Ani tři metry nezaručí člověku jistotu, že se nenakazí covidem-19, a i na tuto vzdálenost stačí méně než pět minut, aby se neočkovaný člověk od nakaženého s téměř stoprocentní jistotou infikoval. Dobrá zpráva je, že pokud oba nosí dobře padnoucí lékařské roušky nebo ještě lépe FFP2 respirátory, riziko dramaticky klesá, v podstatě na nulu. V rozsáhlé studii to popsal tým z Institutu Maxe Plancka pro dynamiku a sebeorganizaci v Göttingen.
Respirátory snižují riziko nákazy tisícinásobně, ukázala studie. Musí se ale správně nosit
Göttingenský tým, který studii provedl, byl výsledky překvapený – vědci nečekali, jak velké je riziko nákazy koronavirem. „Nenapadlo by nás, že na vzdálenost několika metrů bude trvat tak krátkou dobu, než se infekční dávka vstřebá z dechu nositele viru,“ uvedl ředitel Ústavu Maxe Plancka pro dynamiku a sebeorganizaci Eberhard Bodenschatz.
V této vzdálenosti se už vydechovaný vzduch šíří vzduchem v oblaku ve tvaru kužele; infekční částice jsou v něm proto odpovídajícím způsobem zředěné. Obzvláště velké, a tedy na viry nejbohatší částice, dopadají na zem již po krátké vzdálenosti letu vzduchem.
„V naší studii jsme zjistili, že riziko nákazy bez nošení masky je enormně vysoké už po několika minutách, a to i na vzdálenost tří metrů, pokud mají nakažené osoby vysokou virovou nálož varianty delta viru SARS-CoV-2,“ popisuje výsledky Eberhard Bodenschatz. A takovým setkáním se nedá vyhnout ani ve školách, ani v restauracích nebo klubech, ale dokonce ani venku.
Dobře padnoucí respirátory snižují riziko přinejmenším tisícinásobně
Jakkoli vysoké je riziko nákazy bez ochrany úst a nosu, lékařské roušky nebo respirátory FFP2 účinně chrání. Göttingenská studie potvrzuje, že typy FFP2 nebo KN95 jsou obzvláště účinné při filtraci infekčních částic z vdechovaného vzduchu – zejména pokud jsou co nejtěsněji utěsněny na obličeji.
Pokud nakažená i nenakažená osoba nosí dobře padnoucí masky FFP2, je maximální riziko nákazy i po dvaceti minutách sotva větší než jedno promile, a to i na nejkratší vzdálenost. Pokud ale mají lidé respirátory nasazené nebo utěsnění špatně, pak se pravděpodobnost nákazy zvyšuje na přibližně čtyři procenta.
Pokud oba lidé nosí dobře padnoucí lékařské roušky, je pravděpodobnost přenosu viru během dvaceti minut maximálně deset procent. Studie také potvrzuje intuitivní předpoklad, že pro účinnou ochranu před infekcí by zejména infikovaná osoba měla nosit ochranu, která co nejlépe filtruje a těsně přiléhá k obličeji.
V bezpečí
Pravděpodobnosti nákazy v tomto výzkumu ukazují horní hranici rizika v jednotlivých případech. „V každodenním životě je skutečná pravděpodobnost nákazy určitě desetkrát až stokrát menší,“ říká Eberhard Bodenschatz. Je to proto, že vzduch, který z masky „vytéká“ na okrajích, je zředěný, takže se k druhým lidem nedostane všechen nefiltrovaný vzduch k dýchání.
„Předpokládali jsme to ale proto, že nemůžeme pro všechny situace změřit, kolik dýchacího vzduchu od jednoho nositele masky se dostane k jiné osobě, a protože jsme chtěli riziko vypočítat co nejkonzervativněji,“ vysvětluje Bodenschatz. „Pokud je za těchto podmínek i největší teoretické riziko malé, pak jste v reálných podmínkách hodně v bezpečí,“ dodává vědec.
Nové poznatky
Göttingenský tým při výpočtu rizika infekce zohlednil řadu faktorů, které dosud nebyly ve srovnatelných studiích zahrnuty. Vědci například zkoumali, jak špatné nasazení masky oslabuje ochranu a jak tomu lze zabránit.
„Materiály, z nichž se respirátory FFP2 nebo KN95 vyrábějí, ale i ty využívané pro lékařské roušky, filtrují mimořádně účinně,“ říká Gholamhosssein Bagheri. „Riziko nákazy je u nich proto největší kvůli vzduchu vycházejícímu a vnikajícímu k dýchacím cestám na okrajích masky.“
K tomu dochází, když okraj masky není blízko obličeje. Bagheri, Bodenschatz a jejich tým při propracovaných experimentech měřili velikost a množství částic, které proudí za okraje různě přiléhajících masek. „Masku lze výborně přizpůsobit tvaru obličeje, pokud její kovový pásek před nasazením ohnete do tvaru zaobleného písmena W,“ radí Eberhard Bodenschatz. „Pak se infekční částice aerosolu nedostanou za masku, a navíc se vám ani nebudou zamlžovat brýle.“
Tým také uvažoval o tom, že kapénky, které lidé šíří při dýchání nebo mluvení, ve vzduchu vysychají a stávají se lehčími. To znamená, že zůstávají ve vzduchu déle, ale současně mají zvýšenou koncentraci viru oproti stejně velkým kapénkám bezprostředně po uvolnění. Při vdechování dochází k opačnému jevu: částice opět nabírají vodu, rostou jako kapka v mraku, a proto se snadněji usazují v dýchacích cestách.
Přestože podrobná analýza vědců Maxe Plancka v Göttingenu ukazuje, že těsně přiléhající respirátory FFP2 poskytují 75krát lepší ochranu ve srovnání s dobře přiléhajícími chirurgickými rouškami a že způsob nošení masky má obrovský význam; i ty lékařské výrazně snižují riziko infekce ve srovnání se situací, kdy se vůbec nepoužívá ochrana úst a nosu. „Proto je tak důležité, aby lidé během pandemie nosili nějakou ochranu,“ dodává Gholamhossein Bagheri. A Eberhard Bodenschatz uzavírá: „Naše výsledky opět ukazují, že nošení masek ve školách a také obecně kdekoliv je velmi dobrý nápad.“