Jazykověda strana 2 z 3

Netopýři překvapili vědce tím, jak precizně jsou schopní komunikovat se svými potomky. Dokonce jim svou „řeč“ přizpůsobují,  což zatím u žádného jiného živočišného druhu pozorováno nebylo.

Koronakrize, koronténa, koronáč. To jsou jen některá z nových slov, která se v češtině objevila v reakci na aktuální koronavirovou pandemii. Podle Michaely Liškové, která se v Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR zabývá výzkumem jazykových novotvarů, jsou nových slov souvisejících s koronavirem v češtině už stovky. Ústav je zaznamenává v databázi Neomat nových výrazů, která je přístupná on-line. Často vznikají ve snaze pobavit ostatní lidi. Většina z nich ale zřejmě po odeznění nákazy zase časem zapadne.

Tým vědců z Francie a Itálie studoval zvuky, které vydávají tučňáci. Zjistili, že se komunikace těchto nelétavých ptáků řídí stejnými lingvistickými pravidly jako lidská řeč. Popsali to v odborném časopise Biology Letters.

Pravý význam slov a vět se může nečekaně často ztrácet během překládání, tvrdí rozsáhlý výzkum amerických jazykovědců. Týká se to zejména slov, jejichž význam je spojený s emocemi.

Italové jsou zřejmě nejrychleji mluvícím národem na Zemi a za sekundu stihnou ve svém jazyce říci až devět slabik. Na opačné straně stojí Němci, kteří za stejnou dobu zvládnou jen šest slabik. Přes tento rozdíl ovšem Němec i Ital během jedné minuty sdělí stejné množství informací, prokázal rozsáhlý výzkum, podle kterého je přenosová rychlost totožná.

Novinku, která by měla pomoct vyřešit většinu nejistot při tvorbě česky psaných textů, chystají odborníci z Ústavu českého jazyka Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Spolu s kolegy z dalších škol a partnery z komerční sféry začali vyvíjet nový pravopisný, gramatický a typografický korektor pro český jazyk, který bude časem volně dostupný veřejnosti on-line.

Brokolice je potravinou, která kombinuje dvě vlastnosti: je nesmírně zdravá a téměř všechny děti ji nesnáší. Mnoho rodičů se potýká s tím, jak přimět své děti k tomu, aby si vybraly ty prospěšnější potraviny oproti těm méně zdravým. S trikem, který funguje v osmi případech z deseti, přišli nečekaně jazykovědci.

Už jen čtyři rodilí mluvčí používají řeč ostrova Sark v Lamanšském průlivu. Starému normanskému jazyku tak hrozí zánik. Zachránit se ho rozhodl mladý český lingvista Martin Neudörfl. Sarkézsky se naučil tak dobře, že teď obyvatele ostrova sám učí jazyk jejich předků.

Jazykovědec z Bristolské univerzity Gerard Cheshire tvrdí, že dokázal přeložit slavný Voynichův rukopis. O rozluštění podivné knihy úzce spjaté s Prahou se pokoušely už desítky vědců, až doposud ale všechny pokusy selhaly.

Mozek je neuvěřitelně výkonný nástroj, ukazuje výzkum dvou expertů na teorii informace ze Spojených států. Všechny informace potřebné k dokonalému naučení angličtiny v něm zaberou jen 1,5 megabajtů. Pro srovnání – to je přibližně objem dat, která se vešla na jednu starou disketu.

Za schopnost vyslovit hlásky F a V vděčíme prvním zemědělcům. Nebýt jich, tak by se lidský chrup nevyvinul a lidé by tak neuměli mluvit stejným způsobem, jaký ovládáme dnes. Tvrdí to nový výzkum, který vyšel v odborném časopise Science.

Studium hlodavců, kteří žijí a zpívají v deštných pralesích Kostariky, ukazuje, v čem spočívá schopnost konverzace, a to i u lidí. Zkoumání zpěvu křečků tak může pomoci lékařům s účinnější léčbou lidí například po mozkové mrtvici.

Vědci ze Švýcarska, Španělska a Velké Británie studovali, jak spolu šimpanzi komunikují ve volné přírodě. Při srovnání se základy lidského jazyka se ukázalo, že pravidla této znakové řeči jsou založená na stejných základech, jimiž se řídí i všechny známé lidské gramatiky, bez ohledu na konkrétní jazyk.

„Odmoderovav Události, popřál jsem divákům hezký večer,“ pravil ve vysílání Martin Řezníček a použil tak tvar, který možná z učebnic brzy zmizí. Národní ústav pro vzdělávání (NÚV) totiž zvažuje, jestli učitelé mají s přechodníky, které se už téměř nepoužívají, seznamovat žáky. Českým jazykem se v pátek zabývala i vláda – návrh poslanců KSČM na jeho ochranu ale nepodpořila.

„Uf“, „pfff“, „hmmm“, „mňo“. Lidé neustále vydávají nějaké zvuky, které se nedají popsat jako slova. Přesto tyto výrazy mají své významy. Nová vědecká studie ukázala, jak časté tyto zvuky jsou, kolik nesou významů a jak důležité jsou v mezilidské komunikaci.

Bývá označován za jednoho z nejvlivnějších intelektuálů současnosti, patří k nejcitovanějším autorům. Americký lingvista a levicově zaměřený politický aktivista Noam Chomsky se ale proslavil i kritikou amerického kapitalismu a globalizace. USA jsou podle něj „nejagresivnější mocností světa a největším ohrožením míru“. Chomsky, kterému někteří vytýkají příliš černobílé vidění světa i jisté chyby, sám sebe označuje za příznivce anarchosyndikalismu a libertariánského socialismu. V pátek 7. prosince je mu devadesát let.

Znakové jazyky mohou pomáhat vědcům odhalit zatím ukryté struktury mluvených jazyků. A současně ukazují jejich komunikační hranice – na rozdíl od znakových jazyků jim totiž chybí spousta vyjadřovacích neverbálních prostředků.

Čeština má pro horko i jeho extrémní stavy mnoho výrazů. V posledních letech se ale objevuje i spousta nových, které vycházejí jak ze změn, které v našem jazyce probíhají, ale také z toho, jak se mění svět.

Mezinárodní skupina vědců usiluje o to, aby vzniklo nové emoji. Mělo by varovat před hrozbou zemětřesení – a současně pomůže vytvořit celosvětový seismologický varovný systém.

Velké množství důkazů naznačuje, že naučit se nový jazyk je pro dospělého mnohem složitější než pro děti nebo dospívající. Vědci proto nyní studují, jaká období lidského života jsou pro tuto činnost nejvhodnější. Podle velké studie, která vznikla na Massachusettském technologickém institutu (MIT), je ideální začít s cizí řečí už před desátým rokem života.

Zima a mráz tvořily nejen charakter a kulturu lidí, kteří žili na našem území, ale vstoupily také do našeho jazyka. Zkrátka mráz zalézá nejen pod nehty, ale také do češtiny. Do jakých slov, slovních spojení a zažitých vět se dostal? Ve Studiu 6 o tom hovořila lingvistka Michaela Lišková z Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR.

Malé jazyky mají problém: na digitálním hřišti nenacházejí podporu a mladí lidé se stále častěji obracejí na angličtinu. Islandština patří kvůli nízkému počtu mluvčích mezi řeči nejohroženější.

Už měsíc před narozením jsou děti amerických matek schopné poznat, jestli se kolem nich mluví anglicky, nebo japonsky.

Loňský případ, kdy se robot komunující s lidmi začal chovat jako nacista, má konečně vysvětlení. Může za to lidská řeč.