Nový nález starodávných tetovacích pomůcek je nejstarším ze západní části severoamerického kontinentu. Ukazuje, jak stará je tato kulturní tradice i jak byla rozšířená.
Když archeologové zkoumali opuštěná sídla původních obyvatel Ameriky v oblasti dnešního jihovýchodního Utahu, našli tam kromě dalších nálezů také pomůcky na tetování. Tento výzkum ale proběhl před čtyřiceti roky, nálezy od té doby ležely v depozitáři. Teprve nová analýza těchto materiálů pomohla objevit pozoruhodné artefakty, mezi nimiž byly i tetovací nástroje.
Nález představuje posun ve znalostech o staří praxe tetování v západní části amerického kontinentu. Doposud totiž nejstarší důkazy pocházely z doby před necelým tisícem let. A současně jde podle archeologů o fascinující pohled do dějin kultur, které byly již prakticky zapomenuté. Výsledky zveřejnili v odborném časopise Journal of Archaeological Science: Reports.
„Tetování u pravěkých lidí na jihozápadě bylo zatím prakticky neznámé – protože nám až doposud chyběly jakékoliv přímé důkazy,“ popsal hlavní autor výzkumu antropolog Andrew Gillreath-Brown. Nově objevené tetovací náčiní se skládalo z větvičky keře škumpy a v ní zasazených dvou ostnů kaktusu. „Toto náčiní nám poskytuje informace o této kultuře, které jsme zatím neměli,“ dodal antropolog.
Tetování je umělecký projev a současně způsob, jak vyjadřovat společenskou hierarchii a další složité sociální vazby pomocí obrazů na lidské kůži. Jde zřejmě o jednu z nejstarších uměleckých metod na světě, ale právě pro její stáří o ní víme jen velmi málo. Objevovala se ve starém Egyptě, měl je na sobě i slavný „ledový muž“ Ötzi, který žil v době asi před sedmi tisíci roky. Nálezy z Ameriky jsou ale mnohem skromnější.
Kaktusy a trny
Reálné doklady zatím pocházely z 16. století našeho letopočtu, ale do současnosti se nedochovaly ani malby, ani kusy těl tetovaných lidí. A chyběly také archeologické doklady ve formě předmětů. Z doby kolem dvanáctého století našeho letopočtu jsou ale známé z Arizony a Nového Mexika. Tehdy se vyráběly z větviček a kaktusových trnů.
Když Gillreath-Brown objevil podobně vypadající nástroj pocházející z mnohem staršího období, bylo mu hned jasné, na jak velkou vzácnost narazil. Když artefakt prozkoumal podrobněji, narazil na další důkazy, k čemu se předmět používal: „Zbytky barviva na špičce kaktusového trnu vzbudily mou pozornost, naznačovaly, že by opravdu mohlo jít o tetovací pomůcku.“
S pomocí dalších expertů analyzoval tuto barvu pomocí elektronového mikroskopu a dalších moderních zobrazovacích metod. Také provedl několik testů s replikou tohoto nástroje na prasečí kůži. Všechny prokázaly, že se opravdu jednalo o tetovací nástroj, který do lidské kůže vnášel barviva založená na bázi uhlíku, což je jeden z nejčastějších prvků používaných na tetování a další úpravy lidského těla.
Tento objev podle Gillreatha-Browna má velký význam pro pochopení toho, jak lidé mohli využívat tetování pro fungování společnosti. Vědec se domnívá, že mohlo sloužit jako společensky rozlišující signál v době, kdy lidí v tomto prostoru prudce přibývalo. Pro hlubší pochopení však chybí další nálezy.
