Tulení mláďata mají komunikační schopnosti podobné lidským

Lidé mění tón svého hlasu velice často. Mezi ostatními savci je ale tento rys výjimečný, schopnost ovládá jen několik druhů. Jedním z nich je tuleň obecný, jehož mláďata teď biologové prostudovali. Studie prokázala, že už od mláděcího věku umí měnit tón hlasu a chytře toho využívají.

Že by tuleni byli schopni složitější komunikace, se ukázalo už v osmdesátých letech dvacátého století. Tehdy se povedlo tuleně jménem Hoover naučit, aby poměrně zdařile opakoval lidskou řeč - tehdy tato schopnost biology značně překvapila. Další výzkumy prokázaly, že tuleni ovládají komunikaci včetně měnění tónu a plasticity hlasu.

V novém experimentu se vědci pokusili zjistit, jestli by to dokázala i mláďata tuleňů. Podle autorů výzkumu je to důležité proto, že právě v raném mládí se i lidé nejvíc učí rozumět i vydávat nové zvuky - a to je klíčem pro pozdější zvládnutí mezilidské komunikace.

Experti z Institutu Maxe Plancka pro psycholingvistiku výsledky popsali v odborném žurnálu Philosophical Transactions of the Royal Society B. Předmětem jejich výzkumu bylo osm mláďat tuleně obecného ve věku jednoho až tří týdnů.

Vědci jim pouštěli nahrávky zvuků pořízených na volném moři. Měly odlišnou hlasitost, ale výška tónu těchto zvuků odpovídala výšce tónu přirozeného volání mláďat. Cílem bylo zjistit, jestli tuleňata budou na zvuky reagovat a změní tón své normální komunikace - většina zvířat toho schopná není.

Pokud byly zvuky oceánu dostatečně hlasité, tuleňata na ně opravdu reagovala - konkrétně tím, že snížila frekvenci svého hlasu. Mláďata byla přitom dobře schopná adaptace: změny v jejich hlasu přímo souvisely s konkrétními změnami tónů, na které reagovaly. Proč to dělají? Podle autorů je zřejmě tato adaptace pro tuleňata výhodná, protože pomáhá jejich matkám, aby je v hlučném prostředí snadno rozpoznaly - a tedy našly a chránily.

Cesta ke kořenům člověka

„Pokud by se tulení mláďata chovala podobně jako většina zvířat, očekávali bychom, že se zvyšujícím se hlukem budou pouze zvyšovat intenzitu svých hlasů,“ uvedli vědci. „Tuleni však snižovali výšku svých hlasů, aby unikli frekvenčnímu rozsahu hluku - to dokáží pouze druhy s dobrou kontrolou hrtanu včetně lidí,“ dodávají.

Tuleni tedy mohou být jedním z mála druhů savců, kteří mají už od narození vysokou hlasovou plasticictu - podobně jako lidé při mluvení nebo zpěvu tedy dokáží pružně modulovat výšku svého hlasu.

Vědci doufají, že hlubší studium tuleňat by je mohlo přivést k tomu, jak se schopnost mluvit objevila také u člověka - právě artikulovaná a strukturovaná řeč totiž patří k zásadním faktorům, které měly největší podíl na „polidštění opice“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 23 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
včera v 11:44

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24
Načítání...