Tulení mláďata mají komunikační schopnosti podobné lidským

Lidé mění tón svého hlasu velice často. Mezi ostatními savci je ale tento rys výjimečný, schopnost ovládá jen několik druhů. Jedním z nich je tuleň obecný, jehož mláďata teď biologové prostudovali. Studie prokázala, že už od mláděcího věku umí měnit tón hlasu a chytře toho využívají.

Že by tuleni byli schopni složitější komunikace, se ukázalo už v osmdesátých letech dvacátého století. Tehdy se povedlo tuleně jménem Hoover naučit, aby poměrně zdařile opakoval lidskou řeč - tehdy tato schopnost biology značně překvapila. Další výzkumy prokázaly, že tuleni ovládají komunikaci včetně měnění tónu a plasticity hlasu.

V novém experimentu se vědci pokusili zjistit, jestli by to dokázala i mláďata tuleňů. Podle autorů výzkumu je to důležité proto, že právě v raném mládí se i lidé nejvíc učí rozumět i vydávat nové zvuky - a to je klíčem pro pozdější zvládnutí mezilidské komunikace.

Experti z Institutu Maxe Plancka pro psycholingvistiku výsledky popsali v odborném žurnálu Philosophical Transactions of the Royal Society B. Předmětem jejich výzkumu bylo osm mláďat tuleně obecného ve věku jednoho až tří týdnů.

Vědci jim pouštěli nahrávky zvuků pořízených na volném moři. Měly odlišnou hlasitost, ale výška tónu těchto zvuků odpovídala výšce tónu přirozeného volání mláďat. Cílem bylo zjistit, jestli tuleňata budou na zvuky reagovat a změní tón své normální komunikace - většina zvířat toho schopná není.

Pokud byly zvuky oceánu dostatečně hlasité, tuleňata na ně opravdu reagovala - konkrétně tím, že snížila frekvenci svého hlasu. Mláďata byla přitom dobře schopná adaptace: změny v jejich hlasu přímo souvisely s konkrétními změnami tónů, na které reagovaly. Proč to dělají? Podle autorů je zřejmě tato adaptace pro tuleňata výhodná, protože pomáhá jejich matkám, aby je v hlučném prostředí snadno rozpoznaly - a tedy našly a chránily.

Cesta ke kořenům člověka

„Pokud by se tulení mláďata chovala podobně jako většina zvířat, očekávali bychom, že se zvyšujícím se hlukem budou pouze zvyšovat intenzitu svých hlasů,“ uvedli vědci. „Tuleni však snižovali výšku svých hlasů, aby unikli frekvenčnímu rozsahu hluku - to dokáží pouze druhy s dobrou kontrolou hrtanu včetně lidí,“ dodávají.

Tuleni tedy mohou být jedním z mála druhů savců, kteří mají už od narození vysokou hlasovou plasticictu - podobně jako lidé při mluvení nebo zpěvu tedy dokáží pružně modulovat výšku svého hlasu.

Vědci doufají, že hlubší studium tuleňat by je mohlo přivést k tomu, jak se schopnost mluvit objevila také u člověka - právě artikulovaná a strukturovaná řeč totiž patří k zásadním faktorům, které měly největší podíl na „polidštění opice“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědecké centrum Biocev už dekádu zkoumá viry, proteiny i nové léky

Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev, které bylo otevřeno před deseti lety, 16. června 2016, ve Vestci u Prahy, je jedním z několika velkých vědeckých projektů, takzvaných center excelence v Česku. Patří mezi ně například i nedaleký superlaser ELI v Dolních Břežanech, CEITEC v Brně nebo Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe. V kontextu české i evropské vědy Biocev představuje špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny.
před 7 hhodinami

Na rakovinu dělohy umírají stovky žen ročně. Zásadní roli hraje obezita

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.
před 11 hhodinami

Experimentální letoun NASA má vrátit do hry nadzvukovou dopravu

Pokud se na nebe vrátí nadzvuková dopravní letadla, bude to možná díky americké kosmické agentuře NASA. Ta testuje, jestli takové letouny mohou překonat nadzvukovou rychlost, ale přitom nezpůsobit takzvaný sonický třesk.
před 13 hhodinami

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
15. 6. 2026

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
15. 6. 2026

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
15. 6. 2026

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
15. 6. 2026

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
14. 6. 2026
Načítání...