První sociální síť se neobjevila v éře internetu, ale mnohem dříve – přesněji před 50 tisíci lety na africkém kontinentu. Na základě svého výzkumu, jehož výsledky zveřejnily v odborném časopise Nature, to tvrdí dvě vědkyně z Německa. Na rozdíl od svého moderního elektronického protějšku první komunikační síť využívala mnohem jednodušší médium, a to korálky ze skořápek pštrosích vajec.
První sociální síť vznikla před 50 tisíci lety v Africe. Byla z pštrosích vajec
Výzkum zahrnoval studium více než 1500 korálků vykopaných na 31 afrických nalezištích rozesetých v pásu dlouhém téměř 2900 kilometrů. Podle analýz pravěcí lidé tyto korálky – které dodnes vyrábí a nosí některé africké kmeny – využívali mimo jiné k obchodování, vyměňování zpráv a informací a také k upevňování spojenectví.
„Je to jako sledovat sérii stop z drobečků. Tyto korálky jsou vodítkem roztroušeným napříč časem a prostorem a jen čekají na to, aby si jich někdo všiml,“ uvedla Jennifer Millerová z Institutu Maxe Plancka pro dějiny lidstva v německé Jeně. Odbornice porovnaly vnější a vnitřní obvod korálků, tloušťku jejich stěn a zjistily, že lidé na východě a jihu Afriky začali před 50 tisíci lety vyrábět téměř identické korálky ze stejného materiálu. Tyto skupiny od sebe přitom dělily tisíce kilometrů.
„Výsledky jsou překvapivé, ale vzorec je jasný,“ dodala spoluautorka výzkumu Wang I-ming ze stejného institutu.
Sociální sítě minulosti
Jako sociální sítě se dnes označují elektronická média, která svým uživatelům umožňují na velké vzdálenosti výměnu informací, navazování přátelství, ale i vytváření komunit nebo sdílení kulturních memů.
Podobné role v minulosti plnila jiná média než ta internetová. Například ve středověku tvořila jakousi sociální síť korespondence tehdejších vzdělanců – přenášela informace přes celý kontinent, utvářela nadregionální komunity, které spojovalo přátelství i znalosti.
V podobném duchu chápou korálky z pštrosích vajec i autorky této studie. Korálky fungovaly jako kulturní výměna mezi značně odlehlými oblastmi: putovaly mezi jižní a východní Afrikou na vzdálenost až tří tisíc kilometrů. A také společnosti, které si je vyměňovaly, byly velmi odlišné. Dokazují, že právě výměna korálků pomáhala mezi populacemi udržovat kulturní kontakt a společenské vazby (a tedy udržovat sociální síť) – a to i dlouhé roky poté, co se jinak zcela geneticky odlišily a vzdálily.
Pravěké umění vydrželo do současnosti
Korálky ze skořápek pštrosích vajec jsou jednou z nejstarších nalezených forem, kterou se zdobil druh Homo sapiens. Starší je podle vědců například zvyk pomalovat se okrem, což praktikovali pravěcí muži i ženy už před 200 tisíci lety. Korálky začali nosit před zhruba 75 tisíci lety a o 25 tisíc let později se výroba skořápkových ozdob v Africe rozjela naplno.
Význam šperků ze skořápek pštrosích vajec spočívá v tom, že místo toho, aby se lidé spoléhali na přirozený tvar předmětu, skořápky opracovali, uvádí ve studii Wang a Millerová. Tím se našim předchůdcům naskytla příležitost vytvářet různé designové variace a dnešní vědci mohou díky odlišným stylům vysledovat spojitosti mezi různými kulturami.
První sociální síť na světě však netrvala věčně. Před zhruba 33 tisíci lety se vzorec nošení korálků náhle změnil. Zatímco ve východní části afrického kontinentu praxe pokračovala, v jižní Africe v podstatě vymizela a objevila se znovu až před 19 tisíci lety. Podle Millerové a Wang je možným důvodem tehdejší klimatická změna.