Tulení mláďata mají komunikační schopnosti podobné lidským

Lidé mění tón svého hlasu velice často. Mezi ostatními savci je ale tento rys výjimečný, schopnost ovládá jen několik druhů. Jedním z nich je tuleň obecný, jehož mláďata teď biologové prostudovali. Studie prokázala, že už od mláděcího věku umí měnit tón hlasu a chytře toho využívají.

Že by tuleni byli schopni složitější komunikace, se ukázalo už v osmdesátých letech dvacátého století. Tehdy se povedlo tuleně jménem Hoover naučit, aby poměrně zdařile opakoval lidskou řeč - tehdy tato schopnost biology značně překvapila. Další výzkumy prokázaly, že tuleni ovládají komunikaci včetně měnění tónu a plasticity hlasu.

V novém experimentu se vědci pokusili zjistit, jestli by to dokázala i mláďata tuleňů. Podle autorů výzkumu je to důležité proto, že právě v raném mládí se i lidé nejvíc učí rozumět i vydávat nové zvuky - a to je klíčem pro pozdější zvládnutí mezilidské komunikace.

Experti z Institutu Maxe Plancka pro psycholingvistiku výsledky popsali v odborném žurnálu Philosophical Transactions of the Royal Society B. Předmětem jejich výzkumu bylo osm mláďat tuleně obecného ve věku jednoho až tří týdnů.

Vědci jim pouštěli nahrávky zvuků pořízených na volném moři. Měly odlišnou hlasitost, ale výška tónu těchto zvuků odpovídala výšce tónu přirozeného volání mláďat. Cílem bylo zjistit, jestli tuleňata budou na zvuky reagovat a změní tón své normální komunikace - většina zvířat toho schopná není.

Pokud byly zvuky oceánu dostatečně hlasité, tuleňata na ně opravdu reagovala - konkrétně tím, že snížila frekvenci svého hlasu. Mláďata byla přitom dobře schopná adaptace: změny v jejich hlasu přímo souvisely s konkrétními změnami tónů, na které reagovaly. Proč to dělají? Podle autorů je zřejmě tato adaptace pro tuleňata výhodná, protože pomáhá jejich matkám, aby je v hlučném prostředí snadno rozpoznaly - a tedy našly a chránily.

Cesta ke kořenům člověka

„Pokud by se tulení mláďata chovala podobně jako většina zvířat, očekávali bychom, že se zvyšujícím se hlukem budou pouze zvyšovat intenzitu svých hlasů,“ uvedli vědci. „Tuleni však snižovali výšku svých hlasů, aby unikli frekvenčnímu rozsahu hluku - to dokáží pouze druhy s dobrou kontrolou hrtanu včetně lidí,“ dodávají.

Tuleni tedy mohou být jedním z mála druhů savců, kteří mají už od narození vysokou hlasovou plasticictu - podobně jako lidé při mluvení nebo zpěvu tedy dokáží pružně modulovat výšku svého hlasu.

Vědci doufají, že hlubší studium tuleňat by je mohlo přivést k tomu, jak se schopnost mluvit objevila také u člověka - právě artikulovaná a strukturovaná řeč totiž patří k zásadním faktorům, které měly největší podíl na „polidštění opice“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
před 2 hhodinami

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
včera v 07:00

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026

Mise Artemis III na Měsíci nepřistane, oznámil šéf NASA

Na páteční tiskové konferenci oznámil ředitel americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman, že se odkládá pokus o přistání lidské posádky na Měsíci. Původně ji měla mít za úkol mise Artemis III, podle Isaacmana to ale má teď provést až Artemis IV.
27. 2. 2026

Poznamenat to může i výstražné služby, říká k hrozbě propouštění v ČHMÚ ředitel Rieder

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) má v rámci plánovaných vládních úspor podle informací Českého rozhlasu propustit 37 zaměstnanců. V rozhovoru pro Českou televizi varoval jeho ředitel Mark Rieder před následky, které by se projevily i v tak důležitých oblastech, jako jsou výstrahy na jevy, které způsobují stomiliardové škody.
27. 2. 2026

Rudý příliv zabíjí v Jižní Africe korýše

Přemnožené mikroskopické mořské řasy zaplavily oceán u západního pobřeží Jihoafrické republiky. Jev známý jako rudý příliv způsobuje hromadný úhyn korýšů a dalších mořských živočichů, informovala agentura AP.
27. 2. 2026

Snímek rypouších mláďat vyhrál soutěž podvodních fotografií

Porota britské fotografické soutěže Underwater Photographer of the Year, která se koná od roku 1965, vyhlásila letošní vítěze. Je specializovaná na hledání nejlepších snímků, které vznikly pod vodní hladinou. Celkovým vítězem se stal snímek dvojice rypouších mláďat od Mattyho Smithe.
27. 2. 2026
Načítání...