Boj o popelnice mezi Australany a papoušky kakadu je nerozhodný, tvrdí vědci

Obyvatelé australského Sydney vedou nesmiřitelný boj s vysoce inteligentními papoušky kakadu. Vymýšlejí stále sofistikovanější metody, jak opeřencům se žlutými chocholkami na hlavě zabránit dostat se do popelnic. Detailně se tímto soubojem zabývá studie zveřejněná v časopise Current Biology.

Kakaduové v Sydney a okolí se učí jeden od druhého, jak nad lidmi vyzrát. Zatímco do roku 2018 se tato vzájemná „výuka“ prokázala na třech předměstích, koncem roku 2019 už na 44 místech, popsali vědci pod vedením Barbary Klumpové z Institutu Maxe Plancka.

Ptáci, kteří jsou schopní naučit se tančit v rytmu hudby a v Austrálii jsou považovaní za drzé a hlučné, používají k otevření popelnic zobáky a své tělo, jímž se snaží nádoby rozkývat. Vědci zdokumentovali 52 technik, které lidé vymysleli, aby ptáky odradili od toho, aby se dostali se k odpadkům.

Experti sledovali 3283 popelnic. V parku Stanwell, kde bylo nejvíc případů nájezdů papoušků kakadu, našli polovinu popelnic s nějakou pomůckou, která měla zabránit zvednutí víka. Dotázali se tisícovky lidí a 172 občanů přiznalo, že popelnice proti papouškům chrání. Není to ale snadné, protože tato zábrana musí zároveň umožnit otevřít popelnici rameni zautomatizovaných popelářských vozů.

Nejprimitivnější obranou byla cihla nebo jiný těžký předmět položený na víko. „Pozorovali jsme, jak papoušci často ty věci strkají pryč. Je to velká zábava, když se na to díváte, a když se jim to podaří, máte téměř pocit úlevy,“ řekl Richard Major z Australského muzea, který se na studii podílel.

Jeden z neúspěšných občanů řekl, že „cihly fungovaly jenom krátce a kakaduové se jenom poučili“. Sofistikovanější metoda byla pověsit za paty pár tenisek směrem dolů u pantů víka. Pro kakaduy je těžké víko zvednout proti tlaku pružné obuvi, zatímco popelářský vůz s tím nemá problém. Další možnost je přivázat na víko dvě PET lahve plné vody.

Patová válka o popelnice

Studie ve vší vážnosti posuzovala, jak se v jednotlivých lokalitách „rozvíjejí“ metody bránící otevření poklopů. A zdá se, že lidé se také učí jeden od druhého, protože v sousedství byly vidět tytéž postupy. Pro vědce je tato patová válka o popelnice něco jako sledovat válku ve zbrojení mezi dvěma živočišnými druhy, řekl Major.

„Kakaduové se díky svému velkému mozku a společenskému chování výborně adaptovali na život s člověkem. A myslím, že teď těmi závody ve zbrojení ukazujeme, že se lidé výborně přizpůsobili životu s kakaduy,“ tvrdí Major. „Jsou to nádherní ptáci, krásní, charismatičtí, ale také zatraceně otravní,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 17 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...