„Odmoderovav Události, popřál jsem divákům hezký večer,“ pravil ve vysílání Martin Řezníček a použil tak tvar, který možná z učebnic brzy zmizí. Národní ústav pro vzdělávání (NÚV) totiž zvažuje, jestli učitelé mají s přechodníky, které se už téměř nepoužívají, seznamovat žáky. Českým jazykem se v pátek zabývala i vláda – návrh poslanců KSČM na jeho ochranu ale nepodpořila.
Jsouce součástí debaty o smysluplnosti, působí přechodníky ve výuce stále exotičtěji
3 minuty
Události: Rozjíždí se debata o smysluplnosti výuky češtiny
Debata okolo přechodníků souvisí se změnou rámcových vzdělávacích programů, které platí už 14 let. Cílem škol už nejsou znalosti, ale naučit děti kriticky a tvořivě myslet a komunikovat. „Potřebujeme ve vzdělávání na školách pro to udělat prostor, udělat čas. To znamená, že musíme najít to skutečně podstatné,“ říká náměstek NÚV Jaroslav Fidrmuc.
Podle Stanislava Štěpáníka z katedry českého jazyka Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy by měla změna rámcových vzdělávacích programů směřovat k debatě o smysluplnosti současné výuky češtiny.
Třeba právě přechodníky ve škole nejsou povinné už nyní a záleží jen na učitelích, zda s nimi své studenty seznámí. „Myslím, že je potřeba o nich mluvit už proto, že jsou přechodníky mnohem živější a používanější v cizích jazycích,“ soudí předseda Asociace češtinářů Josef Soukal.
Přesycenost výuky
Společnost učitelů českého jazyka a literatury nedávno vystoupila s názorem, že výuka češtiny je dnes zatížena příliš velkým množstvím teoretických pojmů. Při plánovaných úpravách obsahu vzdělávání, které chystá ministr školství Robert Plaga (ANO), by se proto zaměřila zejména na omezení literární teorie.
Společnost češtinářů zároveň podporuje Plagův záměr vyjmout slohy a ústní zkoušky ze státních maturit a vrátit je na úroveň škol.
Plaga na konci loňského roku oznámil, že chce v nejbližší době otevřít diskusi o změnách v plánech učiva. Úpravy má připravit právě Národní ústav pro vzdělávání, který patří pod ministerstvo školství. Podle Plagy by se měl obsah vzdělávání zúžit a více upřesnit.
Vláda zamítla návrh komunistů. A nebylo to kvůli chybnému přechodníku
Přechodníky se neprobírají pouze ve školách, objevují se třeba i v mezinárodních smlouvách nebo v návrzích zákonů a i v nich se objevují chyby. Třeba v první větě návrhu zákona, kterým chce KSČM češtinu chránit, píše navrhovatel chybný tvar. Místo vycházejíc v něm má být správně vycházeje.
Chyba v návrhu zákona o češtině jako státním jazyce
Vláda podle očekávání komunistický návrh na uzákonění češtiny jako státního jazyka odmítla. Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) na tiskové konferenci označil návrh zákona za zbytečný, protože preference češtiny jako úředního jazyka platí už nyní a zákony ji dostatečně upravují. Normu dostane k posouzení i Poslanecká sněmovna.
„Zákon by byl jen proklamací toho, co už platí,“ řekl Kněžínek. Podle něj to odporuje racionálnímu zákonodárství, protože je zbytečné vytvářet nové zákony, které nic nového nepřinesou.
