Australští papoušci se naučili otevírat koše. Vědci jsou nadšení, místní trpí

Papouškům kakadu trvalo jen necelý rok, aby se kolektivně naučili zručně manipulovat popelnicemi. Teď po celém Sydney odpadkové koše otevírají a místním tak komplikují život – naopak pro biology to představuje možnost studovat přizpůsobivost ptáků novým podmínkám prakticky v přímém přenosu.

Před několika lety si přírodovědec Richard Major z Australského muzea v Sydney všiml, že mu divoce žijící papoušek kakadu otevírá odpadkový koš před domem. Ornitologa tato nečekaná vynalézavost ohromila a začal tento fenomén studovat detailněji.

Ukázalo se, že tento pták dokázal zobákem uchopit odklápěcí víko kontejneru, otevřít ho a pak se posunout podél okraje kontejneru tak daleko, aby víko spadlo dozadu a odhalilo zbytky potravin uvnitř.

Major se spojil s německými vědci a společně prozkoumali, jestli si tento trik náročný na inteligenci i zručnost osvojilo více ptáků stejného druhu.

Na začátku roku 2018 na základě průzkumu mezi obyvateli Sydney zjistili, že si tuto techniku hledání potravy osvojili ptáci na třech předměstích města. Do konce roku 2019 už ale tito ptáci pravidelně otevírali popelnice na čtyřiačtyřiceti předměstích metropole. „Ze tří předměstí na čtyřiačtyřicet během dvou let – to je už docela rychlé šíření,“ řekl Major.

Jak se to naučili?

Další otázkou, kterou vědci zkoumali, bylo, jestli se kakaduové trik naučili sami, nebo ho okopírovali od jiného druhu zvířat – například některého druhu krkavcovitých ptáků, kteří jsou známí svou inteligencí.

Ve studii, kterou vydali v odborném žurnálu Science, popsali, že první ptačí autor tohoto nápadu není známý, taktika se nicméně šířila tím způsobem, že ji od sebe kakaduové odkoukávali jeden od druhého. Poprvé se objevila na jihu Sydney, odkud se šířila ve vlnách dále – vypadá to, jako by se osvědčila natolik, že si ji kakaduové prostě během pár měsíců osvojili.

  • Kakadu žlutočečelatý (Cacatua galerita) je velký papoušek z čeledi kakaduovitých. Velmi často bývá chován v zajetí.
  • Vyskytuje se na rozsáhlém území při východním pobřeží Austrálie, kde přednostně obývá rozsáhlé lesní porosty. V některých částech svého areálu rozšíření se skvěle adaptoval i k životu ve městech, v mnohých z nich je zase jeho početnost natolik vysoká, že je zde dokonce považován za škůdce.

Ptáci se umí přizpůsobit

Už dlouhou dobu se ví, že se řada ptačích druhů umí naučit přizpůsobit lidské dominanci tím, že „hackují“ technologie. Poprvé to popsali biologové už před více než sto lety ve Velké Británii, kde se sýkory naučily propichovat víčka, jimiž byly zapečetěné lahve od mléka.

I to byl pozoruhodný úspěch, profesor Major ale vysvětluje, že ve skutečnosti byl tento výkon ve srovnání s tím, co teď provádí kakaduové, dost prostinký – otevřít popelnici vyžaduje mnohem složitější soustavu pohybů.

Pro vědce tento výzkum představoval unikátní příležitost, jak sledovat takovou změnu prakticky v přímém přenosu, popsala ekoložka Lucy Aplinová, kognitivní ekoložka z Institutu Maxe Plancka, která se na výzkumu také podílela. „Je to sen každého vědce,“ řekla.

Vědce sice tento výzkum bavil, pro běžné občany Sydney je ale nová ptačí technika spíše problém. Neustále otevřené koše totiž nejen v horku páchnou, ale hlavně se do nich dostanou i další zvířata, která by sama otevřít popelnici nedokázala.

Skupina papoušků kakadu u popelnice
Zdroj: Barbara Klump/ Australian Museum

Nevyjde to vždycky

Během studie se podařilo zaznamenat na videozáznamu asi 160 úspěšných pokusů kakaduů vybrat popelnice. Detailní analýza záběrů pak prozradila, že zdaleka ne všechny pokusy byly úspěšné. Drtivá většina ptáků, kterým se to podařilo, byli samci.

Autoři předpokládají, že hlavní výhodou samců byla jejich velikost – manipulace s košem pro ně díky tomu byla značně snadnější. Navíc úspěšnější ptáci patřili k těm, kteří projevovali v sociální hierarchii dominanci. I to je vlastně logické a vysvětlitelné: „To naznačuje, že pokud jste více sociálně propojení, máte víc příležitostí pozorovat a osvojit si nové chování – a také ho šířit,“ uvedli vědci.

Kakaduové jsou extrémně společenští ptáci, kteří shánějí potravu v malých skupinách, hřadují ve velkých skupinách a v Sydney jsou jen zřídka k vidění sami. Zatímco s rozrůstáním australských měst ubývá mnoha zvířat, těmto odvážným a temperamentním ptákům se obecně daří.

„V nepředvídatelném, rychle se měnícím prostředí s nepředvídatelnými zdroji potravy se oportunistickým zvířatům daří,“ uvedla Isabelle Laumerová, výzkumnice chování na Kalifornské univerzitě v Los Angeles, která se na výzkumu nepodílela.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 13 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 15 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 17 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 17 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 18 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 20 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...