Říci přesně, kolik slov někdo zná a kolik jich ovládá, je jeden z nejobtížnějších úkolů jazykovědy. Až doposud to vědci jen odhadovali na základě velmi nepřesných údajů. Nyní existuje analýza, která to popisuje přesně – bohužel zatím jen pro anglicky mluvící prostředí.
Průměrný Američan zná podle nové studie 42 000 slov. A co průměrný Čech?
Průměrný anglicky mluvící Američan zná ve 20 letech přibližně 42 000 slov. Popsali to jazykovědci v nejnovějším vydání odborného časopisu Frontiers in Psychology. Týká se to pouze rodilých mluvčích.
- Ghent leží v části Belgie, kde je oficiálním jazykem nizozemština, respektive vlámština – tedy lehce odlišná verze nizozemštiny. Nizozemštinu jako rodný jazyk používá v Belgii 60 procent obyvatel, francouzštinu 40 procent a němčinu jen pouhé 1 procento obyvatelstva.
Tento přelomový výzkum má přitom kořeny v Belgii, konkrétně na univerzitě v Ghentu. „Naše studie vznikla, když nás státní televize požádala, abychom zorganizovali celonárodní výzkum o této otázce,“ popsal profesor Marc Brysbaert počátky výzkumu. „Test, který jsme vyvinuli, byl pak zveřejněn v televizi a jen během prvního víkendu ho zkusilo asi 300 tisíc nizozemsky mluvicích osob. Zkrátka se stal virálním…“
Protože se ukázalo, že na ghentské univerzitě vyvinutý test vykazuje velmi kvalitní výsledky, aplikoval ho vědecký tým ještě na španělštinu a posléze i na angličtinu. Zejména ten anglický je velmi úspěšný, v době vydání tohoto článku měl již přes jeden milion vyplnění. Jeho absolvování trvá jen 4 minuty a díky tomu se virálně šíří po Facebooku a Twitteru – díky čemuž mají vědci obří zásobu dat, s nimiž mohou pracovat.
Jak funguje belgická metoda?
„Základem naší práce je zjišťování toho, co má vliv na to, zda někdo zná nebo nezná nějaké slovo,“ vysvětlil ve výše zmíněné studii profesor Brysbaert. Jazykovědci mají k dispozici slovník 62 000 slov, přičemž v každém jednotlivém testu se jich objeví 70 – a navíc 30 slov, která vlastně smysluplnými slovy nejsou.
Lidé pak mají odhalit, které z výrazů znají a které nikoliv. Po složení testu je třeba ještě poskytnout základní osobní informace, tedy věk, pohlaví a vzdělání. Díky tomu mají lingvisté přístup k řadě socio-ekonomických faktorů, které mohou mít vliv na velikost slovní zásoby jednotlivce. A tady jsou výsledky, které jsou zatím potvrzené:
- Průměrný rodilý mluvčí z USA zná 42 000 slov.
- Stárnutím se člověk učí nová slova – průměrně jedno nové slovo za dva dny.
- Ve věku 60 let už ovládá průměrný rodilý mluvčí z USA 48 000 slov.
„Pro mě je, z hlediska mého vědeckého výzkumu, nejzajímavější to, co nám data říkají o převládajících slovech v jazyce,“ dodává profesor Brysbaert. „Lidé reagují mnohem rychleji na slova, která zná 100 procent populace, než na slova, která zná jen 95 procent populace.“
A co čeština?
Na češtině lze dobře ukázat, jak těžké je přijít s nějakou jasnou odpovědí. Už jen proto, že existuje celá řada jazykových teorií o tom, co je to slovo. Slovní zásoba češtiny je každopádně nesmírně pestrá: odráží ji nejlépe dva slovníky, a to Slovník spisovného jazyka českého a Příruční slovník jazyka českého. Ty říkají, že čeština má přibližně 250 000 slov.
Obyčejný Čech z nich ovšem zná jen pouhý zlomek. Lingvistka Marie Těšitelová uvádí v knize O češtině v číslech, že průměrný český rodilý mluvčí umí aktivně používat asi 3000–10 000 slov, průměr se pohybuje kolem 5000 slov. Pasivní slovní zásoba je ovšem asi 3- až 6krát větší než aktivní slovní zásoba. Čísla jsou tedy v důsledku velmi podobná těm z USA.
Co o nás prozrazuje jazyk, který používáme? Co vlastně o řeči víme? Podívejte se na rozhovor s předním americkým lingvistou Johnem Searlem v pořadu Hyde Park Civilizace:
57 minut
Rozhovor s Johnem Searlem
