Zatímco někteří jsou rádi, když příliš nefouká, větrné elektrárny kvůli slabému větru strádají. Oproti loňskému roku jim na jižní Moravě klesla produkce v průměru až o třináct procent. Špatné výsledky nedokáže vyvážit ani nejvyšší krajská elektrárna v Banticích.
Větrné elektrárny na jižní Moravě vyrobí méně elektřiny. Málo fouká
Jihomoravské elektrárny nejedou na plný výkon (zdroj: ČT24)
Elektrárna Bantice měří 105 metrů a stojí v polích na Znojemsku už několik let. Letos se ale kvůli špatnému počasí jeho vrtule točí jen velmi pomalu. „Letos ten podzim je špatný oproti minulým letům, obzvláště minulý rok byl velice dobrý. Uvidíme jestli to doženeme, přijde větrný prosinec, u větru člověk nikdy neví,“ potvrdila provozovatelka elektrárny Michaela Lužová. Právě listopad, prosinec, leden a únor jsou podle ní největrnější měsíce.
Zatímco loni v průměru elektrárna vyrobila 362 MWh měsíčně, letos je to zhruba o padesát MWh míň. Zásobovat tak dokáže zhruba 86 průměrných domácností za měsíc, rok předtím to ale byla rovná stovka. „Momentálně elektrárna vyrábí při větru 6,5 metrů za sekundu 352 kWH, je to docela málo. Dvanáct metrů to by pro nás bylo úplně nejlepší, to by elektrárna jela na plný výkon,“ dodala provozovatelka.
Elektrárna v Banticích byla dostavěna v roce 2008
Větrné elektrárny musí pracovníci servisu pravidelně kontrolovat. „Elektrárna je servisovaná zhruba dvakrát do roka. Větší elektrárny kromě starších typů mají většinou servisní výtahy, pokud by výtah byl porouchaný, tak je tam možnost vylézt po žebříku,“ vysvětlil konstruktér elektrárny Karel Marek.
Ve stometrové výšce kontrolují servisní technici hlavně hydrauliku, která je pro větrné elektrárny stěžejní. Na jižní Moravě musí navštívit celkem sedm strojů, z nichž pět stojí jen kousek od Bantic, poslední jihomoravská elektrárna pak mění vítr na energii u Tulešic. Všechny elektrárny jsou na Znojemsku, na Zlínsku je pak jen jedna větrná elektrárna u Hostýna.
Funkční větrné elektrárny
Podíl výroby zelené energie se příliš nemění
Podle údajů Energetického regulačního úřadu (ERÚ) se ale podíl výroby z obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě elektřiny v Česku v posledních letech příliš nemění. Zatímco na přelomu desetiletí se podíl takzvané zelené energie na celkové spotřebě zvýšil z necelých pěti procent v roce 2007 na 11,5 procenta v roce 2012, od roku 2013 činí zhruba 13 procent.
Vodní, přečerpávací, větrné a fotovoltaické elektrárny se na výrobě elektřiny v ČR podílely podle dat ERÚ v prvních devíti měsících letošního roku 7,6 procenty. Ze všech skupin obnovitelných zdrojů, které úřad sleduje, pak bylo loni v Česku vyrobeno nejvíce elektřiny z bioplynu a skládkového plynu.