Max Planck

Nová studie detailně zmapovala DNA „ledového muže“ Ötziho. Ukázala, že většina jeho genomu pocházela od pravěkých zemědělců, kteří přišli do Evropy z asijské části dnešního Turecka. Dosud se přitom myslelo, že Ötzi měl předky v severní Itálii.

Před pěti lety objevil mezinárodní vědecký tým v sibiřském permafrostu desítky tisíc let staré hlístice. K překvapení všech se je po nějaké době povedlo oživit a znovu uvést do hibernace. Teď vědci popsali, co všechno se o těchto pozoruhodných organismech dozvěděli.

Vědci popsali klíčovou roli seniorek v ochraně dětí před epidemiemi. V minulosti byla podle nového výzkumu značně silná, v současné době se ale už v moderní společnosti vytrácí.

Astronomové poprvé na snímku zachytili stín černé díry a silný proud materiálu, který z ní vychází. Tato supermasivní černá díra tvoří centrum galaxie Messier 87 neboli M87.

Evropští vědci získali první přibližný obrázek neandertálské rodiny ze Sibiře. Zjistili mimo jiné, že komunitu častěji opouštěly ženy, aby plodily děti s jinými neandertálci, zatímco muži zůstávali ve stejném klanu. Své závěry shrnuli ve studii, kterou otiskl časopis Nature a na níž se podílel i letošní nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství, švédský expert na evoluční genetiku Svante Pääbo.

Pandemie covidu-19 snížila střední délku života v řadě zemí nejvýraznějí za posledních sedmdesát let. Mezi evropskými státy ale panují výrazné rozdíly. Některé z nich dokázaly loni pokles střední délky života zvrátit, například v Norsku se dokonce od vypuknutí pandemie naděje dožití prodloužila o 1,7 měsíce.

Biologové pozorovali skupinu ohrožených jihoamerických delfínů, jak si v řece hrají s tělem velké anakondy. Je to poprvé, co takovou interakci věda zdokumentovala. Pokusy o její vysvětlení ale přináší více otázek než odpovědí. Své dosavadní závěry přírodovědci shrnuli ve studii otištěné odborným časopisem Ecology.

Ruská agrese vůči Ukrajině má závažné dopady na vědecký výzkum v obou zemích i na mezinárodní spolupráci. A řadě vědců na obou stranách hranice jde dokonce o životy.

Největší středověká pandemie ze 14. století nezasáhla podle vědců všechny regiony stejně. Zatímco například ve Skandinávii měla zdrcující vliv, na českém území při ní pokračoval hospodářský i demografický růst. Ukázala to inovativní metoda analýzy starého rostlinného pylu z různých evropských zemí. Výsledky mezinárodního výzkumu, na kterém se podíleli i čeští vědci, publikoval vědecký časopis Nature Ecology and Evolution.

Nový objev mezinárodního vědeckého týmu změnil představu o tom, kdo byli první inteligentní obyvatelé Evropy. V jeskyni s výhledem na malebné údolí Rhôny v jižní Francii se totiž našly přesvědčivé důkazy o tom, že moderní lidé tuto lokalitu obývali ještě před neandertálci.

První sociální síť se neobjevila v éře internetu, ale mnohem dříve – přesněji před 50 tisíci lety na africkém kontinentu. Na základě svého výzkumu, jehož výsledky zveřejnily v odborném časopise Nature, to tvrdí dvě vědkyně z Německa. Na rozdíl od svého moderního elektronického protějšku první komunikační síť využívala mnohem jednodušší médium, a to korálky ze skořápek pštrosích vajec.

Ani tři metry nezaručí člověku jistotu, že se nenakazí covidem-19, a i na tuto vzdálenost stačí méně než pět minut, aby se neočkovaný člověk od nakaženého s téměř stoprocentní jistotou infikoval. Dobrá zpráva je, že pokud oba nosí dobře padnoucí lékařské roušky nebo ještě lépe FFP2 respirátory, riziko dramaticky klesá, v podstatě na nulu. V rozsáhlé studii to popsal tým z Institutu Maxe Plancka pro dynamiku a sebeorganizaci v Göttingen.

Lidé mění tón svého hlasu velice často. Mezi ostatními savci je ale tento rys výjimečný, schopnost ovládá jen několik druhů. Jedním z nich je tuleň obecný, jehož mláďata teď biologové prostudovali. Studie prokázala, že už od mláděcího věku umí měnit tón hlasu a chytře toho využívají.

Skupina vědců objevila v jeskyni na pobřeží Maroka předměty nasvědčující tomu, že si lidé zřejmě vyráběli oděv už před zhruba 120 tisíci lety. Ve městě Temara našli například kostěné nástroje a zvířecí kosti, které vykazují známky toho, že z nich lidé primárně využili kůži, a nikoli maso. Tento objev mění pohled na dějiny odívání – zatím totiž patřily mezi nejstarší důkazy o odívání homo sapiens kostěné jehlice ze Sibiře staré 40 tisíc až 45 tisíc let.

Při průzkumu lávového tunelu v Saúdské Arábii vědci našli obrovské množství kostí, které zde zanechalo několik generací hyen. Stovky tisíc úlomků, které pokrývají dno jeskyně, pocházejí od koní, oslů a dalších místních zvířat – ale některé jsou dokonce i lidské.

Papouškům kakadu trvalo jen necelý rok, aby se kolektivně naučili zručně manipulovat popelnicemi. Teď po celém Sydney odpadkové koše otevírají a místním tak komplikují život – naopak pro biology to představuje možnost studovat přizpůsobivost ptáků novým podmínkám prakticky v přímém přenosu.

Útoky žraloků na lidi nejsou žádným moderním fenoménem, ukázal výzkum oxfordských archeologů. Ti našli důkazy o nejstarším prokázaném případu – odehrál se před třemi tisíci lety.

Podle řady studií se v dějinách lidského druhu v době před 100 tisíci až 60 tisíci lety stalo cosi zvláštního – kosterní nálezy nasvědčují, že šlo o tragédii obřích rozměrů. Věda zná více hypotéz a mezinárodní výzkumný tým nyní přišel s dalším možným vysvětlením. Domnívá se, že se udál katastrofální pokles hladiny ozonu v tropických oblastech, který byl způsoben erupcí supervulkánu Toba nacházejícího se v dnešní Indonésii.

Biologové poprvé zaznamenali, že se mořské houby rozsáhleji pohybují. Je to překvapení, protože doposud vědci netušili, že by tyto organismy byly něčeho podobného schopné.

Tým s českou účastí zrekonstruoval pravděpodobně nejstarší genom anatomicky moderního člověka. Fosilní lebku ženy, známou vědcům jako Zlatý kůň a nalezenou v Českém krasu, odborníci pomocí analýzy neandertálských genů datovali do doby před více než 45 tisíci lety. Odpovídá populaci, která žila v Evropě před oddělením linie vedoucí k nynějším obyvatelům Evropy a Asie. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.

Úspěchy ve vývoji takzvané mediátorové RNA (mRNA) vakcíny proti koronaviru SARS-CoV-2 nejsou jen průlomem v boji proti pandemii, ale i předzvěstí obratu v léčbě rakoviny. Shodují se na tom odborníci a hovoří o tom i politici. Očkování mRNA proti různým formám rakoviny vědci zkoušejí prozatím v rámci klinických testů, žádná taková vakcína pro použití u lidí ale dosud schválena nebyla.

Znečištěné ovzduší přispělo k 15 procentům úmrtí pacientů s nemocí covid-19. To je odhad mezinárodní studie vydané v odborném časopise Cardiovascular Research, o které informovala agentura AFP. Míra se ale mezi světovými zeměmi výrazně liší. Nejvyšší procenta vykazují Česká republika a další země ve střední Evropě, nejnižší naopak Austrálie nebo Nový Zéland.

Geny, které někteří lidé zdědili po dávných neandrtálských předcích, možná zvyšují riziko těžkého průběhu onemocnění covid-19. Vyplývá to ze studie evropských vědců, kterou zveřejnil prestižní časopis Nature.

Původ lidského druhu i většina inovací, které jsou s jeho rozvojem na úsvitu dějin spojené, se nejčastěji zasazují do Afriky nebo Evropy. Věda zatím zanedbávala tropické oblasti Asie, a to přesto, že i tam má druh Homo sapiens dlouhou historii. Nová studie ukazuje, že právě do těchto oblastí by se nyní měla pozornost antropologů obrátit. Na Srí Lance totiž byly objevené nejstarší stopy používání luků a šípů mimo Afriku a možná i výroby oblečení.