Current Biology

Když se kolem nosu rozlije vůně ranní kávy, mozek si zapamatuje, do které nosní dírky vnikla jako první. A pak spojuje informace z obou nozder, což mu pomáhá, aby správně poznal, o jakou vůni jde. Neurologové to popsali v článku, který vyšel v odborném časopise Current Biology.

Jak se v dětství učíme mluvit nebo jak získáváme znalosti o světě kolem nás? Umí člověk nejdřív mluvit, což pomáhá vývoji logického myšlení, anebo je to obráceně, a právě díky schopnosti logického myšlení se učí jazyk? Nový výzkum pomáhá na tuto otázku odpovědět.

Mezinárodní vědecký tým objevil a popsal pravěkého tvora, jehož vlastnosti pomáhají pochopit, jak vypadala evoluce v dobách, o nichž máme jen minimum informací.

Houby podporují život na souši už skoro půl miliardy let. Právě ony pomáhají svou mykorhizou dodávat rostlinám půdní živiny, které jsou nezbytné pro jejich růst. Tím tvoří základ pyramidy, na které stojí celý současný svět. V posledních letech ale vědci zjistili, že kromě toho, že tyto houby vytvářejí symbiotické vztahy s téměř všemi suchozemskými rostlinami, jsou také důležitým kanálem pro přenos uhlíku do půdních ekosystémů. A tedy jsou klíčovým, ale dříve podceňovaným hráčem ve změně klimatu.

Evoluční biologové představili novou studii, která naznačuje, že vačnatci jsou vyvinutější než ostatní savci. Není to zaostalá evolučně překonaná větev, ale velmi zajímavě adaptovaná skupina savců, kteří se rychle přizpůsobovali měnícímu se světu.

Novou naději může přinést vyčerpaným rodičům zjištění japonských a italských vědců, kteří zkoumali, jak utišit plačící miminko. Tvrdí, že je potřeba s ním nejdříve chodit a pak si s ním na osm minut sednout. O své poznatky se podělili v časopisu Current Biology.

Obyvatelé australského Sydney vedou nesmiřitelný boj s vysoce inteligentními papoušky kakadu. Vymýšlejí stále sofistikovanější metody, jak opeřencům se žlutými chocholkami na hlavě zabránit dostat se do popelnic. Detailně se tímto soubojem zabývá studie zveřejněná v časopise Current Biology.

Vědci zjistili, že obrazy jídla zřejmě spouštějí specifickou sadu neuronů. Ukazuje to podle nich, jak evolučně důležité pro člověka jídlo je a jak moc ho náš mozek řeší. Dokonce pro to má vyhrazenou sadu nástrojů.

Schopnost rozeznat různé druhy dětského pláče není vrozená, ale lidé se ji učí. To je podle agentury EFE výsledek studie francouzských vědců, kterou v srpnu vydal odborný časopis Current Biology. Výzkum zkoumal schopnost různých lidí identifikovat příčinu pláče u kojence. Nejlepších výsledků dosáhli rodiče nejmenších dětí.

Kavky se při hromadném opouštění hnízdišť rozhodují „demokratickým“ způsobem. Tito pěvci z místa odlétnou až tehdy, když se na tom shodnou pomocí hlasitého krákání. Vyplývá to z nové studie vědců z Exeterské univerzity.

Hlavonožci mají mezi zvířaty díky své inteligenci výsadní postavení. Samičky některých chobotnic mají ale po rozmožení sebedestruktivní sklony, po nakladení vajíček přestávají přijímat potravu a záhy uhynou. Důvodem jejich sebevražedného chování by mohl být nedostatek cholesterolu, zjistil tým amerických vědců, který to popsal v časopise Current Biology.

Někteří samci pavouků si vyvinuli originální mechanismus, jak přežít páření s partnerkou, která má v úmyslu je po kopulaci sežrat. Umí se obrovskou rychlostí vystřelit do bezpečí - podle nové čínské studie se tento mechanismus podobá tomu, který funguje u katapultů.

Přírodovědci poprvé pozorovali, jak šimpanzi ošetřují sami sebe i své druhy. Dělají to pomocí hmyzu, který může dezinfikovat zranění. Jasné zatím není, jestli tato metoda skutečně léčí. Vědci to popsali ve studii, která vyšla v odborném časopise Current Biology.

Různá psí plemena se vzájemně liší velikostí víc než u jakéhokoliv jiného druhu savce. Najdou se mezi nimi patnácticentimetrové čivavy, ale také stokiloví mastifové. Tato rozmanitost byla dlouho pro vědce záhadou – teď ale našli její genetickou příčinu: pochází překvapivě už od vlků.

Hroši jsou hlučná zvířata, jejichž volání se šíří na velké vzdálenosti přes jezera i řeky. Přesná funkce hlasitého troubení, které vydávají, však byla záhadou. Vědci, kteří studují hrochy v přírodní rezervaci v Africe, nyní tvrdí, že charakteristické troubení těmto savcům umožňuje rozeznat přítele od nepřítele.

Stovky metrů pod antarktickým ledem našli vědci po vyvrtání sond desítky druhů nevšedních organismů, které se jmenují mechovci. Žily zde v naprosté izolaci zřejmě až několik tisíc let.

Lemur indri, který je největším z přežívajících lemurů, je jedním z mála zvířat, které má smysl pro rytmus. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Current Biology. Vědci v ní zkoumali, jestli je jediný zpívající druh lemura na světě schopen vytvářet rytmické vzorce, a zjistili, že umí dva, které v hudbě používají i lidé.

Vědci díky analýze exkrementů starých 2700 let zjistili, že lidé v době železné už pili pivo a jedli plísňový sýr. Ve stolici pravěkých horníků, která se zachovala v solných dolech v rakouském Hallstattu, totiž při mikrobiologickém rozboru objevili mimo jiné stopy modré plísně, která se dodnes používá při výrobě zrajících sýrů. V jídelníčku tehdejších lidí nicméně převažovaly celozrnné obilniny, které doplňovalo ovoce, luštěniny a maso, uvedli odborníci ve studii zveřejněné v časopise Current Biology.

Dobytek je jedním z hlavním původců skleníkových plynů. Němečtí vědci se pokouší problém vyřešit tím, že mladá telata naučí vyměšovat na předem určených místech, a po úspěšném experimentu jsou opatrně optimističtí.

Vědci se posledních padesát let pokouší vysvětlit, proč se samičky kolibříků po snesení vajec barevně mění. Teď konečně pochopili, proč to dělají; zbarvení funguje to jako odpuzovač na samečky, kteří jim brání v normálním životě.

Latimérie, ryby označované také jako „živoucí fosilie“, mohou žít nezvykle dlouhou dobu – dokonce až sto let, uvádí nová studie francouzských vědců. Odborníci se dříve domnívali, že se dožívají kolem dvaceti let, nové odhady však naznačují, že mají podobně dlouhý život, jako třeba žraloci, napsal zpravodajský server BBC. Studie byla publikována v odborném časopise Current Biology.

Mikroskopický mnohobuněčný organismus nalezený na Sibiři se probral k životu po 24 tisících letech, které strávil zmražený v tamní řece. Popsali to vědci v nové studii zveřejněné v odborném časopise Current Biology. Odborníci si dosud mysleli, že podobné organismy dokáží v zamrzlém stavu strávit kolem deseti let, nyní se však domnívají, že je jejich schopnost přežít v podstatě neomezená.

Pes bývá označován nejlepším přítelem člověka. Nový výzkum, který publikoval časopis Current Biology, ukazuje, že schopnost komunikovat s lidmi je u štěňat dokonce geneticky podmíněná a částečně se s ní rodí. Podle vědců by objev například mohl v budoucnu pomoci zlepšit výcvik asistenčních psů.

Najít rozdíl mezi druhy zvířat může být běh na dlouhou trať. Genomický výzkum však prokázal, že ačkoliv jsou si vzájemně velmi podobné, existují čtyři různé druhy žiraf, které se od sebe liší stejně jako třeba medvěd hnědý od toho ledního. Napsal o tom list The Times.