeho neposedné pohupování dlouhým, štíhlým ocasem. Jde o poměrně běžný ptačí druh, jehož život je spojený s vodou a který se nevyhýbá ani blízkosti lidských sídel. Česká společnost ornitologická (ČSO) mu titul ptáka roku udělila, aby upozornila na význam přirozených vodních toků pro živočichy, lidi i krajinu.

Konipasa horského podle ornitologů ohrožují necitlivé zásahy do vodních toků, klimatická změna i šíření nepůvodních druhů. „V Česku, kde technické zásahy zkrátily délku vodních toků zhruba o třetinu a významně snížily schopnost krajiny zadržovat vodu, je toto téma mimořádně aktuální,“ uvedla ornitologická společnost. Obnova sladkovodních ekosystémů je podle ní jedním z klíčových bodů strategie Evropské unie pro biologickou rozmanitost a také nového unijního nařízení o obnově přírody.

Titul pták roku ČSO uděluje zpravidla známým druhům, které lze potkat na mnoha místech republiky. „Konipas horský upřednostňuje především horské a kopcovité oblasti, které dávají vodním tokům potřebný spád a charakter řečišť, nevyhýbá se však ani nižším polohám, a tak na něj můžeme narazit téměř kdekoli. V Polabí a v Dolním Povltaví, stejně jako na jihu Moravy,“ uvedl ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek. Konipas podle něj v Česku hnízdí i v nadmořských výškách pod dvě stě metrů.

Loni byl ptákem roku rehek domácí, malý pěvec lidově zvaný kominíček.

Mládě konipasa horského
Zdroj: ČSO/Ludmila Korešová

Poznávacím znamením všech konipasů je dlouhý, úzký ocas, kterým téměř neustále kývají nahoru a dolů. „Teorií, proč to dělají, je více. Jedna říká, že se tak chrání proti útoku predátorů. Když konipas přistane na zemi, okamžitě zakmitá ocasem. Tento pohyb může upoutat pozornost predátora a vylákat ho z úkrytu, dokud je pták ještě ve střehu, a může se vyhnout ulovení. Pokud se v okolí predátor nenachází, začne se konipas krmit a v určitých intervalech pohybuje ocasem pro případ, že by se v blízkosti přece jenom nějaký objevil,“ uvedl Lukáš Viktora z ČSO. Podle další hypotézy konipas kýváním ocasem plaší sedící hmyz, kterým se živí.

Konipas horský je už druhý z čeledi konipasovitých, kterému ČSO udělila titul ptáka roku. V roce 1999 ho získal konipas bílý, který je známější a početnější než konipas horský. Konipas bílý je černobílý, konipas horský mnohem pestřejší. Žlutou spodinu těla kryje shora popelavě šedý kabátek. Zpěv konipasa horského tvoří řada krátkých, ostrých tónů, které jsou dobře slyšitelné i přes zurčení vody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nově objevená gueréza vypadá jako superhrdina v masce. Chrochtá ale jako vepř

Objevit neznámý druh opice se povede jenom zcela výjimečně, teď se to podařilo biologům v Demokratické republice Kongo. Nově popsaný druh guerézy je přitom velmi nápadný – jak vzhledem, tak i chováním.
před 2 hhodinami

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
před 4 hhodinami

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
před 6 hhodinami

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.