Ornitologie

V současné době na Zemi žije asi jedenáct tisíc ptačích druhů. Jsou přitom neuvěřitelně rozmanité barvami, tvarem těla i způsobem života. Podle nového výzkumu změny, které odstartovaly tuto pestrost, proběhly hned po dopadu asteroidu, jenž zničil dinosaury.

Den před popravou za údajnou velezradu v červnu 1950 vyjádřil Veleslav Wahl přání, aby se jeho kniha Pražské ptactvo dočkala upraveného vydání. Odborná publikace původně napsaná za protektorátu vyšla nedávno nejen jako odkaz Wahla-ornitologa, ale i jako připomínka jeho zapojení do odboje proti dvěma totalitám.

Záhadou a velkou vzácností je pro odborníky výskyt orla východního, který už několik let žije ve volné přírodě na Třeboňsku. Domovem jednoho z největších dravců světa je přitom Kamčatka. Do střední Evropy nelétá, přesto ho nejen ornitologové sledují u chlumských rybníků. Orel východní tam ale ruší hnízdící orly mořské.

Turisté jezdí na české hory mimo jiné za čistým vzduchem. Nový výzkum ale upozorňuje, že i zdánlivě čirý vzduch může přinášet riziko pro ptáky, kteří jsou citliví na znečištění ozonem.

Kavky se při hromadném opouštění hnízdišť rozhodují „demokratickým“ způsobem. Tito pěvci z místa odlétnou až tehdy, když se na tom shodnou pomocí hlasitého krákání. Vyplývá to z nové studie vědců z Exeterské univerzity.

Druhy ptáků, jejichž samci se v letu předvádějí, mívají více partnerek a obývají spíše otevřené než lesní oblasti. Často jde o malé druhy pěvců s pestře zbarveným peřím. Vyplývá to z výzkumu, na kterém spolupracovali vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO AV) a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK). Výsledky studie vyšly v odborném časopise Proceedings of the Royal Society B.

Podle pověstí sýček obecný přivolává neštěstí, to teď ale hrozí jemu samotnému. Kriticky ohrožený druh sovy je v Česku na vymření, žije zde posledních sto párů. Může za to úbytek potravy. Sýčci tak přežívají už jen díky společným snahám ornitologů a farmářů.

V Přerově začala rozsáhlá rekonstrukce Ornitologické stanice Muzea Komenského (ORNIS), která je jediným specializovaným muzejním pracovištěm v Česku. Vyjde na 117 milionů korun a potrvá zhruba tři roky. Kromě přístavby nové budovy a rekonstrukce té současné bude stanice vybavena novou stálou expozicí Ptáci České republiky. Kvůli stavbě bude tato muzejní pobočka v nadcházejících měsících fungovat jen v omezeném režimu, uvedl vedoucí stanice Josef Chytil.

Silně ohrožených rybáků obecných na jižní Moravě výrazně přibylo. Ornitologové totiž pro ně v kraji budují umělé ostrovy, kde tento druh může hnízdit. O svá přirozená stanoviště rybák přišel. Potřebuje ideálně štěrkové naplaveniny bez vegetace, které jsou na regulovaných tocích řek vzácností.

Přes dvacet tisíc Nizozemců protestuje proti výstavbě letiště u Lisabonu. Podle signatářů petice ranveje ohrozí břehouše černoocasé, nizozemské národní ptáky, kteří v portugalské přírodní rezervaci zastavují na svém tahu z Afriky do Beneluxu.

Myslivec ze Staříče a spolupracovník zemědělců Luboš Hajný nabídl několik možností řešení krize způsobené přemnoženými hraboši. Ti už letos podle předsedy zemědělského svazu Martina Pýchy totiž způsobili škody téměř za dvě miliardy korun. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) z toho důvodu tak přistoupil k tomu, že bude individuálně povolovat použití jedu Stutox II. Použití jedu má ale závažné vedlejší dopady a proti rozhodnutí ústavu spadajícího pod ministerstvo zemědělství se ohradili například ornitologové.

Ptákem roku 2020 je jiřička obecná. Titul opeřenci, který žije v blízkosti lidí a na zimu odlétá do Afriky, udělila Česká společnost ornitologická (ČSO) – chce tak upozornit na ubývání vhodného životního prostředí pro ptáky vlivem stavebnictví a zásahů do hnízdišť. Loni ornitologové ptákem roku vyhlásili hrdličku divokou.

Nový speciální typ konzoly na sloupy vysokého napětí v pátek poprvé nainstalovali energetici v Lužici na Hodonínsku. Vyvinuli ji ve spolupráci s ornitology. Podle Agentury ochrany přírody u nás totiž každý rok po zásahu elektrickým proudem zahyne až 300 tisíc ptáků. Právě nové konzoly a výstražné koule na drátech vysokého napětí by tento počet měly snížit.

Lidé se mohou od pátku po tři dny znovu zapojit do celorepublikového sčítání ptáků na krmítkách. První sčítání před rokem přilákalo 14 tisíc lidí, kteří pozorovali víc než čtvrt milionu ptáků. Výsledky ukázaly, že nejčastějším hostem krmítek v Česku byla sýkora koňadra, s odstupem za ní vrabci polní a vrabci domácí.

O čápa, který neodletěl na zimu do teplých krajin, se starají obyvatelé Halenkova na Vsetínsku. Několik čápů sice zůstane v Česku každý rok, hlavně v mrazech ale mají problémy sehnat potravu. Do našich krajin naopak na zimu přilétají ptáci například z chladnější Skandinávie.

Jalovice zpětně šlechtěného prapředka skotu domácího přijedou do ptačího parku u Jaroměře 17. ledna. Dva pratuři doplní stádo divokých koní v parku Josefovské louky. Společně budou vytvářet ideální podmínky pro hnízdění ohrožených druhů bahenního a lučního ptactva.

Perličky supí, velcí ptáci pohybující se v hejnech převážně po zemi, si podle studie zveřejněné v odborném časopise Current Biology vytvářejí podobně složitě strukturovanou společnost jako lidé. Vědci se přitom dříve domnívali, že takové sociální struktury vyžadují velkou mentální kapacitu. Perličky s mozky o velikosti hrášku ovšem tyto představy zbořily.

Distributoři elektřiny zřejmě nestihnou včas zabezpečit sloupy elektrického vedení kvůli ochraně ptactva. Zvládnout to mají do roku 2024. ČEZu zbývá ještě dvě stě tisíc sloupů, společnosti E.ON zhruba 125 tisíc. České televizi společnosti přiznaly, že na instalaci bezpečných krytů nemají dost lidí. Ti kvůli dodávkám elektřiny montují ochranná zařízení často pod proudem. Podle Agentury ochrany přírody a krajiny ČR uhyne kvůli zranění elektřinou v Česku ročně téměř sto dvacet tisíc ptáků.

Na pláži Podhradského rybníka v Plumlově na Prostějovsku napadli dva muži skupinu ornitologů. Stalo se tak při kroužkování labutí, důvodem konfliktu byla zřejmě snaha útočníků ochránit labutě před domnělým týráním. Jeden z mužů byl podle policie pod vlivem alkoholu, nadýchal přes dvě promile alkoholu. Ostatní dechové zkoušky byly negativní.

Obrovská hejna čítající až 200 čápů obsadila v těchto dnech pole na střední Moravě. Důvodem jsou přemnožení hraboši, které čápi chytají při orbě přímo za pluhy. Podle ornitologů tak početná hejna nebyla zaznamenána již několik let, sdělil místopředseda Moravského ornitologického spolku Jiří Šafránek. Čeští hraboši zastavili čápy na cestě do Afriky, kam se vydali se svými mláďaty. Zatímco pro zemědělce hlodavci představují problém, čápi díky nim budou putovat řádně nasyceni.

Zabitých ptáků v Česku přibývá, od začátku roku do konce dubna evidují ornitologové už 45 případů. Za celý loňský rok jich přitom napočítali 54. Jedná se hlavně o dravce včetně kriticky ohroženého orla mořského. Jak upozorňuje Česká společnost ornitologická, pytláci nejčastěji ptáky tráví pomocí nástrah s jedem karbofuranem, třebaže je v Česku i v Evropské unii už déle než 10 let zakázaný.

Některým lidem v Českých Budějovicích vadí krákání havranů. Hluk je podle nich neúnosný a místní požadují, aby radnice populaci ptáků regulovala. Jenže odstřel havranů není možný a plašení na chytré ptáky nezabírá.

V Česku začalo vůbec první sčítání ptáků na krmítkách. Ornitologové díky této akci získají informace o tom, jací ptáci v Česku zimují. Sčítání potrvá do neděle, zapojit se do něj může kdokoliv, zkušenosti s takovým projektem ani pokročilé ornitologické znalosti nejsou podmínkou.

Burácení motorů či dunění tramvají je zřejmě příčinou toho, že se ptákům zkracují telomery. Tedy části chromozomů, jejichž poškození vede k poškození buněk a ve výsledku k rychlejšímu stárnutí.