Tulení mláďata mají komunikační schopnosti podobné lidským

Lidé mění tón svého hlasu velice často. Mezi ostatními savci je ale tento rys výjimečný, schopnost ovládá jen několik druhů. Jedním z nich je tuleň obecný, jehož mláďata teď biologové prostudovali. Studie prokázala, že už od mláděcího věku umí měnit tón hlasu a chytře toho využívají.

Že by tuleni byli schopni složitější komunikace, se ukázalo už v osmdesátých letech dvacátého století. Tehdy se povedlo tuleně jménem Hoover naučit, aby poměrně zdařile opakoval lidskou řeč - tehdy tato schopnost biology značně překvapila. Další výzkumy prokázaly, že tuleni ovládají komunikaci včetně měnění tónu a plasticity hlasu.

V novém experimentu se vědci pokusili zjistit, jestli by to dokázala i mláďata tuleňů. Podle autorů výzkumu je to důležité proto, že právě v raném mládí se i lidé nejvíc učí rozumět i vydávat nové zvuky - a to je klíčem pro pozdější zvládnutí mezilidské komunikace.

Experti z Institutu Maxe Plancka pro psycholingvistiku výsledky popsali v odborném žurnálu Philosophical Transactions of the Royal Society B. Předmětem jejich výzkumu bylo osm mláďat tuleně obecného ve věku jednoho až tří týdnů.

Vědci jim pouštěli nahrávky zvuků pořízených na volném moři. Měly odlišnou hlasitost, ale výška tónu těchto zvuků odpovídala výšce tónu přirozeného volání mláďat. Cílem bylo zjistit, jestli tuleňata budou na zvuky reagovat a změní tón své normální komunikace - většina zvířat toho schopná není.

Pokud byly zvuky oceánu dostatečně hlasité, tuleňata na ně opravdu reagovala - konkrétně tím, že snížila frekvenci svého hlasu. Mláďata byla přitom dobře schopná adaptace: změny v jejich hlasu přímo souvisely s konkrétními změnami tónů, na které reagovaly. Proč to dělají? Podle autorů je zřejmě tato adaptace pro tuleňata výhodná, protože pomáhá jejich matkám, aby je v hlučném prostředí snadno rozpoznaly - a tedy našly a chránily.

Cesta ke kořenům člověka

„Pokud by se tulení mláďata chovala podobně jako většina zvířat, očekávali bychom, že se zvyšujícím se hlukem budou pouze zvyšovat intenzitu svých hlasů,“ uvedli vědci. „Tuleni však snižovali výšku svých hlasů, aby unikli frekvenčnímu rozsahu hluku - to dokáží pouze druhy s dobrou kontrolou hrtanu včetně lidí,“ dodávají.

Tuleni tedy mohou být jedním z mála druhů savců, kteří mají už od narození vysokou hlasovou plasticictu - podobně jako lidé při mluvení nebo zpěvu tedy dokáží pružně modulovat výšku svého hlasu.

Vědci doufají, že hlubší studium tuleňat by je mohlo přivést k tomu, jak se schopnost mluvit objevila také u člověka - právě artikulovaná a strukturovaná řeč totiž patří k zásadním faktorům, které měly největší podíl na „polidštění opice“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Při několika vlnách veder už padaly podle vědců hranice smrtelného horka

Vědci nedávno překlasifikovali hranice smrtícího horka. Podle nich už byly splněny podmínky považované za smrtelné horko, které zranitelní lidé jen obtížně přežívají, rovnou v několika nedávných vlnách veder.
před 46 mminutami

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
před 20 hhodinami

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 23 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
včera v 07:00

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
12. 4. 2026

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026
Načítání...