Jazykověda

Přesně před sedmdesáti lety vyšel ve Velké Británii první díl románové trilogie Pán Prstenů. Přelomové dílo profesora a jazykovědce J. R. R. Tolkiena od té doby vymezuje žánr fantasy a opakovaně inspiruje filmaře. Čeští čtenáři se prvního oficiálního překladu dočkali až tři dekády po originálu.

Tým jazykovědců a studentů v čele s Jiřím Miličkou z Univerzity Karlovy v Praze a Annou Marklovou z berlínské Humboldtovy univerzity zjistil, že umělá inteligence může snížit vlastní schopnosti, aby lépe odpovídala roli, ve které má vystupovat. Čeští experti a jejich slovenský kolega studii, ve které simulovali dětské reakce a která vyvolala v zahraničních médiích značný ohlas, zveřejnili v odborném magazínu PLOS One. Za výzkumem stál nápad zjistit, co vlastně velké jazykové modely dokážou.

Vědci poprvé na světě vedli „konverzaci“ s velrybou. Teď se snaží zjistit, co si tito savci vlastně povídají. Toto setkání by totiž mohlo být prvním krokem ke komunikaci s jinou než lidskou inteligencí, napsala BBC.

Severní sámština, jeden z deseti jazyků, kterými mluví obyvatelé Laponska Sámové, má víc než tři stovky slov pro sníh a zvláštní výrazy pro vyděšeného soba. Má ale takový jazyk šanci přežít na planetě, která se ohřívá? Ptá se se britská stanice BBC.

Jak umělé inteligence, tak i roboti se v posledních letech učí stále lépe komunikovat. A to nejen písemnou formou, ale také hlasem. S tím vyvstává podle vědců spousta nových otázek – jednou z nich je i ta, jestli se mají stroje učit mluvit v dialektech.

Vědci popsali, jak důležité je, aby rodiče na své děti dostatečně mluvili nebo jim zpívali. Podle nové studie to výrazně pomáhá rozvoji schopnosti dítěte komunikovat.

Jak člověk mluví, ovlivňuje mnoho záležitostí, podle nové studie na to mají dopad i fyzikální jevy. Protože je blíž rovníku teplejší vzduch, mluví tam lidé výrazně hlasitěji, tvrdí nová studie.

„Staň se superdialektologem!“ Tak se jmenuje nový projekt, který spouští Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR. Jeho cílem je zachránit nářečí a zmapovat současnou češtinu. Mohou se ho zúčastnit žáci a studenti ve věku deset až devatenáct let.

Vědci vyloučili dvě místa, kde podle starších hypotéz mohl vzniknout prazáklad dnešních indoevropských jazyků. Díky využití statistické metody mají tip na novou lokalitu.

Lidské jazyky se od sebe významně liší. Vědci teď prokázali, že tato odlišnost se otiskuje i do vnitřní struktury mozku rodilých mluvčí.

Dezoláti nebo pětikolka jsou jen dva z expresivních výrazů, které do jazyka pronikly v souvislosti s aktuální politickou situací. Jazykovědec Karel Oliva v úterních Událostech, komentářích prozradil, že nyní často užívané slovo flastenec mělo hanlivý význam už za první republiky. Promluvil i o tom, kdo jsou původně čučkaři.

Ugandští šimpanzi žijící v různých skupinách používají lehce odlišná gesta pro popis stejných věcí. Podle vědců to znamená, že u těchto chytrých primátů existuje obdoba lidských dialektů.

Spousta lidí se shoduje na tom, že někdy zaslechla nějaké slovo v neznámém cizím jazyce – a z nevysvětlitelného důvodu jim připadalo sprosté, urážlivé nebo neslušné. Několik studií se teď pokusilo tento fenomén popsat.

Některé rysy žvatlání dospělých na malá miminka, jako je výška tónu či melodie, jsou si velmi podobné ve většině světových jazyků. Popsali to vědci ve studii, která podle autorů ukazuje, jak děti chápou jazyk a také to, jak se kojenci v rozumových schopnostech zlepšují.

Tradiční pohled ukazuje novorozence jako bezmocné a pasivní bytosti, které tráví všechen čas jen pláčem, spánkem a krmením. Nová studie, která vyšla v odborném časopise Nature Human Behaviour, teď ale prokázala, že kojenci začínají už během několika hodin doslova nasávat informace o okolním světě – včetně konkrétních jazyků, které se stanou jejich rodnými.

Houby si mezi sebou neustále vyměňují signály, což se ví už desítky let. V rámci nového výzkumu teď skupina vědců tyto signály matematicky analyzovala a tvrdí, že v nich našla vzorce, které se svou strukturou nápadně podobají lidské řeči.

Čím více se píše a mluví o válce na Ukrajině, tím větší zmatek panuje v tom, jak se vlastně mají správně psát jména ukrajinských měst a vesnic. A nejasnosti začínají panovat i kolem toho, jestli je lepší říct „na Ukrajině“, nebo „v Ukrajině“, protože varianty se objevují obě. Zatímco v prvním případě je podle jazykovědců v zásadě jasno, u předložky upozňují na to, že jazyk je živý organismus.

Ukrajinské ozbrojené síly se snaží odhalovat ruské záškodníky, kteří operují hluboko za frontovými liniemi. Využívají k tomu způsob, který je známý už ze Starého zákona. Říká se mu šibolet a opírá se o výslovnostní rozdíly –⁠ v aktuálním případě jde o způsob, jakým Ukrajinci a Rusové vyslovují název chleba.

Shodnout se na tom, co je zelená a co už modrá, je mnohdy nemožné i pro manželské páry, které společně žijí desítky let. Není divu, že řada jazyků tyto barvy ani nerozlišuje. Vědci teď poprvé detailně popsali, které řeči obě barvy nerozlišují - a také proč, přičemž dominantní roli hraje poněkud překvapivě sluneční svit.

Několik století předtím, než Apeninský poloostrov ovládl městský stát se srdcem v Římě, měla tato oblast jiné vládce –⁠ Etrusky. Tato vyspělá civilizace, jejíž jádro se nacházelo v Toskánsku, je ale dodneška záhadná. Vědci teď popsali, kdo vlastně Etruskové geneticky i kulturně byli.

Lékaři poprvé využili mozkové vlny ochrnutého muže, který nemohl mluvit, a převedli je na slova a věty, které pak promítli na obrazovce počítače. Pacient tak mohl komunikovat se svým okolím čistě díky svému mozku.

Slavný román Až delfín promluví Roberta Merleho je příběhem o tom, jak se lidé pokoušejí komunikovat s delfíny. Ve své době to byla sci-fi, dnes se ale díky umělé inteligenci tato myšlenka mění v realitu.

Při běžné řeči se sice běžně využívá sluch, ale většině lidí pomáhá i odezírání ze rtů. Od začátku pandemie covidu-19 se ale Česko „zarouškovalo“, což mělo na průběh normální mezilidské komunikace dramatický dopad, zjistil tým vědců z České republiky.

Schopnost komunikovat pomocí jazyka je jedinečná vlastnost lidského druhu. Je založená na porozumění kombinacím slov a vztahům mezi nimi. Evoluční historii této schopnosti ale věda zatím rozumí jen velmi málo. Výzkumníkům z Warwické univerzity se její základy podařilo datovat do doby před nejméně 30–40 miliony lety – a to u posledního společného předka opic, primátů a lidí.