Australští papoušci se naučili otevírat koše. Vědci jsou nadšení, místní trpí

Papouškům kakadu trvalo jen necelý rok, aby se kolektivně naučili zručně manipulovat popelnicemi. Teď po celém Sydney odpadkové koše otevírají a místním tak komplikují život – naopak pro biology to představuje možnost studovat přizpůsobivost ptáků novým podmínkám prakticky v přímém přenosu.

Před několika lety si přírodovědec Richard Major z Australského muzea v Sydney všiml, že mu divoce žijící papoušek kakadu otevírá odpadkový koš před domem. Ornitologa tato nečekaná vynalézavost ohromila a začal tento fenomén studovat detailněji.

Ukázalo se, že tento pták dokázal zobákem uchopit odklápěcí víko kontejneru, otevřít ho a pak se posunout podél okraje kontejneru tak daleko, aby víko spadlo dozadu a odhalilo zbytky potravin uvnitř.

Major se spojil s německými vědci a společně prozkoumali, jestli si tento trik náročný na inteligenci i zručnost osvojilo více ptáků stejného druhu.

Na začátku roku 2018 na základě průzkumu mezi obyvateli Sydney zjistili, že si tuto techniku hledání potravy osvojili ptáci na třech předměstích města. Do konce roku 2019 už ale tito ptáci pravidelně otevírali popelnice na čtyřiačtyřiceti předměstích metropole. „Ze tří předměstí na čtyřiačtyřicet během dvou let – to je už docela rychlé šíření,“ řekl Major.

Jak se to naučili?

Další otázkou, kterou vědci zkoumali, bylo, jestli se kakaduové trik naučili sami, nebo ho okopírovali od jiného druhu zvířat – například některého druhu krkavcovitých ptáků, kteří jsou známí svou inteligencí.

Ve studii, kterou vydali v odborném žurnálu Science, popsali, že první ptačí autor tohoto nápadu není známý, taktika se nicméně šířila tím způsobem, že ji od sebe kakaduové odkoukávali jeden od druhého. Poprvé se objevila na jihu Sydney, odkud se šířila ve vlnách dále – vypadá to, jako by se osvědčila natolik, že si ji kakaduové prostě během pár měsíců osvojili.

  • Kakadu žlutočečelatý (Cacatua galerita) je velký papoušek z čeledi kakaduovitých. Velmi často bývá chován v zajetí.
  • Vyskytuje se na rozsáhlém území při východním pobřeží Austrálie, kde přednostně obývá rozsáhlé lesní porosty. V některých částech svého areálu rozšíření se skvěle adaptoval i k životu ve městech, v mnohých z nich je zase jeho početnost natolik vysoká, že je zde dokonce považován za škůdce.

Ptáci se umí přizpůsobit

Už dlouhou dobu se ví, že se řada ptačích druhů umí naučit přizpůsobit lidské dominanci tím, že „hackují“ technologie. Poprvé to popsali biologové už před více než sto lety ve Velké Británii, kde se sýkory naučily propichovat víčka, jimiž byly zapečetěné lahve od mléka.

I to byl pozoruhodný úspěch, profesor Major ale vysvětluje, že ve skutečnosti byl tento výkon ve srovnání s tím, co teď provádí kakaduové, dost prostinký – otevřít popelnici vyžaduje mnohem složitější soustavu pohybů.

Pro vědce tento výzkum představoval unikátní příležitost, jak sledovat takovou změnu prakticky v přímém přenosu, popsala ekoložka Lucy Aplinová, kognitivní ekoložka z Institutu Maxe Plancka, která se na výzkumu také podílela. „Je to sen každého vědce,“ řekla.

Vědce sice tento výzkum bavil, pro běžné občany Sydney je ale nová ptačí technika spíše problém. Neustále otevřené koše totiž nejen v horku páchnou, ale hlavně se do nich dostanou i další zvířata, která by sama otevřít popelnici nedokázala.

Skupina papoušků kakadu u popelnice
Zdroj: Barbara Klump/ Australian Museum

Nevyjde to vždycky

Během studie se podařilo zaznamenat na videozáznamu asi 160 úspěšných pokusů kakaduů vybrat popelnice. Detailní analýza záběrů pak prozradila, že zdaleka ne všechny pokusy byly úspěšné. Drtivá většina ptáků, kterým se to podařilo, byli samci.

Autoři předpokládají, že hlavní výhodou samců byla jejich velikost – manipulace s košem pro ně díky tomu byla značně snadnější. Navíc úspěšnější ptáci patřili k těm, kteří projevovali v sociální hierarchii dominanci. I to je vlastně logické a vysvětlitelné: „To naznačuje, že pokud jste více sociálně propojení, máte víc příležitostí pozorovat a osvojit si nové chování – a také ho šířit,“ uvedli vědci.

Kakaduové jsou extrémně společenští ptáci, kteří shánějí potravu v malých skupinách, hřadují ve velkých skupinách a v Sydney jsou jen zřídka k vidění sami. Zatímco s rozrůstáním australských měst ubývá mnoha zvířat, těmto odvážným a temperamentním ptákům se obecně daří.

„V nepředvídatelném, rychle se měnícím prostředí s nepředvídatelnými zdroji potravy se oportunistickým zvířatům daří,“ uvedla Isabelle Laumerová, výzkumnice chování na Kalifornské univerzitě v Los Angeles, která se na výzkumu nepodílela.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

OBRAZEM: Nejkrásnější snímky Mléčné dráhy ukazují mizející nádheru

Přes 6500 snímků se letos pokusilo dostat do výběru nejlepších fotografií Mléčné dráhy. Poslali je astrofotografové z patnácti zemí světa. Vybrané naleznete v přiložené fotogalerii.
před 1 hhodinou

Ebola se v Kongu šíří stovky kilometrů od dosavadního ohniska

V provincii Jižní Kivu na východě Konga byl potvrzen případ eboly, nemoc se tak objevila stovky kilometrů od dosavadního epicentra nákazy. Uvedla to ve čtvrtek povstalecká aliance, která oblast kontroluje, informovala agentura Reuters. Případ podle ní vyvolává obavy z dalšího šíření epidemie. Mladíci zapálili centrum pro léčbu eboly poté, co jim bylo odepřeno pohřbít tělo jejich blízkého.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

První týdny otcovství mění mužům zásadně mozek, popsali experti

Když žena přivede na svět dítě, změní ji to duševně i tělesně. Týká se to i změn v mozku, které už vědci opakovaně a docela detailně popsali. Ale oč lépe známé byly dopady rodičovství na ženy, o to méně se vědělo o tom, co dělá otcovství s mozkem mužů. Teď to popsali němečtí psychologové, kteří čerstvé otce prozkoumali celou řadou těch nejmodernějších přístrojů.
před 17 hhodinami

Španělsko prošlo nejhorší sezonou lesních požárů od roku 1995. Roli sehrálo i žhářství

Španělsko zažilo loni nejhorší sezonu lesních požárů od roku 1995. Oheň zničil 354 793 hektarů lesní půdy. Dokument Anatomie požáru se zaměřuje na požár u obce Molezuelas de la Carballeda v provincii Zamora, který byl loni v létě jedním z nejničivějších.
před 18 hhodinami

Turečtí vědci vypustili robotického archeologa, umí se potopit 300 metrů hluboko

Kam člověk nemůže, tam ho zastoupí robot. Tato praxe se začíná využívat v čím dál větším množství oborů – a nově také v podvodní archeologii. Stroj se totiž ponoří hlouběji než člověk a déle vydrží v podmínkách vysokého tlaku, nedostatku světla i vzduchu.
před 20 hhodinami

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
před 21 hhodinami

Nanoplasty mohou narušovat ochrannou vrstvu plic, ukazuje výzkum Akademie věd

Malé částečky umělých hmot, konkrétně takzvané ultrajemné polystyrenové nanoplasty, se mohou „zabudovávat“ do ochranné vrstvy plic, měnit její strukturu a oslabovat ochrannou funkci, popsali vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR ve spolupráci s kolegy z Polska a Slovinska.
před 22 hhodinami

Přepracované AI se v experimentu obracely k marxismu

Pokud výzkumníci vystavili umělé inteligence (AI) náročné práci, neustále jim zhoršovali podmínky a ještě jim vyhrožovali, že je nahradí pokročilejšími modely, začaly AI komunikovat podobně jako marxisté.
včera v 06:40
Načítání...