U amerických mrakodrapů ročně umírá 600 milionů ptáků. Kočky jsou ale ještě horší

Na 600 milionů ptáků přichází ve Spojených státech každý rok o život poté, co narazí do stěny některého z mrakodrapů. Na svých internetových stránkách o tom s odvoláním na Cornellovu ornitologickou laboratoř informuje americká televize CNN. Pro opeřence jsou nejnebezpečnější města Chicago, Houston a Dallas.

Ptáky přitahuje umělé osvětlení v oknech výškových budov, ztrácejí orientaci a narážejí do stěn, přičemž se zraní nebo uhynou. Nejnaléhavější je tento problém v období jarní a podzimní migrace, kdy se miliardy ptáků přes území Spojených států vydávají na cestu mezi Kanadou a Latinskou Amerikou.

„Chicago, Houston a Dallas leží v srdci nejrušnějších severoamerických migračních koridorů,“ připomněl hlavní autor výzkumu Kyle Horton. „V kombinaci se skutečností, že jde o jedna z největších měst ve Spojených státech, to z nich bez ohledu na roční období dělá závažnou hrozbu pro ptáky,“ dodal.

Mnoho ptáků navíc létá v noci a mate je světlo vycházející z mrakodrapů. Někteří dezorientovaní jedinci hodiny poletují za oknem, dokud se zcela nevyčerpají. Ptáky také pletou rostliny umístěné v místnostech poblíž oken, protože je mohou považovat za místo, kam mohou dosednout.

Organizace New York City Audubon, která usiluje o ochranu ptáků a vhodného prostředí pro ně, upozorňuje, že není vhodné v okolí parků a jiné městské zeleně obkládat domy zrcadlovými skly. Ptáci proti nim létají, protože v nich vidí útočiště, ve skutečnosti ale narazí do stěny. Tato organizace se snaží přesvědčovat majitele mrakodrapů, aby ve snaze ochránit ptáky, ale i snížit náklady za energii, nechávali v domech zhasnout světla. A to samé doporučuje Kyle Horton i jednotlivcům: „Pokud nepotřebujete svítit, zhasněte.“

Kdo zabíjí ptáky?

Velmi často jsou ze zabíjení ptáků viněny větrné elektrárny – jejich vrtule mají být zodpovědné za úmrtí desítek milionů opeřenců ročně. Je sice pravda, že v okolí větrných elektráren opravdu ptáci umírají. Ale vědecká studie z roku 2009 popsala, jaké je to množství vzhledem k vyrobené energii. Její čísla používá Americká asociace provozovatelů větrných elektráren (AWEA).

Podle oficiálních čísel AWEA mohou tato zařízení jen za 10 procent nepřirozených úmrtí ptáků v USA. Přitom asi třetina všech ptačích úmrtí připadá na příčiny přirozené, jako je třeba pád mláděte z hnízda. Mnohem více ptáků připraví o život i jaderné a fosilní elektrárny.

Ekolog Benjamin K. Sovacool to potvrzuje. Podle jeho výzkumu větrné elektrárny v USA zabijí ročně asi 45 tisíc ptáků, jaderné asi 460 tisíc a fosilní přes 24 milionů ptáků. 

Zcela nejhorší jsou ale pro ptáky obyčejné domácí kočky, které se pohybují venku. Vědecký časopis Nature Communications popsal před šesti roky, že jen kvůli kočkám v USA ročně zahyne mezi 1,4 a 3,7 miliardami ptáků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
před 1 hhodinou

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
před 21 hhodinami

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizovánopřed 23 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
1. 4. 2026
Načítání...