Distributoři elektřiny zřejmě nestihnou včas zabezpečit sloupy elektrického vedení kvůli ochraně ptactva. Zvládnout to mají do roku 2024. ČEZu zbývá ještě dvě stě tisíc sloupů, společnosti E.ON zhruba 125 tisíc. České televizi společnosti přiznaly, že na instalaci bezpečných krytů nemají dost lidí. Ti kvůli dodávkám elektřiny montují ochranná zařízení často pod proudem. Podle Agentury ochrany přírody a krajiny ČR uhyne kvůli zranění elektřinou v Česku ročně téměř sto dvacet tisíc ptáků.
Firmy nestíhají zabezpečit vedení vysokého napětí. To ročně zabíjí sto dvacet tisíc ptáků
ČEZ má dosud zabezpečeno šedesát procent sloupů elektrického vedení, kolem dvou set tisíc jich stále zbývá. „Zejména s ohledem na přiměřený rozsah vypínání dodávky elektřiny spotřebitelům je termín 2024 obtížně splnitelný. Letos má společnost ČEZ Distribuce nově doplněno jedenáct tisíc bezpečných podpěrných bodů a asi osm tisíc jich ještě budeme doplňovat. Zároveň pravidelně obnovujeme zhruba 7,5 tisíce podpěrných bodů,“ popisuje mluvčí Skupiny ČEZ Soňa Hollingerová.
Stanovený termín zabezpečení vedení elektřiny je problematický i pro E.ON, který ročně zajistí asi čtyři tisíce sloupů. „Znamená to, že bychom v následujících letech museli na našem distribučním území zabezpečit zhruba 20 až 25 tisíc opěrných bodů ročně,“ uvádí Jan Volek ze společnosti E.ON.
Prakticky to ale podle něj není možné, protože na trhu je dlouhodobě kritický nedostatek kapacit jak v oblasti projekčních, tak elektromontážních prací. „Ani externí firmy nám v tomto ohledu nedokáží pomoci a uspokojit naše požadavky,“ dodává Volek.
ČEZ zabezpečuje sloupy dvěma způsoby. Prvním je výměna za bezpečné konzole v případě rekonstrukcí a oprav vedení. „Díky typu konzole ptactvu v podstatě není umožněno usednout a tedy se i zranit. Druhý způsob je nasazování plastových doplňkových ochran – krytů – na izolátory stávajících podpěrných bodů,“ vysvětluje mluvčí Hollingerová.
O zabezpečení se snaží i společnost E.ON. „Bezpečnými konzolami jsme osadili již přes 75 tisíc podpěrných bodů elektrického vedení vysokého napětí v délce kolem 6400 kilometrů. Ochranné prvky umísťujeme i na všechny nové stavby, rekonstrukce a modernizace vedení. V letošním roce se jedná o více než tři sta kilometrů vedení vysokého napětí,“ upřesňuje Volek.
Distributory ale nebrzdí v pracích jen nedostatek lidí na montáž krytů. „Instalace si vždy vyžádá delší vypnutí vedení a tím přerušení dodávky elektřiny pro podniky i obyvatelstvo. Mnohdy montujeme ochrany ptactva metodou práce pod napětím, tedy bez omezení zákazníků. Ne vždy je to ale možné,“ dodává Hollingerová.
Podle Agentury ochrany přírody a krajiny ČR ročně uhyne kvůli elektrickému vedení bezmála sto dvacet tisíc opeřenců. „Tento problém se týká všech ptáků a ke zranění proudem může dojít různými způsoby,“ konstatuje Václav Hlaváč, vedoucí odborné skupiny agentury s tím, že může jít například o srážku s vodičem.
Nejčastější obětí nárazu do vodiče je labuť, která obtížně manévruje. „Nejvíce úrazů je v období, kdy ptáci vyvedou mladé, a poté od července až do září,“ uzavírá Hlaváč.
