Rodičovština je téměř univerzální jazyk, liší se jen v detailech. Vědci zkoumají její pravidla

Některé rysy žvatlání dospělých na malá miminka, jako je výška tónu či melodie, jsou si velmi podobné ve většině světových jazyků. Popsali to vědci ve studii, která podle autorů ukazuje, jak děti chápou jazyk a také to, jak se kojenci v rozumových schopnostech zlepšují.

Vědci z univerzity v anglickém Yorku analyzovali 88 studií, které se zabývaly žvatláním dospělých na miminka, tedy způsobem řeči v angličtině známém jako „baby talk“ neboli „rodičovština“. A položili si otázku, co vlastnosti této mluvy prozrazují o její funkci ve vývoji dětského jazyka.

Z výzkumu o parametrech řeči, včetně její frekvence a rozmanitosti, používání samohlásek i rychlosti artikulace, zjistili, že rodiče mluví na kojence velmi podobně ve většině světových jazyků. Výrazněji se lišil pouze způsob, jakým v různých jazycích přeháněli rozdíly mezi samohláskami.

Většina lidí po celém světě tak používá vyšší tóny, melodičtější fráze a pomaleji artikuluje, když mluví s novorozenci ve srovnání s tím, jak mluví s dospělými.

Podle vědců je zapotřebí dalšího výzkumu, aby bylo možné pochopit, proč tomu tak je. Nové studie by se též měly více zaměřit na jiné než evropské jazyky.

Autoři studie rovněž zjistili, že žvatlání rodičů se v průběhu času mění, jak děti lépe ovládají jazyk, a postupně jej přibližují více k způsobu mluvy dospělých. Vyšší tóny, melodičtější zvuky a přehnané samohlásky však u dětí ještě nějaký čas přetrvávají.

Vědecká shoda

S podobným závěrem přišla i studie, o které v srpnu informoval list The New York Times. Více než čtyřicet vědců shromáždilo a analyzovalo 1615 hlasových nahrávek od 410 rodičů ze šesti kontinentů v 18 jazycích z různých komunit: venkovských i městských, izolovaných i kosmopolitních, připojených na internet i bez počítačové sítě, od lovců v Tanzanii po městské obyvatele v Pekingu. V závěru výzkumu uvedli, že „rodičovština“ je zřejmě téměř univerzální pro lidi na celém světě.

Podle vědců plní rodičovské žvatlání mnoho důležitých vývojových a evolučních funkcí, pomáhá kojencům lépe si zapamatovat slova a umožňuje jim spojovat si zvuky s tvary úst, což vnáší smysl do chaosu kolem nich. Také smyslem ukolébavek je plačící miminko uklidnit a vyšší tón hlasu dokáže lépe udržet jeho pozornost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
před 1 hhodinou

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
před 15 hhodinami

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
před 19 hhodinami

Vědci začali na poli u Olomouce testovat geneticky upravený ječmen

Dvě nové, geneticky upravené linie ječmene ve středu vědci vyseli na pokusném poli v okrajové části Olomouce, aby ověřili, jak se modifikace vlastností této obilniny projeví v běžných podmínkách mimo laboratoř. Výsledky pomohou při šlechtění plodin odolnějších vůči měnícímu se klimatu.
před 20 hhodinami
Načítání...