U amerických mrakodrapů ročně umírá 600 milionů ptáků. Kočky jsou ale ještě horší

Na 600 milionů ptáků přichází ve Spojených státech každý rok o život poté, co narazí do stěny některého z mrakodrapů. Na svých internetových stránkách o tom s odvoláním na Cornellovu ornitologickou laboratoř informuje americká televize CNN. Pro opeřence jsou nejnebezpečnější města Chicago, Houston a Dallas.

Ptáky přitahuje umělé osvětlení v oknech výškových budov, ztrácejí orientaci a narážejí do stěn, přičemž se zraní nebo uhynou. Nejnaléhavější je tento problém v období jarní a podzimní migrace, kdy se miliardy ptáků přes území Spojených států vydávají na cestu mezi Kanadou a Latinskou Amerikou.

„Chicago, Houston a Dallas leží v srdci nejrušnějších severoamerických migračních koridorů,“ připomněl hlavní autor výzkumu Kyle Horton. „V kombinaci se skutečností, že jde o jedna z největších měst ve Spojených státech, to z nich bez ohledu na roční období dělá závažnou hrozbu pro ptáky,“ dodal.

Mnoho ptáků navíc létá v noci a mate je světlo vycházející z mrakodrapů. Někteří dezorientovaní jedinci hodiny poletují za oknem, dokud se zcela nevyčerpají. Ptáky také pletou rostliny umístěné v místnostech poblíž oken, protože je mohou považovat za místo, kam mohou dosednout.

Organizace New York City Audubon, která usiluje o ochranu ptáků a vhodného prostředí pro ně, upozorňuje, že není vhodné v okolí parků a jiné městské zeleně obkládat domy zrcadlovými skly. Ptáci proti nim létají, protože v nich vidí útočiště, ve skutečnosti ale narazí do stěny. Tato organizace se snaží přesvědčovat majitele mrakodrapů, aby ve snaze ochránit ptáky, ale i snížit náklady za energii, nechávali v domech zhasnout světla. A to samé doporučuje Kyle Horton i jednotlivcům: „Pokud nepotřebujete svítit, zhasněte.“

Kdo zabíjí ptáky?

Velmi často jsou ze zabíjení ptáků viněny větrné elektrárny – jejich vrtule mají být zodpovědné za úmrtí desítek milionů opeřenců ročně. Je sice pravda, že v okolí větrných elektráren opravdu ptáci umírají. Ale vědecká studie z roku 2009 popsala, jaké je to množství vzhledem k vyrobené energii. Její čísla používá Americká asociace provozovatelů větrných elektráren (AWEA).

Podle oficiálních čísel AWEA mohou tato zařízení jen za 10 procent nepřirozených úmrtí ptáků v USA. Přitom asi třetina všech ptačích úmrtí připadá na příčiny přirozené, jako je třeba pád mláděte z hnízda. Mnohem více ptáků připraví o život i jaderné a fosilní elektrárny.

Ekolog Benjamin K. Sovacool to potvrzuje. Podle jeho výzkumu větrné elektrárny v USA zabijí ročně asi 45 tisíc ptáků, jaderné asi 460 tisíc a fosilní přes 24 milionů ptáků. 

Zcela nejhorší jsou ale pro ptáky obyčejné domácí kočky, které se pohybují venku. Vědecký časopis Nature Communications popsal před šesti roky, že jen kvůli kočkám v USA ročně zahyne mezi 1,4 a 3,7 miliardami ptáků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 15 hhodinami
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.