Australští papoušci se naučili otevírat koše. Vědci jsou nadšení, místní trpí

Papouškům kakadu trvalo jen necelý rok, aby se kolektivně naučili zručně manipulovat popelnicemi. Teď po celém Sydney odpadkové koše otevírají a místním tak komplikují život – naopak pro biology to představuje možnost studovat přizpůsobivost ptáků novým podmínkám prakticky v přímém přenosu.

Před několika lety si přírodovědec Richard Major z Australského muzea v Sydney všiml, že mu divoce žijící papoušek kakadu otevírá odpadkový koš před domem. Ornitologa tato nečekaná vynalézavost ohromila a začal tento fenomén studovat detailněji.

Ukázalo se, že tento pták dokázal zobákem uchopit odklápěcí víko kontejneru, otevřít ho a pak se posunout podél okraje kontejneru tak daleko, aby víko spadlo dozadu a odhalilo zbytky potravin uvnitř.

Major se spojil s německými vědci a společně prozkoumali, jestli si tento trik náročný na inteligenci i zručnost osvojilo více ptáků stejného druhu.

Na začátku roku 2018 na základě průzkumu mezi obyvateli Sydney zjistili, že si tuto techniku hledání potravy osvojili ptáci na třech předměstích města. Do konce roku 2019 už ale tito ptáci pravidelně otevírali popelnice na čtyřiačtyřiceti předměstích metropole. „Ze tří předměstí na čtyřiačtyřicet během dvou let – to je už docela rychlé šíření,“ řekl Major.

Jak se to naučili?

Další otázkou, kterou vědci zkoumali, bylo, jestli se kakaduové trik naučili sami, nebo ho okopírovali od jiného druhu zvířat – například některého druhu krkavcovitých ptáků, kteří jsou známí svou inteligencí.

Ve studii, kterou vydali v odborném žurnálu Science, popsali, že první ptačí autor tohoto nápadu není známý, taktika se nicméně šířila tím způsobem, že ji od sebe kakaduové odkoukávali jeden od druhého. Poprvé se objevila na jihu Sydney, odkud se šířila ve vlnách dále – vypadá to, jako by se osvědčila natolik, že si ji kakaduové prostě během pár měsíců osvojili.

  • Kakadu žlutočečelatý (Cacatua galerita) je velký papoušek z čeledi kakaduovitých. Velmi často bývá chován v zajetí.
  • Vyskytuje se na rozsáhlém území při východním pobřeží Austrálie, kde přednostně obývá rozsáhlé lesní porosty. V některých částech svého areálu rozšíření se skvěle adaptoval i k životu ve městech, v mnohých z nich je zase jeho početnost natolik vysoká, že je zde dokonce považován za škůdce.

Ptáci se umí přizpůsobit

Už dlouhou dobu se ví, že se řada ptačích druhů umí naučit přizpůsobit lidské dominanci tím, že „hackují“ technologie. Poprvé to popsali biologové už před více než sto lety ve Velké Británii, kde se sýkory naučily propichovat víčka, jimiž byly zapečetěné lahve od mléka.

I to byl pozoruhodný úspěch, profesor Major ale vysvětluje, že ve skutečnosti byl tento výkon ve srovnání s tím, co teď provádí kakaduové, dost prostinký – otevřít popelnici vyžaduje mnohem složitější soustavu pohybů.

Pro vědce tento výzkum představoval unikátní příležitost, jak sledovat takovou změnu prakticky v přímém přenosu, popsala ekoložka Lucy Aplinová, kognitivní ekoložka z Institutu Maxe Plancka, která se na výzkumu také podílela. „Je to sen každého vědce,“ řekla.

Vědce sice tento výzkum bavil, pro běžné občany Sydney je ale nová ptačí technika spíše problém. Neustále otevřené koše totiž nejen v horku páchnou, ale hlavně se do nich dostanou i další zvířata, která by sama otevřít popelnici nedokázala.

Skupina papoušků kakadu u popelnice
Zdroj: Barbara Klump/ Australian Museum

Nevyjde to vždycky

Během studie se podařilo zaznamenat na videozáznamu asi 160 úspěšných pokusů kakaduů vybrat popelnice. Detailní analýza záběrů pak prozradila, že zdaleka ne všechny pokusy byly úspěšné. Drtivá většina ptáků, kterým se to podařilo, byli samci.

Autoři předpokládají, že hlavní výhodou samců byla jejich velikost – manipulace s košem pro ně díky tomu byla značně snadnější. Navíc úspěšnější ptáci patřili k těm, kteří projevovali v sociální hierarchii dominanci. I to je vlastně logické a vysvětlitelné: „To naznačuje, že pokud jste více sociálně propojení, máte víc příležitostí pozorovat a osvojit si nové chování – a také ho šířit,“ uvedli vědci.

Kakaduové jsou extrémně společenští ptáci, kteří shánějí potravu v malých skupinách, hřadují ve velkých skupinách a v Sydney jsou jen zřídka k vidění sami. Zatímco s rozrůstáním australských měst ubývá mnoha zvířat, těmto odvážným a temperamentním ptákům se obecně daří.

„V nepředvídatelném, rychle se měnícím prostředí s nepředvídatelnými zdroji potravy se oportunistickým zvířatům daří,“ uvedla Isabelle Laumerová, výzkumnice chování na Kalifornské univerzitě v Los Angeles, která se na výzkumu nepodílela.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Do vesmíru zamířil teleskop, který má pomoci vytvořit jeho „atlas“

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) do kosmu vyslal teleskop Nancy Grace Romanové, který má napomoci odhalit některé z největších záhad kosmu. Observatoř, pojmenovanou po americké astronomce, vynesl ve 13:26 SELČ z raketodromu Kennedyho vesmírného střediska na Floridě nosič Falcon Heavy soukromé firmy SpaceX. Od zařízení se očekává, že pomůže vytvořit nový „Atlas vesmíru“, poznamenala agentura AFP.
před 12 hhodinami

Jak se dožít 110 let? Japonští vědci vidí klíč v imunitním systému

Japonsko patří mezi země s nejvyšší průměrnou délkou života a také je šampionem v počtu takzvaných superstoletých, tedy lidí, kteří se dožili nejméně 110 let. Zatímco v celých dějinách Česka i Československa se takového věku dožilo prokazatelně jen dvanáct osob, v Japonsku jich nyní žije přibližně 150. Právě tuto skupinu teď tamní vědci detailně prozkoumali, aby zjistili, jak si takovou délku života zasloužili.
před 18 hhodinami

Invazní čalounici našli na Šumavě. O samotářce se toho ví jen málo

Při výzkumu na Šumavě narazili vědci z Jihočeské univerzity na invazní asijskou včelu čalounici jerlínovou. Objev je výjimečný tím, že se poprvé objevila tak vysoko v podhůří.
před 19 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
29. 8. 2026

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
28. 8. 2026

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
28. 8. 2026

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
28. 8. 2026

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
28. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.