Skupina vědců objevila v jeskyni na pobřeží Maroka předměty nasvědčující tomu, že si lidé zřejmě vyráběli oděv už před zhruba 120 tisíci lety. Ve městě Temara našli například kostěné nástroje a zvířecí kosti, které vykazují známky toho, že z nich lidé primárně využili kůži, a nikoli maso. Tento objev mění pohled na dějiny odívání – zatím totiž patřily mezi nejstarší důkazy o odívání homo sapiens kostěné jehlice ze Sibiře staré 40 tisíc až 45 tisíc let.
Vědci našli v Maroku důkazy, že lidé vyráběli oblečení už před 120 tisíci lety
Homo sapiens se poprvé objevil před přibližně 300 tisíci lety v Africe a postupně se rozšířil do zbytku světa. Oblékání se přitom považuje za milník pro lidstvo. „Předpokládáme, že oděv byl nedílnou součástí expanze našeho druhu do chladnějšího prostředí,“ uvedla archeoložka Emily Hallettová z německého Institutu Maxe Plancka a hlavní autorka studie, kterou publikoval magazín iScience.
Její tým objevil v marocké jeskyni 62 nástrojů vyrobených ze zvířecích kostí starých 90 tisíc až 120 tisíc let. Zaznamenal také řezné stopy na kostech tří malých zvířat – lišky, šakala a kočky divoké, které nasvědčují tomu, že je lidé stáhli z kůže právě vůli kožichu. Nalezené kosti dalších zvířat svědčí o tom, že lidé jejich maso jedli, byť i jejich kůži mohli zpracovat.
Některá tajemství archeologové přesto ještě nerozluštili – kupříkladu nevědí, jak výsledné oblečení vypadalo a zda sloužilo k ochraně před přírodními živly, nebo mělo spíše symbolický význam, poznamenal server The Guardian.
Vědci ale v jeskyni nenašli žádný konkrétní prehistorický oděv – nic takového ovšem ani nečekali, protože kožešiny a kůže podléhají zkáze mnohem rychleji než kosti a kameny.
Šaty dělají člověka
„Oblečení je jedinečnou lidskou inovací,“ upozorňuje spoluautorka studie Eleanor Scerriová, která také pracuje v Institutu Maxe Plancka. „Oblečení používáme v praktickém smyslu, například abychom se zahřáli nebo ochránili naši kůži. Ale využíváme ho také symbolicky, abychom vyjádřili něco o tom, kdo jsme. Splňuje také množství společenských konvencí, které se pojí s našimi různorodými globálními kulturami,“ podotkla Scerriová.
Nalezené jeskynní artefakty přitom pocházejí z období, kdy se na různých archeologických nalezištích začínají objevovat známky osobního zdobení nebo jiných symbolických vyjádření tehdejších lidí.
Vědci podle Reuters předpokládají, že druh homo sapiens začal vyrábět oděvy ještě mnohem dříve, než do jaké doby se datuje objev z Maroka, pro tuto teorii ale zatím chybí archeologické důkazy. Genetické studie vší šatních, které provedli jiní vědci v rámci jiného výzkumného projektu, nasvědčují tomu, že původ oblečení by se mohl datovat až do období před 170 tisíci lety.