Hlavonožci mají mezi zvířaty díky své inteligenci výsadní postavení. Samičky některých chobotnic mají ale po rozmožení sebedestruktivní sklony, po nakladení vajíček přestávají přijímat potravu a záhy uhynou. Důvodem jejich sebevražedného chování by mohl být nedostatek cholesterolu, zjistil tým amerických vědců, který to popsal v časopise Current Biology.
Samice chobotnic po nakladení vajíček ztrácí vůli k životu. Stávají se retardovanými, popsala studie
Chobotnice mají sice malý centrální mozek, ale umí velmi obratně a chytře využívat svých chapadel, ve kterých jsou další mozky. Dovedou se například s jejich pomocí dostat z uzavřené nádoby. Jsou také velmi učenlivé a mají dobrou paměť. Vědci už ale také přes čtyřicet let zkoumají záhadný úhyn samiček, teď možná v jejich pátrání došlo k posunu.
Když je chobotnicím zhruba rok, spáří se, samička naklade vajíčka a připevní je ke stěně pevného úkrytu. Pak samičky začnou strádat, přestanou přijímat potravu, ztrácí barvu, ochabují jim svaly, přijdou o zrak. Nakonec uhynou dříve, než se jim vylíhnou mláďata.
Vědci již dříve zjistili, odkud pramení toto chování – ze žlázy, která plní obdobnou funkci jako u lidí hypofýza. Pokud se chobotnicím žláza vyoperovala, po porodu normálně dál lovily, a dokonce se opětovně rozmnožovaly.
Tým profesorky biologie Z Yan Wangové z Washingtonské univerzity v Seattlu za pomoci hmotové spektrografie zkoumal látku vylučovanou zmíněnou žlázou u dvou skupin chobotnic. Samičky, které právě snesly vajíčka, měly dle očekávání zvýšenou hladinu mateřských hormonů pregnenolonu a progesteronu. Našli však také žlučový meziprodukt 7-dehydrocholesterol (7-DHC), steroidní prekurzor cholesterolu.
Retardované chobotnice
Látka 7-DHC se vyskytuje u všech obratlovců, u lidí tento hormon umožňuje nezbytnou tvorbu vitaminu D a cholesterolu. Pokud syntéza cholesterolu neprobíhá, jako například u vzácného dědičného Smith-Lemli-Opitzova syndromu, tak dochází k těžké mentální retardaci a sebedestruktivním poruchám chování. Podle vědců ze Seattlu je právě nedostatek 7-DHC také důvodem chování hlavonožců.
„Jak u lidí, tak u chobotnic pozorujeme souvislost mezi vysokou hladinou 7-DHC a smrtelnou toxicitou. Je to fascinující, když si uvědomíme genetickou vzdálenost mezi našimi dvěma druhy,“ uvedla Wangová.
Wangová a její tým chce v dalším projektu zkoumat malou pruhovanou chobotnici Octopus chierchia, která jako jedna z mála netrpí tímto syndromem.
