Lingvistika

Vědci vyloučili dvě místa, kde podle starších hypotéz mohl vzniknout prazáklad dnešních indoevropských jazyků. Díky využití statistické metody mají tip na novou lokalitu.

Lidské jazyky se od sebe významně liší. Vědci teď prokázali, že tato odlišnost se otiskuje i do vnitřní struktury mozku rodilých mluvčí.

Vědci z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci vyvinuli technologii, která dokáže pomocí rozboru textu určit jeho autora, jeho psychické rozpoložení či sociální prostředí. Při svém výzkumu analyzovali frekvenci slov v textech spisovatelů, politiků i vrahů a získané poznatky využili při tvorbě postupu pro profilování osob. Technologii lze využít v přizpůsobení internetového obsahu konkrétnímu uživateli, reklamě, personalistice, psychologii, kriminalistice i v oblasti bezpečnosti státu. Novinku už eviduje patentový úřad Spojených států.

Lidé nečekaně dobře rozumějí „znakům“ nebo gestům, které používají divocí šimpanzi a bonobové ke vzájemné komunikaci, a to dokonce i ti, kteří se nikdy nevěnovali lidskému znakovému jazyku. Podle vědců to skvěle ilustruje, že se lidská řeč vyvinula právě z podobných pohybů.

Spousta lidí se shoduje na tom, že někdy zaslechla nějaké slovo v neznámém cizím jazyce – a z nevysvětlitelného důvodu jim připadalo sprosté, urážlivé nebo neslušné. Několik studií se teď pokusilo tento fenomén popsat.

Některé rysy žvatlání dospělých na malá miminka, jako je výška tónu či melodie, jsou si velmi podobné ve většině světových jazyků. Popsali to vědci ve studii, která podle autorů ukazuje, jak děti chápou jazyk a také to, jak se kojenci v rozumových schopnostech zlepšují.

Stejně jako lidé používají i šimpanzi hlasovou komunikaci ke koordinaci spolupráce. Když vydávají zvuky podobné štěkotu, přilákají ke společnému lovu více členů tlupy a lépe se jim daří chytit kořist. Vyplývá to ze studie vědců z Curyšské univerzity, o které informoval server Science Daily.

Tradiční pohled ukazuje novorozence jako bezmocné a pasivní bytosti, které tráví všechen čas jen pláčem, spánkem a krmením. Nová studie, která vyšla v odborném časopise Nature Human Behaviour, teď ale prokázala, že kojenci začínají už během několika hodin doslova nasávat informace o okolním světě – včetně konkrétních jazyků, které se stanou jejich rodnými.

Čím více se píše a mluví o válce na Ukrajině, tím větší zmatek panuje v tom, jak se vlastně mají správně psát jména ukrajinských měst a vesnic. A nejasnosti začínají panovat i kolem toho, jestli je lepší říct „na Ukrajině“, nebo „v Ukrajině“, protože varianty se objevují obě. Zatímco v prvním případě je podle jazykovědců v zásadě jasno, u předložky upozňují na to, že jazyk je živý organismus.

V jazycích napříč světem se u slov, která popisují drsné povrchy, s velkou pravděpodobností vyskytuje hláska R. Ukázala to nová studie, jejíž autoři současně upozorňují na to, že tento jazykový zákon platí po dobu už nejméně šesti tisíc let.

Čtyři projekty z Česka letos uspěly v soutěži o prestižní startovací granty Evropské výzkumné rady (ERC). Úspěšní žadatelé se zaměří například na výzkum efektivního ukládání solární energie či nové strategie boje proti rakovině. Informovali o tom zástupci Akademie věd (AV). Za třemi vybranými návrhy stojí právě vědci a vědkyně z akademie, čtvrtý grant podpoří projekt z Univerzity Karlovy.

Oživit zapomenuté staleté lidové písně z archivů Akademie věd má nový, v pořadí už třetí zpěvník lidových písní Zlínského kraje, tentokrát ze Vsetínska. V tištěné i elektronické podobě má zdarma sloužit hlavně hudebním souborům a školám. Pro pochopení dobových výrazů museli výzkumníci spolupracovat i s lingvisty ze zahraničí.

Shodnout se na tom, co je zelená a co už modrá, je mnohdy nemožné i pro manželské páry, které společně žijí desítky let. Není divu, že řada jazyků tyto barvy ani nerozlišuje. Vědci teď poprvé detailně popsali, které řeči obě barvy nerozlišují - a také proč, přičemž dominantní roli hraje poněkud překvapivě sluneční svit.

Lidé mění tón svého hlasu velice často. Mezi ostatními savci je ale tento rys výjimečný, schopnost ovládá jen několik druhů. Jedním z nich je tuleň obecný, jehož mláďata teď biologové prostudovali. Studie prokázala, že už od mláděcího věku umí měnit tón hlasu a chytře toho využívají.

Relativně drobná změna zákona, která ale zároveň může způsobit průlom v českém jazyce. Rostoucí zájem žen o nepřechýlené příjmení, tedy bez některého z typicky českých ženských zakončení, přivedl v tomto týdnu sněmovnu ke změně zákona o matrikách. Normu, která má umožnit všem Češkám, aby používaly příjmení v ryze mužské podobě, teď proberou senátoři. O tématu debatovali jazykovědci v Událostech, komentářích.

Veřejnosti se otevřela sbírka nahrávek ohrožených jazyků. Lingvisté z projektu Pangloss je pořizují u vymírajících kultur po celém světě a nejvíc jich zatím nasbírali v jihovýchodní Asii a na pacifických ostrovech. Zaznamenali však třeba i horní lužickou srbštinu nebo slovanský jazyk přežívající ve třech vesnicích italského Molise. Nejde jen o zachování kulturního dědictví, mizející slovní zásoba už třeba pomohla při zkoumání australských požárů nebo objevu nutričně vydatné plodiny žijcící ze slané vody.

Eva Spekthorstová pochází z česko-holandské rodiny. Doma hovořili převážně česky a německy, ona sama se ale postupně učila další a další jazyky. Nyní jich ovládá sedmnáct včetně turečtiny, korejštiny, řečtiny, norštiny, japonštiny nebo čínštiny. V nejbližší době se chce navíc pustit do arabštiny. Hlavní pohnutka? Domluvit se s lidmi jejich rodnou řečí. Spekthorstová byla hostem Událostí, komentářů.

Přidávat ženám k příjmení formant -ová je pro češtinu přirozené a výhodné, myslí si bývalý ředitel Ústavu pro jazyk český Karel Oliva. Podle genderové lingvistky Jany Valdrové ale o přirozenosti mluvit nelze: -ová se povinně začalo užívat až po druhé světové válce, podle ní jde proto o rozhodnutí politické. Debatu o podobách ženského příjmení o volbě vlastního jména se věnoval pořad 90' ČT24.

Už jen čtyři rodilí mluvčí používají řeč ostrova Sark v Lamanšském průlivu. Starému normanskému jazyku tak hrozí zánik. Zachránit se ho rozhodl mladý český lingvista Martin Neudörfl. Sarkézsky se naučil tak dobře, že teď obyvatele ostrova sám učí jazyk jejich předků.