Rodičovština je téměř univerzální jazyk, liší se jen v detailech. Vědci zkoumají její pravidla

Některé rysy žvatlání dospělých na malá miminka, jako je výška tónu či melodie, jsou si velmi podobné ve většině světových jazyků. Popsali to vědci ve studii, která podle autorů ukazuje, jak děti chápou jazyk a také to, jak se kojenci v rozumových schopnostech zlepšují.

Vědci z univerzity v anglickém Yorku analyzovali 88 studií, které se zabývaly žvatláním dospělých na miminka, tedy způsobem řeči v angličtině známém jako „baby talk“ neboli „rodičovština“. A položili si otázku, co vlastnosti této mluvy prozrazují o její funkci ve vývoji dětského jazyka.

Z výzkumu o parametrech řeči, včetně její frekvence a rozmanitosti, používání samohlásek i rychlosti artikulace, zjistili, že rodiče mluví na kojence velmi podobně ve většině světových jazyků. Výrazněji se lišil pouze způsob, jakým v různých jazycích přeháněli rozdíly mezi samohláskami.

Většina lidí po celém světě tak používá vyšší tóny, melodičtější fráze a pomaleji artikuluje, když mluví s novorozenci ve srovnání s tím, jak mluví s dospělými.

Podle vědců je zapotřebí dalšího výzkumu, aby bylo možné pochopit, proč tomu tak je. Nové studie by se též měly více zaměřit na jiné než evropské jazyky.

Autoři studie rovněž zjistili, že žvatlání rodičů se v průběhu času mění, jak děti lépe ovládají jazyk, a postupně jej přibližují více k způsobu mluvy dospělých. Vyšší tóny, melodičtější zvuky a přehnané samohlásky však u dětí ještě nějaký čas přetrvávají.

Vědecká shoda

S podobným závěrem přišla i studie, o které v srpnu informoval list The New York Times. Více než čtyřicet vědců shromáždilo a analyzovalo 1615 hlasových nahrávek od 410 rodičů ze šesti kontinentů v 18 jazycích z různých komunit: venkovských i městských, izolovaných i kosmopolitních, připojených na internet i bez počítačové sítě, od lovců v Tanzanii po městské obyvatele v Pekingu. V závěru výzkumu uvedli, že „rodičovština“ je zřejmě téměř univerzální pro lidi na celém světě.

Podle vědců plní rodičovské žvatlání mnoho důležitých vývojových a evolučních funkcí, pomáhá kojencům lépe si zapamatovat slova a umožňuje jim spojovat si zvuky s tvary úst, což vnáší smysl do chaosu kolem nich. Také smyslem ukolébavek je plačící miminko uklidnit a vyšší tón hlasu dokáže lépe udržet jeho pozornost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

SpaceX se místo mise na Mars chce předtím soustředit na Měsíc, píše WSJ

Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027.
včera v 01:36

Britové vrtali do „Ledovce posledního soudu“. Experiment úplně nevyšel

Když roztaje masivní antarktický ledovec Thwaites, zvednou se hladiny oceánů průměrně o 65 centimetrů. To by stačilo k zaplavení níže položených měst a vysídlení milionů lidí. Proto mu Britská antarktická služba (BAS) přezdívá Ledovec posledního soudu a ze stejného důvodu ho detailně studuje. Její poslední pokus o zatím nejdetailnější průzkum ale skončil selháním.
6. 2. 2026

Hořelo v areálu německého urychlovače. Vědcům obvykle slouží pro „malé Velké třesky“

Ve výzkumném centru v Darmstadtu ve středním Německu vypukl ve čtvrtek rozsáhlý požár. Zachvátil středisko pro výzkum těžkých iontů. Příčinou byl zkrat, uvedla s odvoláním na centrum agentura DPA. Podle hasičů požár napáchal značné materiální škody.
6. 2. 2026

Koptové získali imunitu vůči malárii evolučním skokem, ukázal výzkum

Vědci popsali, jak rychle dokázali získat severoafričtí Koptové genetickou imunitu vůči malárii. Z hlediska evoluce to bylo podle nové studie prakticky skokové.
6. 2. 2026
Načítání...