Archeologové našli dva tisíce let staré tetovací nástroje. Používali je američtí indiáni

Nový nález starodávných tetovacích pomůcek je nejstarším ze západní části severoamerického kontinentu. Ukazuje, jak stará je tato kulturní tradice i jak byla rozšířená.

Když archeologové zkoumali opuštěná sídla původních obyvatel Ameriky v oblasti dnešního jihovýchodního Utahu, našli tam kromě dalších nálezů také pomůcky na tetování. Tento výzkum ale proběhl před čtyřiceti roky, nálezy od té doby ležely v depozitáři. Teprve nová analýza těchto materiálů pomohla objevit pozoruhodné artefakty, mezi nimiž byly i tetovací nástroje.

Nález představuje posun ve znalostech o staří praxe tetování v západní části amerického kontinentu. Doposud totiž nejstarší důkazy pocházely z doby před necelým tisícem let. A současně jde podle archeologů o fascinující pohled do dějin kultur, které byly již prakticky zapomenuté. Výsledky zveřejnili v odborném časopise Journal of Archaeological Science: Reports.

„Tetování u pravěkých lidí na jihozápadě bylo zatím prakticky neznámé – protože nám až doposud chyběly jakékoliv přímé důkazy,“ popsal hlavní autor výzkumu antropolog Andrew Gillreath-Brown. Nově objevené tetovací náčiní se skládalo z větvičky keře škumpy a v ní zasazených dvou ostnů kaktusu. „Toto náčiní nám poskytuje informace o této kultuře, které jsme zatím neměli,“ dodal antropolog.

Tetování je umělecký projev a současně způsob, jak vyjadřovat společenskou hierarchii a další složité sociální vazby pomocí obrazů na lidské kůži. Jde zřejmě o jednu z nejstarších uměleckých metod na světě, ale právě pro její stáří o ní víme jen velmi málo. Objevovala se ve starém Egyptě, měl je na sobě i slavný „ledový muž“ Ötzi, který žil v době asi před sedmi tisíci roky. Nálezy z Ameriky jsou ale mnohem skromnější.

Kaktusy a trny

Reálné doklady zatím pocházely z 16. století našeho letopočtu, ale do současnosti se nedochovaly ani malby, ani kusy těl tetovaných lidí. A chyběly také archeologické doklady ve formě předmětů. Z doby kolem dvanáctého století našeho letopočtu jsou ale známé z Arizony a Nového Mexika. Tehdy se vyráběly z větviček a kaktusových trnů.

Když Gillreath-Brown objevil podobně vypadající nástroj pocházející z mnohem staršího období, bylo mu hned jasné, na jak velkou vzácnost narazil. Když artefakt prozkoumal podrobněji, narazil na další důkazy, k čemu se předmět používal: „Zbytky barviva na špičce kaktusového trnu vzbudily mou pozornost, naznačovaly, že by opravdu mohlo jít o tetovací pomůcku.“

S pomocí dalších expertů analyzoval tuto barvu pomocí elektronového mikroskopu a dalších moderních zobrazovacích metod. Také provedl několik testů s replikou tohoto nástroje na prasečí kůži. Všechny prokázaly, že se opravdu jednalo o tetovací nástroj, který do lidské kůže vnášel barviva založená na bázi uhlíku, což je jeden z nejčastějších prvků používaných na tetování a další úpravy lidského těla.

Tento objev podle Gillreatha-Browna má velký význam pro pochopení toho, jak lidé mohli využívat tetování pro fungování společnosti. Vědec se domnívá, že mohlo sloužit jako společensky rozlišující signál v době, kdy lidí v tomto prostoru prudce přibývalo. Pro hlubší pochopení však chybí další nálezy.