Perličky supí, velcí ptáci pohybující se v hejnech převážně po zemi, si podle studie zveřejněné v odborném časopise Current Biology vytvářejí podobně složitě strukturovanou společnost jako lidé. Vědci se přitom dříve domnívali, že takové sociální struktury vyžadují velkou mentální kapacitu. Perličky s mozky o velikosti hrášku ovšem tyto představy zbořily.
Podle ornitologa z Institutu Maxe Plancka Damiena Farineho jsou lidé klasickým příkladem víceúrovňové společnosti. „Představte si rodinu žijící ve vesnici. Tato rodina se může přátelit s dalšími rodinami ve vesnici, které mohou mít vztahy s rodinami ve vedlejší vesnicí a tak dále. Orientovat se v těchto vazbách může být složité,“ říká.
„Dlouho se předpokládalo, že život v takto komplikovaných společenstvích je jedním z důvodů, proč máme tak velké mozky,“ dodává Farine. Během studia chování paviánů v Keni si ale povšiml něčeho zajímavého i u perliček supích, které se občas připletly do výzkumné oblasti.
Tito robustní ptáci mohou létat, ale málokdy toho využijí. Místo toho se krajinou procházejí v sevřených hejnech. Jejich skupiny jsou na ptáky neobyčejně velké, čítají i šedesát a více jedinců. A zatímco většina opeřenců se sociálním chováním si své teritorium důkladně střeží, perličky se o své území bez problémů dělí.
Farine tedy došel k názoru, že tito ptáci mají přinejmenším stejně zajímavé sociální uspořádání jako paviáni. Se svými kolegy ve výzkumném středisku Mpala v keňském Nanyuki proto začal perličky supí pozorovat intenzivně.
Celý rok sledovali čtyři stovky ptáků. Na záda 58 z nich připevnili malá, solárně poháněná sledovací zařízení. To jim umožnilo pozorovat, kde přesně se skupiny nachází.
Ptačí hejno jako algoritmus
Ornitologové zjistili, že ptáci se drží svého vlastního hloučku. Skupiny se často potkávaly a různě na sebe reagovaly. U některých se dokonce zdálo, že svou společnost vyhledávají a například raději spí pospolu. „I když se nepohybovaly ve stejném prostředí přes den, před spaním se našly a v noci spolu hřadovaly,“ uvedl Farine.
Ptáci na noc vyletěli na stromy a každé ráno se zase snesli dolů. Stovky perliček z jednoho chumlu se postupně roztřídily do svých původních skupin. Perličky supí tedy skutečně tvoří víceúrovňová společenství a skupiny v rámci skupin.
Perličkám stačí rozpoznat pár členů skupiny
„Není to zas tak překvapivé,“ komentuje zjištění biologická antropoložka Larissa Swedellová z City University of New York. „Ani mezi primáty to nejsou zákonitě ti nejchytřejší, kdo víceúrovňová společenství vytváří,“ dodává.
Život v takové společnosti může naopak zjednodušit vnímání společenského řádu. Pokud například skupiny zůstávají stále stejné, perličkám – nebo i paviánům – stačí rozpoznat jenom jednoho nebo dva z jejích členů, aby věděli, o kterou skupinu se jedná. K tomu velký mozek potřeba není.
Farine zdůrazňuje, jak malou intelektuální kapacitu perličky supí mají: „Nejenže mají malý mozek v porovnání se savci, mají malý mozek i v porovnání s ostatními ptáky.“ Podle něj mohou proto existovat i další ptáci nebo jiná zvířata, která – ač nevalné inteligence – tvoří společnosti stejně složité, jako lidé.
